Více než polovina firem i pro letošek počítá s růstem cen svých produktů a služeb, vyplývá z aktuálního průzkumu společnosti PwC mezi 188 generálními řediteli firem v Česku.

Česká národní banka věří v pokles inflace, na posledním měnovém zasedání na konci loňského roku snížila sazby o čtvrt procentního bodu. K poklesu sazeb došlo poté, co byly sazby téměř rok a půl stabilní. Aktuální prognóza centrální banky počítá s celkovou inflací za letošní rok 2,6 procenta.

Devět z deseti generálních ředitelů českých firem předpokládá, že inflace v letošním roce bude mezi třemi a deseti procenty. Polovina očekává inflaci mezi třemi až pěti procenty.

„Obavy z inflace nadále u šéfů firem přetrvávají, byť jsou výrazně menší než na začátku loňského roku. Přesto však jen jedno procento ředitelů věří, že se letošní inflace přiblíží k dvouprocentnímu inflačnímu cíli centrální banky,“ uvedl Daniel Janeček z týmu strategického poradenství PwC ČR.

Výsledky průzkumu PwC CEO Survey přitom podle něj dlouhodobě ukazují, že generální ředitelé umějí hrozby pro své podnikání dobře odhadnout. Například v loňském roce polovina šéfů věřila v inflaci mezi šesti až deseti procenty, což se nakonec vyplnilo. I proto lze očekávat, že návrat k inflačnímu cíli bude nadále pozvolný. A pokles úrokových sazeb by také nemusel být tak rychlý, jak by se zdálo ještě před nedávnem, dodal.

V loňském průzkumu nevěřil v dosažení dvouprocentního inflačního cíle ČNB ani jeden generální ředitel. Letos se již opatrný optimismus v některých firmách objevuje, jedno procento šéfů věří v inflaci v blízkosti inflačního cíle pod třemi procenty.

Další letošní růst cen produktů či služeb jejich společnosti letos očekává 57 procent šéfů, přes 15 procent ředitelů dokonce očekává nárůst cen o více než 15 procent. Na druhé straně se 29 procent firem se přiklání ke stabilním cenám a 13 procent dokonce počítá s poklesem cen. „Z hlediska inflace má zřejmě česká ekonomika pro tuto chvíli to nejhorší za sebou. Meziroční míra inflace bude postupně klesat a v letošním roce by neměla být zásadní brzdou české ekonomiky,“ uzavřel Janeček.

V České republice bylo loni zprovozněno rekordních 82.799 nových solárních zdrojů, což je oproti roku 2022 o 49.039 zařízení více. Výrazně, o 970 megawattů (MW), vzrostl také instalovaný výkon. Největší část loňských instalací tvořila zařízení na rodinných domech, namontováno na ně bylo asi o 80.000 elektráren s celkovým výkonem 823 MW. Naopak moc nevznikají velké solární parky. Výsledky dnes prezentovala novinářům Solární asociace. I přes růst Česko stále zaostává za okolními státy.

Nyní je v České republice připojeno přes 167.000 fotovoltaických elektráren. Za poslední dva roky se z toho instalovalo 116.000 zařízení, uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu. „V loňském roce byla připojena téměř polovina ze všech fotovoltaických elektráren, které můžete vidět na střechách rodinných domů napříč Českou republikou,“ uvedl v tiskové zprávě úřadu člen Správní rady Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES) Radim Černý. Posílil i segment firemních instalací.

I přes loňský rekordní nárůst počtu elektráren Česko stále zaostává za okolními státy. Například v Polsku byly loni instalovány elektrárny s výkonem přes 4,5 gigawattů (GW), více než dvojnásobek mělo oproti Česku také Rakousko a o více než polovinu Maďarsko. K premiantům v Evropě patří Nizozemsko a Německo. Instalovaný výkon solárních zdrojů v ČR podle dat Energetického regulačního úřadu také stále zaostává za uhelnými a jadernými elektrárnami.

Pomalejší je zatím rozvoj v případě velkých solárních parků. V loňském roce jich sice bylo několik postaveno, další instalace jsou ovšem pozastaveny. Podle výkonného ředitele Solární asociace Jana Krčmáře investoři často čekají na další vývoj cen energií. Problémem je podle něj také nejistota spojená s investiční podporou v ČR a také bariéry při povolování staveb. Do budoucna by podle něj mohla situace zlepšit agrovoltaika, tj. stavby fotovoltaických panelů například v sadech, chmelnicích nebo vinohradech, pro níž je však ještě nutné nastavit legislativní podmínky.

Více než 90 procent loni instalovaných fotovoltaik bylo s baterií, celkem byla připojena akumulace s výkonem 917 megawattů. Meziročně jde o nárůst o 255 procent. Podle výkonného ředitele Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ Jana Fouska je sice počet instalací s bateriemi vysoký, avšak stále jen u domácích zařízení. U velkých projektů činil loni podíl nových zdrojů s akumulací čtyři procenta, řekl.

Na trhu je podle Krčmáře oproti minulosti výrazně vyšší konkurence. To vedlo i ke zkrácení čekacích dob na instalaci, uvedl. Problémy přesto přetrvávají u větších elektráren, připustil.

Obor loni postihly krachy některých firem. Největším případem jsou potíže Energetického holdingu Malina, který je kvůli problémům se zajištěním velkého množství zakázek v úpadku. Společnost v návrhu k insolvenci přiznala závazky, které zahrnují i vybrané zálohy, ve výši téměř 1,4 miliardy korun.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) připomněl, že v posledních dvou letech byl splněn jeden z bodů programového prohlášení vlády, podle něhož mělo být do roku 2025 instalováno alespoň 100.000 solárních elektráren. „Kladu velký důraz na zjednodušování povolování obnovitelných zdrojů, na zatraktivnění jejich využívání například prostřednictvím sdílení elektřiny, ale také na finanční podporu jejich rozvoje,“ uvedl ministr.

V letošním roce Solární asociace očekává silnější zájem investorů o větší elektrárny, které budou nově dotovány z Modernizačního fondu. To by mělo výrazně zrychlit administrativu projektů a jejich výstavbu. Naopak otázkou podle ní zůstává atraktivita komunitní energetiky v současné legislativní podobě, kterou loni schválili zákonodárci. „Bez funkční komunitní energetiky se nepodaří využít obrovský potenciál, který v sobě skrývají střechy bytových domů,“ dodal Krčmář.