Vloni ukončilo činnost 282.658 podnikatelů, což je rekordní počet. Důvodem je především jejich nová povinnost mít datovou schránku. Podnikat začalo 72.529 lidí, nejvíce v posledním desetiletí. Loni tak ubylo 210.129 podnikatelů. Vyplývá to z dat analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau, kterou má ČTK k dispozici. "Uplynulý rok se pro podnikatele nesl ve znamení povinného zavádění datových schránek. To bylo také důvodem pro mnoho již neaktivních podnikatelů své podnikání ukončit. Nová povinnost tak vedla k očištění podnikání převážně od dlouhodobě nečinných podnikatelů. V důsledku značného počtu zaniklých podnikatelů se jejich počet snížil o desetinu," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. O zahájení podnikání byl naopak největší zájem za poslední desetiletí. Vysoký počet nových podnikatelů je podle firmy dán i ukrajinskou menšinou, která se postupně adaptuje na české prostředí. "V loňském roce tvořili Ukrajinci desetinu z celkového počtu nových podnikatelů, v roce 2022 to bylo osm procent, přitom v předešlých letech jejich podíl dosahoval dvou procent," dodala. Ukrajinci mají na celkovém počtu podnikatelů podíl 2,4 procenta a tvoří zdaleka největší skupinu podnikatelů s jinou než českou státní příslušností. V prosinci začalo podnikat 4788 lidí a 6092 jich podnikání naopak ukončilo. Po čtyřech měsících, kdy podnikatelů v Česku přibývalo, jich v posledním měsíci roku o 1304 ubylo. Nejvíce lidí v roce 2023 začalo podnikat v Praze, a to 12.476, v Ústeckém to bylo 9815 a v Jihomoravském kraji 8232. Nejvíce lidí ukončilo podnikání v Praze, 34.649. Následoval Ústecký kraj se 34.379 podnikateli a Jihomoravský kraj s 29.561. Proti roku 2022 se nejvíce zvýšil počet nových podnikatelů v Pardubickém kraji. V rámci základních odvětví začalo nejvíce lidí v uplynulém roce podnikat ve zpracovatelském průmyslu, a to 10.085. Ve stavebnictví jich bylo 9524 a v profesních vědeckých a technických činnostech 8780. Počet nových podnikatelů meziročně nejvíce vzrostl ve vzdělávání, o 12 procent, a dopravě a skladování, kde to bylo o deset procent. Z důvodu velkého počtu zániků podnikatelských oprávnění připadli v roce 2023 pouze tři nová podnikatelé na deset zaniklých. Výjimkou je odvětví informačních a komunikačních technologií, kde podnikání ukončilo a zahájilo zhruba stejné množství lidí. V peněžnictví a pojišťovnictví dokonce na deset zániků připadlo 30 nových podnikatelů. Toto odvětví však prošlo 'očistou' již v roce 2019, ve kterém se na počtu všech zaniklých podílelo 87 procenty. S podnikáním v roce 2023 skončili převážně starší lidé. Celkem 59 procent lidí, kteří ukončili své podnikání, je ve věkové skupině 61 a více let. Další pětina je ve věkové skupině 51 až 60 let. V nejmladší věkové skupině 18 až 30 let jsou jich pouze tři procenta. Zanikala především oprávnění podnikatelů, kteří na trhu působili delší dobu. Zdroj: Canva Špatný stav německé ekonomiky ohrožuje Česko a Maďarsko, píše Reuters Špatný stav německého hospodářství ohrožuje středoevropské ekonomiky závislé na exportu. Ty se stále vzpamatovávají z jednoho z nejhorších inflačních skoků na světě v důsledku pandemie covidu-19. Úzké obchodní vazby s Německem a s jeho kdysi mohutným automobilovým průmyslem přitom byly pro region po pádu komunismu léta přínosem. Nyní jsou ale zpomalením růstu nejvíce ohroženy ekonomiky České republiky a Maďarska, ale také ekonomika Slovenska, uvádí ve své analýze agentura Reuters. Některé místní společnosti, které jsou závislé na vazbách s Německem, se už teď snaží proniknout hlouběji na další zahraniční trhy a rozšířit své aktivity do odvětví, jako je obrana. Doufají, že tak zmírní dopady útlumu svého velkého západního souseda, kterému hrozí další rok recese. Tyto snahy však přicházejí v době velké geopolitické nejistoty, kdy trvá válka na Ukrajině a konflikt na Blízkém východě a kdy je na vzestupu i protekcionismus. Navzdory přesunu do obranného sektoru by tak všechny tyto faktory dohromady mohly úsilí firem v regionu zbrzdit. "Narušení ekonomiky nejvýznamnějšího obchodního partnera regionu