Klíčové body
- Ocelové hutě jsou v Česku nedílnou součástí průmyslu
- Nyní jehjí produkce upadá
- Míra inflace v EU v únoru zvolnila na 2,8 %, v Česku je nižší
Ve srovnání s rokem 2022 loni produkce ocele klesla o pětinu. Nižší byla i její spotřeba, která se dostala na nejnižší úroveň od vrcholu finanční krize v roce 2009. Údaje dnes zveřejnila Ocelářská unie.
Na loňský pokles objemu výroby ocele v ČR a Evropské unii měla podle zprávy nízká poptávka, ale i systémové problémy evropského průmyslu pramenící z vysokých cen energií, inflace, geopolitické situace ve světě a obecně špatné makroekonomické situace na klíčovém německém trhu.
Výroba dlouhých výrobků, které jsou pro české oceláře klíčové, se loni meziročně propadla o čtvrtinu. O 12 % klesla výroba v tradičně silném segmentu trubek. U plochých výrobků zaznamenala Ocelářská unie pokles o jedno procento. Z konkrétních produktových kategorií se nepropadla jen produkce štětovnic a tlustých plechů.
I spotřeba ocele loni v Česku klesla na 5,6 milionu tun. To bylo meziročně o milion tun méně.
„Za výrazným poklesem výroby i poptávky je neutěšená situace ve stavebnictví a dalších odběratelských odvětvích, automotive a strojírenství nevyjímaje,“ uvedl předseda dozorčí rady Ocelářské unie Roman Heide. Dodal, že na konkurenceschopnost evropského průmyslu podle něj dlouhodobě negativně působí prakticky nejvyšší ceny energií na světě a vysoká míra inflace.
V důsledku nižší výroby se loni snížilo i množství vyváženého ocelářského zboží z Česka. Export klesl na 3,7 milionu tun ze čtyř milionů v roce 2022. Hodnota vývozu se propadla na 110 miliard korun. Meziročně nižší byl i dovoz, který klesl z 6,6 na 6,3 milionu tun.
Nakolik se do loňského poklesu výroby ocele v Česku o 800.000 tun promítly problémy hutní společnosti Liberty Ostrava, není ze statistik zřejmé. Většina provozů v této huti stojí, protože jí společnost Tameh přestala dodávat energie a na jejich dodávkách a cenách se firmy stále nedohodly. Většina zaměstnanců obou firem je od loňského 22. prosince doma. Před věřiteli chrání hutní firmu moratorium vyhlášené soudem.
Spotřeba ocele v celé Evropské unii loni meziročně klesla o 6,3 procenta na 129 milionů tun. „Jedná se o čtvrtý negativní výsledek za posledních pět let a varovný signál nedobré situace evropské ekonomiky,“ uvedla Ocelářská unie. Výroba surové ocele v EU byla o více než sedm procent nižší. Dovoz pokrýval pětinu loňské evropské spotřeby.
Světová produkce surové ocele v loňském roce činila 1850 milionu tun. Pozici lídra světové výroby si zachovala Čína, která vyrobila přes 55 procent světové produkce.
Míra inflace v EU v únoru zvolnila na 2,8 procenta, v Česku je nižší
Míra inflace v Evropské unii v únoru zvolnila na 2,8 procenta z lednového tempa 3,1 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice inflace klesla pod unijní průměr a z lednové hodnoty 2,7 procenta se dostala na 2,2 procenta. Eurostat používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtů Českého statistického úřadu
V zemích eurozóny inflace v únoru klesla o dvě desetiny bodu na 2,6 procenta. Meziměsíčně se ceny v eurozóně i v celé EU zvýšily shodně o 0,6 procenta. Únorová inflace v eurozóně je v souladu s očekáváním analytiků a je stejná jako v předběžné zprávě. Tu Eurostat zveřejnil na začátku března, předběžná zpráva neobsahovala data za celou EU.
K únorové inflaci v eurozóně nejvíce přispěly služby, jejichž příspěvek činil meziročně 1,73 procentního bodu. Následovala kategorie potraviny, alkohol a tabák s příspěvkem 0,79 bodu. Příspěvek neenergetického průmyslového zboží činil 0,42 bodu, energie naopak s příspěvkem 0,36 procentního bodu inflaci snížily.
Inflace v České republice v posledních dvou letech patřila k nejvyšším v EU, v některých měsících byla nejvyšší. S abnormálně vysokou inflací se potýkalo i Maďarsko, Polsko, Slovensko a pobaltské státy, podle analytiků zejména kvůli větší závislosti na energiích z Ruska. Ceny energií, které se začaly výrazněji zvyšovat v roce 2021, podle analytiků částečně v reakci na unijní Zelenou dohodu pro Evropu
Nejnižší roční míru inflace Eurostat v únoru naměřil v Lotyšsku a v Dánsku, v obou případech 0,6 procenta, třetí Itálie měla míru inflace 0,8 procenta. Naopak nejvyšší inflaci mělo Rumunsko, a to 7,1 procenta, Chorvatsko s hodnotou 4,8 procenta a pak Estonsko, kde byla v únoru inflace 4,4 procenta.
