Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v lednu dál zhoršily. Pokles odvětví byl ale druhý nejpomalejší od loňského března, když index nákupních manažerů (PMI) dosáhl 43 bodů, uvedla společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru. V prosinci index PMI činil 41,8 bodu. Odvětví klesá od června 2022. V současnosti stojí za útlumem další pokles nových zakázek, když výrazně klesl zejména zahraniční obchod na klíčových trzích. Mezi firmami ale rostl optimismus, když očekávají v letošním roce posílení domácí i zahraniční poptávky. "Lednová data PMI poukázala na problematický začátek roku 2024, protože podmínky poptávky byly stále silně utlumené a firmy na základě toho dál snižovaly objemy výroby. Zároveň v souvislosti s klesající rozpracovaností opět zredukovaly řady zaměstnanců, v některých případech trvalým propuštěním," uvedla vedoucí ekonomka S&P Global Market Intelligence Sian Jones. Výsledky PMI podle analytika ČSOB Dominika Rusinka ukazují, že český průmysl vstoupil do nového roku pesimisticky. "Za celý rok 2023 podle našeho odhadu průmyslová výroba mírně poklesla a na výraznější oživení to nevypadá ani v nejbližších měsících," uvedl Rusinko. "Průmysl trápí totožné problémy jako v minulém roce. Hlavní brzdou je slabá zahraniční i domácí poptávka," dodal. S ohledem na pokles poptávky firmy snížily objemy výroby, klesala dvacátý měsíc v řadě. Výrobci v této souvislosti propouštěli, a to i stálé pracovníky, zmenšovali skladové zásoby materiálu a zboží a omezovali nákupy vstupů. Utlumená poptávka po vstupech ve světě vedla dodavatele k další redukci cen surovin. Ceny snižovali i výrobci s cílem povzbudit odbyt a posílit konkurenceschopnost svého zboží. Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil vnímá informaci o snižování výrobních cen jako pozitivní zprávu ve výsledcích PMI. "Zpracovatelské firmy si totiž momentálně užívají pokles cen výrobních vstupů a vzhledem ke slabé poptávce jsou motivovány toto promítat i do snižování konečných cen. To by mělo stvrdit pozorované uklidňování inflační situace, která tak ani v prvních měsících roku 2024 zřejmě nebude představovat velkou hrozbu," uvedl. Ve výhledu do budoucna byly české firmy optimističtější. "I přes náročné provozní podmínky firmy předpokládají, že výroba během roku 2024 vzroste, některé očekávají zlepšení poptávky už v pololetí. Výhledy na výrobu byly následně nejlepší za pět měsíců," uvedla Jones. Čepro si na benzinky Robin Oil půjčí dvě miliardy Kč od Zoubkovy firmy Státní podnik Čepro zaplatí za síť čerpacích stanic Robin Oil 4,5 miliardy korun ve třech splátkách kupní ceny. Součástí dohody je i smlouva o úvěru, díky které Robin Oil vyvede ze společnosti celkem dvě miliardy korun. Ty pak státní Čepro použije na úhradu dvou částí kupní ceny vlastníkovi Robin Oilu, podnikateli Jiřímu Zoubkovi, napsal server E15. Transakci také předcházelo stažení necelých 1,6 miliardy, které směřovaly do státního rozpočtu jako dividenda z Čepra. Tyto peníze skončily v nerozděleném zisku Čepra a budou pravděpodobně použity na úhradu části kupní ceny za Robin Oil, píše E15. Čepro o nákupu 75 čerpacích stanic informovalo tento týden, cenu společnost neuvedla. Deníku E15 a Hospodářským novinám (HN) ji potvrdily zdroje blízké transakci. Dnešní HN napsaly, že Čepro za Robin Oil reálně zaplatilo podstatně méně, než to na první pohled vypadá, a že cenu výrazně ovlivnilo načasování prodeje. "Výpočty vznikaly na výsledcích za rok 2022, který byl v branži z mnoha ohledů speciální – zejména co se týče marží prodejců pohonných hmot. Ty několikanásobně vzrostly v důsledku ruské invaze na Ukrajinu," uvedly HN. "Cenu nemohu komentovat, z veřejně dostupných informací je však zřejmé, že zásadní část kupní ceny představovala hotovost," potvrdil pro HN generální ředitel Čepra Jan Duspěva. Doplnil, že již na začátku akvizičního procesu byla kupní cena stanovena dvěma nezávislými znaleckými posudky a ověřena několika metodami dvou nezávislých autorit. Finančním a daňovým poradcem Čepra byla česká kancelář KPMG, její zástupci se s odkazem na mlčenlivost odmítli vyjádřit. První část kupní ceny byla podle zprávy o finanční asistenci vložené do sbírky listin splatná do konce ledna a je hrazená z vlastních zdrojů Čepra, nikoliv z prostředků jediného akcionáře společnosti, ministerstva financí, píše E15. Čepro evidovalo v nerozděleném zisku podle účetní závěrky ke konci předminulého roku 1,36 miliardy korun. Loni v prosinci pak jediný akcionář Čepra, ministerstvo financí, revokovalo předchozí rozhodnutí o dividendě a valnou většinu zisku za rok 2022 ve výši 1,57 miliardy přidalo k nerozdělenému zisku z minulých let. Do státního rozpočtu tak Čepro na dividendě nakonec neodvede nic, podepsán pod rozhodnutím je ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), podotkl server. Nerozdělený zisk Čepra, který bude pravděpodobně použit na část platby za Robin Oil, podle E15 dohromady čítá více než 2,9 miliardy korun. Na zaplacení kupní ceny za Zoubkovy čerpací stanice to nestačí, státní firma si tak musí půjčit, a to právě od Robin Oilu. Druhá část kupní ceny za Robin Oil je podle E15 splatná první únorový týden a třetí část má státem vlastněná společnost zaplatit Zoubkovi do 30. září letošního roku. Smlouva o úvěru pak zajišťuje státu finance na částečné zaplacení druhé části kupní ceny a financování třetí splátky. Celkem jde o dvě miliardy korun. Zbývající částku druhé části kupní ceny státní Čepro bude financovat dalším úvěrem, tentokrát od České spořitelny, napsal E15. Deník podotýká, že pokud by Čepro síť Robin Oilu nekoupilo, zřejmě by podle informací z trhu riskovalo, že přijde o významného zákazníka. Roli při koupi Robin Oilu podle informací E15 hrály také pozemky pod pumpami, které Robin Oil vlastní. Čepro na nich může začít v příštích letech budovat nabíjecí stanice pro elektromobily, a dohnat tak infrastrukturní deficit Česka v této oblasti, uzavřel deník.