Praha – Miliardy z programu Antivirus na udržení pracovních míst v době covidu-19 dostaly od státu i firmy, kterým rostl zisk a počet zaměstnanců. V jednom ze tří režimů programu stát navíc nesl téměř sto procent nákladů na udržení pracovních míst, což bylo proti zásadě uplatňované v ostatních zemích Evropské unie, kde tyto náklady stát sdílel se zaměstnavateli a zaměstnanci. Pokud by se dodrželo pravidlo částečné kompenzace, stát by ušetřil až 4,4 miliardy korun. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za roky 2020 a 2021. Reakci ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a Úřadu práce ČR (ÚP ČR) ČTK zjišťuje.
Praha – Miliardy z programu Antivirus na udržení pracovních míst v době covidu-19 dostaly od státu i firmy, kterým rostl zisk a počet zaměstnanců. V jednom ze tří režimů programu stát navíc nesl téměř sto procent nákladů na udržení pracovních míst, což bylo proti zásadě uplatňované v ostatních zemích Evropské unie, kde tyto náklady stát sdílel se zaměstnavateli a zaměstnanci. Pokud by se dodrželo pravidlo částečné kompenzace, stát by ušetřil až 4,4 miliardy korun. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu za roky 2020 a 2021. Reakci ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadu práce ČR ČTK zjišťuje.
Praha – Miliardy z programu Antivirus na udržení pracovních míst v době covidu-19 dostaly od státu i firmy, kterým rostl zisk a počet zaměstnanců. V jednom ze tří režimů programu stát navíc nesl téměř sto procent nákladů na udržení pracovních míst, což bylo proti zásadě uplatňované v ostatních zemích Evropské unie, kde tyto náklady stát sdílel se zaměstnavateli a zaměstnanci. Pokud by se dodrželo pravidlo částečné kompenzace, stát by ušetřil až 4,4 miliardy korun. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za roky 2020 a 2021. Reakci ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a Úřadu práce ČR (ÚP ČR) ČTK zjišťuje.