Míra inflace v České republice podle národní metodiky výpočtu v únoru činila dvě procenta, oznámil před týdnem ČSÚ. Snížila se tak z lednové hodnoty 2,3 procenta. Eurostat používá jinou metodiku, která pracuje s harmonizovanými údaji, aby byly údaje za jednotlivé členské země srovnatelné. Pod unijním průměrem byla harmonizovaná inflace v Česku i v lednu.
Roční míra inflace v zemích EU – v procentech podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen:
| únor 2023 | září 2023 | říjen 2023 | listopad 2023 | prosinec 2023 | leden 2024 | únor 2024 | |
| EU | 9,9 | 4,9 | 3,6 | 3,1 | 3,4 | 3,1 | 2,8 |
| Eurozóna | 8,5 | 4,3 | 2,9 | 2,4 | 2,9 | 2,8 | 2,6 |
| Belgie | 5,4 | 0,7 | -1,7 | -0,8 | 0,5 | 1,5 | 3,6 |
| Bulharsko | 13,7 | 6,4 | 5,9 | 5,5 | 5,0 | 3,9 | 3,5 |
| Česko | 18,4 | 8,3 | 9,5 | 8,0 | 7,6 | 2,7 | 2,2 |
| Dánsko | 8,3 | 0,6 | -0,4 | 0,3 | 0,4 | 0,9 | 0,6 |
| Estonsko | 17,8 | 3,9 | 5,0 | 4,1 | 4,3 | 5,0 | 4,4 |
| Finsko | 8,0 | 3,0 | 2,4 | 0,7 | 1,3 | 1,1 | 1,1 |
| Francie | 7,3 | 5,7 | 4,5 | 3,9 | 4,1 | 3,4 | 3,2 |
| Chorvatsko | 11,7 | 7,4 | 6,7 | 5,5 | 5,4 | 4,8 | 4,8 |
| Irsko | 8,1 | 5,0 | 3,6 | 2,5 | 3,2 | 2,7 | 2,3 |
| Itálie | 9,8 | 5,6 | 1,8 | 0,6 | 0,5 | 0,9 | 0,8 |
| Kypr | 6,7 | 4,3 | 3,6 | 2,4 | 1,9 | 2,1 | 2,1 |
| Litva | 17,2 | 4,1 | 3,1 | 2,3 | 1,6 | 1,1 | 1,1 |
| Lotyšsko | 20,1 | 3,6 | 2,3 | 1,1 | 0,9 | 1,1 | 0,6 |
| Lucembursko | 4,8 | 3,4 | 2,1 | 2,1 | 3,2 | 3,0 | 3,2 |
| Maďarsko | 25,8 | 12,2 | 9,6 | 7,7 | 5,5 | 3,7 | 3,6 |
| Malta | 7,0 | 4,9 | 4,2 | 3,9 | 3,7 | 3,7 | 3,0 |
| Německo | 9,3 | 4,3 | 3,0 | 2,3 | 3,8 | 3,1 | 2,7 |
| Nizozemsko | 8,9 | -0,3 | -1,0 | 1,4 | 1,0 | 3,1 | 2,7 |
| Polsko | 17,2 | 7,7 | 6,3 | 6,3 | 6,2 | 4,5 | 3,7 |
| Portugalsko | 8,6 | 4,8 | 3,2 | 2,2 | 1,9 | 2,5 | 2,3 |
| Rakousko | 11,0 | 5,8 | 4,9 | 4,9 | 5,7 | 4,3 | 4,2 |
| Rumunsko | 13,4 | 9,2 | 8,3 | 6,9 | 7,0 | 7,3 | 7,1 |
| Řecko | 6,5 | 2,4 | 3,8 | 2,9 | 3,7 | 3,2 | 3,1 |
| Slovensko | 15,4 | 9,0 | 7,8 | 6,9 | 6,6 | 4,4 | 3,8 |
| Slovinsko | 9,4 | 7,1 | 6,6 | 4,5 | 3,8 | 3,4 | 3,4 |
| Španělsko | 6,0 | 3,3 | 3,5 | 3,3 | 3,3 | 3,5 | 2,9 |
| Švédsko | 9,7 | 3,7 | 4,0 | 3,3 | 1,9 | 3,4 | 2,6 |
| … | … | … | … | … | … | … | … |
| Island | 8,8 | 8,5 | 7,6 | 7,4 | 6,9 | 5,6 | 5,3 |
| Norsko | 7,2 | 2,8 | 3,7 | 4,5 | 4,7 | 4,6 | 4,4 |
| Švýcarsko | 3,2 | 2,0 | 2,0 | 1,6 | 2,1 | 1,5 | 1,2 |
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
