Ve čtvrtek bude zveřejněn jádrový index cen výdajů na osobní spotřebu (PCE), preferovaný ukazatel inflace Federálního rezervního systému, přičemž se předpokládá jeho meziměsíční růst o 0,4 %.

Tento týden budou zveřejněny také údaje o inflaci v eurozóně, Japonsku a Austrálii a rozhodnutí o sazbách novozélandské centrální banky (RBNZ) a průzkumy PMI v Číně.

Euro si po zisku vůči dolaru v osmi z posledních devíti obchodních seancí připsalo 0,3 % na 1,0854 USD.

Představitelé ECB zopakovali, že se zaměřují na inflaci v eurozóně, zejména na sektor služeb a růst mezd.

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová v pátek uvedla, že růst mezd se zmírnil, ale je příliš brzy předpokládat, že inflace byla zdolána.

„Očekává se, že inflace v eurozóně se ochladí na 2,5 %, a přesto zápis z jednání ECB stále ukazuje neochotu ECB vůbec hovořit o snižování sazeb,“ uvedla tržní stratégka City Index Fiona Cincotta.

„Viděli jsme také, že inflační očekávání v eurozóně velmi mírně vzrostla, ale také že optimistická nálada na pozadí zisků stahuje některé bezpečné přístavy z dolaru a tlačí euro výše,“ dodala.

Hlavním faktorem, který stál za posílením eura, byl zmenšující se rozdíl mezi tím, kde podle obchodníků skončí letošní rok úrokové sazby v USA a eurozóně.

Ještě před dvěma týdny investoři předpokládali, že Fed letos sníží sazby o zhruba 80 bazických bodů, zatímco ECB o zhruba 100 bazických bodů. V pondělí tento rozdíl téměř zmizel.

Hlavní událostí pro investory bude tento týden čtvrteční jádrová PCE inflace v USA. Horké údaje o výrobní a spotřebitelské inflaci zvýšily pravděpodobnost, že i tento ukazatel by mohl překonat očekávání, což by mohlo dále odsunout očekávání, kdy by Fed mohl provést své první snížení.

Podle nástroje CME FedWatch trhy v současné době počítají pouze s 20% pravděpodobností, že Fed začne s uvolňováním sazeb v květnu, zatímco před měsícem byla tato šance téměř 90%.

„Pokud něco, tak (údaje) mohou být silnější, než trhy v současnosti očekávají, a to pravděpodobně mírně podpoří dolar,“ uvedla Carol Kongová, měnová stratég Commonwealth Bank of Australia (OTC:CMWAY) (CBA).

Dolarový index klesl o 0,2 % na 103,74 bodu.

V úterý budou zveřejněny celonárodní spotřebitelské ceny v Japonsku, které by měly ukázat, že jádrová inflace v lednu zpomalila na meziroční míru 1,8 %, což je nejnižší hodnota od března 2022.

To by zkomplikovalo plány Japonské centrální banky (BOJ) ukončit v příštích měsících záporné úrokové sazby, což by v nejbližší době udržovalo jen pod tlakem.

Naposledy se kurz jenu pohyboval stabilně na úrovni 150,57 za dolar, přičemž v letošním roce již vůči němu klesl o více než 6 %.

„Zpráva o tom, že Japonsko se ve druhé polovině roku 2023 dostalo do technické recese, bude tlumit část nadšení trhu ohledně tempa zpřísňování měnové politiky ze strany BOJ,“ uvedla Jane Foleyová, vedoucí oddělení měnové strategie v Rabobank.

Sterling mezitím vzrostl o 0,2 % na 1,2696 USD, ale vůči euru oslabil o 0,1 % na 85,50 pence.

V kryptoměnách vzrostl ether o celých 6,5 % nad 3130 dolarů na další dvouleté maximum. Naposledy byl výše o 3,9 % na 3 055 dolarech, zatímco bitcoin vzrostl o 0,3 % na 51 140 dolarů.

Čínské banky v lednu nakoupily nejvíce dolarů od svých klientů prostřednictvím devizových swapů, jak ukázaly pondělní oficiální údaje devizového regulátora, což naznačuje, že vývozci dávají přednost pouze dočasnému nákupu místní měny a zároveň si ponechávají dolary.

Nákupy deviz čínskými bankami prostřednictvím swapů od jejich klientů dosáhly v lednu 50,9 mld. dolarů, což je nejvyšší úroveň v historii, ukázaly údaje Státní devizové správy (SAFE).

Údaje ukazují, že vývozci se stále častěji obracejí na swapový trh, aby převedli své zahraniční příjmy a remitence na jüany, namísto přímého prodeje dolarů, protože hledají vyšší výnosy z dolarů a čekají na lepší směnné kurzy.

Takový swap znamená, že vývozci předají bankám své dolary a obdrží jüany prostřednictvím smlouvy, která v době splatnosti transakci obrátí.

Zvýšený zájem o využívání měnových swapů k dočasnému nákupu jüanů přichází v době, kdy se v lednu zvýšil výnosový diferenciál mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, protože účastníci trhu odsouvali načasování snižování úrokových sazeb ve Spojených státech, které mělo vést k růstu dolaru.

A takové očekávání zvýšilo ochotu podniků držet dolary.

„Vzhledem k tomu, že úrokové sazby v jüanech jsou ve srovnání s úrokovými sazbami v dolarech a eurech mnohem nižší, čínští vývozci jsou motivováni repatriovat do jüanů právě tolik devizových příjmů, kolik potřebují k platbám, a zbytek si ponechat v devizových vkladech,“ uvedl Tommy Wu, hlavní ekonom pro Čínu v Commerzbank (ETR:CBKG).

„Tento trend bude pravděpodobně přetrvávat delší dobu, protože i poté, co Federální rezervní systém a Evropská centrální banka (ECB) začnou v určitém okamžiku letošního roku snižovat sazby, zůstanou úrokové sazby dolaru a eura mnohem vyšší než úrokové sazby jüanu.“

Rozdíl ve výnosech čínských referenčních desetiletých státních dluhopisů a amerických státních dluhopisů se stejnou dobou splatnosti činil v pondělí 185 bazických bodů, přičemž na konci roku 2023 činil 128 bazických bodů.