a přetrvávající útlum v automobilovém sektoru představují pro region střední a východní Evropy další rizika hospodářského útlumu," řekla agentuře Reuters ředitelka ekonomického výzkumu ve společnosti Moody's Analytics Dawn Hollandová. Prudký nárůst inflace ve střední Evropě, který v loňském roce v Maďarsku dosáhl 25 procent, přiměl centrální banky zvýšit náklady na půjčky na nejvyšší úroveň za posledních 20 let. Češi zažívají nejtrvalejší pokles reálných mezd, který trvá už osm čtvrtletí po sobě. Podle německé centrální banky měly německé podniky ve střední Evropě v roce 2021 roční obrat přibližně 250 miliard eur (6,2 bilionu Kč). Přímo zaměstnávaly asi jeden milion lidí a mnoho dalších prostřednictvím dodavatelů. Na Německu je závislá třetina českého a čtvrtina maďarského vývozu. Slovensko do Německa podle výpočtu společnosti S&P Global posílá pětinu svého exportu. Polsko se považuje za méně ohrožené díky síle své diverzifikovanější domácí ekonomiky. Jeho vývoz je méně závislý na výrobě automobilů. Nejlepším scénářem pro většinu firem oslovených agenturou Reuters by letos byla stagnace obratu. Některé ale nevyloučily ani pokles tržeb a možné propouštění. Maďarská společnost DGA Gépgyártó és Automatizálási Kft vyrábí ocelové konstrukce, svařované komponenty a stroje na zakázku. Na základě zpětné vazby od zákazníků plánovala rozšíření kapacity o 50 procent, aby uspokojila očekávaný růst poptávky v průběhu tří let od roku 2023 do roku 2025. "Tato (vyšší) poptávka zmizela," řekl agentuře Reuters Tamás Tornai, který je výkonným ředitelem holdingu, jenž DGA ovládá. I přesto DGA investuje dalších 2,5 miliardy forintů (150 milionů Kč), aby mohla obsluhovat rychle rostoucí obranný průmysl. Německý automobilový průmysl se potýká nejen se slabým prodejem na americkém a evropském trhu, ale i s dalšími překážkami, od vysokých cen energií až po celosvětový přechod na elektromobily. Ten nutí k přehodnocení budoucnosti spalovacích motorů. Maďarsko se ve střední Evropě postavilo do čela snah přilákat investice do výroby baterií a elektromobilů z Číny. Zaujalo pozici místa, kde se setkávají východní a západní investoři. "V automobilovém sektoru dochází k velmi silnému poklesu poptávky, který je způsoben inflací, úrokovými sazbami a ekonomickou nejistotou, což téměř vymazalo soukromé kupce z trhu," uvedl manažer pro rozvoj podnikání ve společnosti Alap Group Tamás Mogyorósi. Jeho společnost, která poskytuje služby v oblasti řízení kvality a další služby pro klienty z automobilového, leteckého a elektronického sektoru, se podle něj snaží vykompenzovat pokles na západoevropských trzích nárůstem zakázek od asijských klientů. Místopředseda Asociace exportérů ČR Otto Daněk uvedl, že od druhé poloviny roku 2023 dochází v sektoru k prudkému ochlazení v důsledku slabého vývoje v Německu. "Relativně malý pokles poptávky z tohoto teritoria má výrazný dopad na celý exportní segment," řekl Daněk, který vlastní společnost Atas Elektromotory Náchod, jež vyrábí malé elektromotory. "Hledáme nové trhy, spíše v Evropě… ale takový výpadek nelze nahradit za půl roku," dodal. Maďarská společnost Agrikon KAM, která vyrábí součástky pro zemědělské stroje a obsluhuje převážně německé zákazníky, předpokládá v letošním roce desetiprocentní pokles tržeb, což by mohlo vést k pěti- až desetiprocentnímu poklesu počtu zaměstnanců do poloviny roku. Případný nárůst prodeje do Spojených států podle ní plně nevyváží útlum v Evropě. Podle ratingových agentur by tato slabost mohla zkomplikovat snahy o omezení rozpočtových deficitů, které podle společnosti S&P Global zůstanou v letošním roce ve středoevropském regionu z historického hlediska mimořádně vysoké. "Dlouhodobější útlum v Německu je jedním z hlavních rizik, které vidíme pro střední a východní Evropu," uvedla ředitelka a vedoucí analytička pro CEE & CIS Sovereign Ratings v S&P Global Karen Vartapetovová. "Mohlo by to zatížit střednědobý růst ve střední a východní Evropě a dál podkopat plány fiskální konsolidace, které se už teď jeví jako náročný úkol," dodala analytička. Zdroj: Getty Images