Východoukrajinské město Lyman čelí kruté zimě, protože padá sníh a klesají teploty. Více než rok poté, co ukrajinské jednotky vyhnaly ruské vojáky, kteří město obsadili, se obyvatelé snaží udržet si teplo. Kvůli nedostatku elektřiny a plynu jsou lidé odkázáni na vytápění svých domovů kamny na dřevo. Starosta Oleksandr Žuravljov upozorňuje, že Lyman nelze obnovit, dokud v okolí pokračují boje, a většina infrastruktury města je poškozena nebo zničena. Navzdory obtížným podmínkám se mnoho starších obyvatel rozhodlo zůstat nebo se vrátit, přičemž jako důvod, proč neodejít, uvádějí své spojení s městem a vysoké nájemné v jiných částech Ukrajiny. Nebezpečí však stále hrozí, protože Lyman se nachází pouhých 15 km od frontové linie a v minulosti zažil ostřelování a raketové útoky. Starosta radí, že rozhodnutí vrátit se či nevrátit je na každém občanovi, ale uznává, že oprava domů a zajištění bezpečnosti v aktivní bojové zóně jsou náročné.
Východoukrajinské město Lyman čelí kruté zimě, protože padá sníh a klesají teploty. Více než rok poté, co ukrajinské jednotky vyhnaly ruské vojáky, kteří město obsadili, se obyvatelé snaží udržet si teplo. Kvůli nedostatku elektřiny a plynu jsou lidé odkázáni na vytápění svých domovů kamny na dřevo. Starosta Oleksandr Žuravljov upozorňuje, že Lyman nelze obnovit, dokud v okolí pokračují boje, a většina infrastruktury města je poškozena nebo zničena. Navzdory obtížným podmínkám se mnoho starších obyvatel rozhodlo zůstat nebo se vrátit, přičemž jako důvod, proč neodejít, uvádějí své spojení s městem a vysoké nájemné v jiných částech Ukrajiny. Nebezpečí však stále hrozí, protože Lyman se nachází pouhých 15 km od frontové linie a v minulosti zažil ostřelování a raketové útoky. Starosta radí, že rozhodnutí vrátit se či nevrátit je na každém občanovi, ale uznává, že oprava domů a zajištění bezpečnosti v aktivní bojové zóně jsou náročné.
