Klíčové body

Jaké jsou šance Česka na vstup do eurozóny?
Proč analytici váhají?
A co ovlivnily eurovolby?

Shodují se na tom ekonomičtí analytici oslovení ČTK. Posílení krajní pravice a oslabení zelených podle expertů může zkomplikovat hlasování o otázkách spojených s ochranou klimatu, zásadní změny Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) ale nečekají. Složitější podle nich může být i evropská podpora Ukrajiny.

„Měnové trhy zareagovaly na výsledky voleb poklesem. Euro se na páru s dolarem propadlo od vyhlášení výsledků voleb o 0,2 procenta. Výrazný pohyb měnový pár zaznamenal již během večerních hodin, kdy byly zveřejňovány exit poll průzkumy,“ sdělil ČTK analytik XTB Tomáš Cverna. Na oslabení eura vůči dolaru upozornil i analytik ČSOB Dominik Rusinko, podle něj ale může souviset nejen s výsledky voleb, ale může to být i opožděná reakce na páteční data z amerického trhu práce. Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil, že oslabení eura snižuje pravděpodobnost dalšího snižování úrokových sazeb v eurozóně.

„Jednoznačným poraženým voleb do Evropského parlamentu je společná měna zemí eurozóny. Ta v reakci na výsledky voleb oslabila na páru s americkým dolarem na nejnižší úrovně za měsíc,“ hodnotí dopad voleb analytik Purple Trading Petr Lajsek. Upozornil, že v Evropském parlamentu posílili odpůrci společné evropské měny z Francie i Německa. „Podobný postoj mají i nově zvolení europoslanci v ČR. Jednoznačně pro přijetí eura je jen přibližně čtvrtina z nich,“ uvedl Lajsek.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda předpokládá, že zájem na přijetí eura v Česku se s ohledem na výsledek voleb sníží. „Po včerejších eurovolbách je zřejmější to, co prosvítalo už před nimi, a sice že podpora eura má blízko k politické sebevraždě,“ konstatoval.

Volby budou mít podle analytiků dopad i na dluhové financování evropských zemí. „Výsledky voleb se nelíbí ani investorům na dluhopisovém trhu, na kterém dochází k nárůstu výnosů, tedy zdražování státního dluhu,“ uvedl Cverna. Upozornil na výrazný růst výnosu francouzských státních dluhopisů, kde prezident Emmanuel Macron po volebním neúspěchu rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby. „Výnosy na českých státních dluhopisech rostou jen nepatrně a na desetileté splatnosti dosahují 4,19 procenta,“ dodal Cverna.

Hradil nepředpokládá zásadní změny fungování evropských institucí v ekonomické oblasti. „Ačkoliv celkově dosáhly částečných zisků politici, kteří představují opozici vůči dosavadnímu hlavnímu proudu, stávající většina svou pozici přesto uhájila. Lze tedy sice čekat kosmetické změny v přístupu k migraci či klimatické politice, ale klesající globální ekonomická konkurenceschopnost Evropy zřejmě v Bruselu zůstane i nadále příslovečným ‚slonem v místnosti‘, tedy tématem, o kterém se raději příliš nemluví, ačkoliv si jej nelze nevšimnout. Evropa tak pravděpodobně bude i nadále světovým lídrem v regulaci ekonomiky, která pak bude jen obtížně schopna reagovat na dynamické globální proměny,“ uvedl.

Lajsek očekává, že s ohledem na posílení krajní pravice a oslabení zelených bude příští Evropský parlament složitěji prosazovat témata spojená se změnami klimatu. Analytik Capitalinked.com Radim Dohnal ale nečeká zásadní změny současných politik. „Green Deal bude nejspíše pokračovat v dosavadní podobě, může být větší příklon k novým jaderným blokům. Správní rada Evropské centrální banky bude nadále akcentovat ESG principy,“ uvedl s odkazem na snahu zohledňovat principy udržitelnosti a sociální odpovědnosti při poskytování úvěrů.

Chcete využít této příležitosti?

„U ESG bohužel nečekám jakoukoliv podporu výroby zbraní a munice s ohledem na silnější národovce z Francie, Německa a Rakouska,“ uvedl Dohnal. Podle něho to nahrává tlaku Ruska a Číny na Evropu. Podle Lajska mohou silnější krajně pravicové strany ztěžovat podporu Ukrajiny.

Výsledek voleb se podle Hradila může promítnout i v budoucích národních politických kampaních, kde strany zřejmě budou víc akcentovat národní zájmy. „Rizikem by pro naši ekonomiku mohlo být, pokud by se tímto směrem vydalo například Německo či Francie. Česko totiž má bytostný zájem na liberálním mezinárodním prostředí a případný ekonomický izolacionismus hlavních evropských mocností by mu mohl citelně uškodit,“ uzavřel Hradil.

<!– DIP popup–>

Výsledky evropských voleb přispěly k oslabení eura vůči dolaru a snížily také šanci na brzké přijetí společné evropské měny v Česku. Shodují se na tom ekonomičtí analytici oslovení ČTK. Posílení krajní pravice a oslabení zelených podle expertů může zkomplikovat hlasování o otázkách spojených s ochranou klimatu, zásadní změny Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) ale nečekají. Složitější podle nich může být i evropská podpora Ukrajiny. "Měnové trhy zareagovaly na výsledky voleb poklesem. Euro se na páru s dolarem propadlo od vyhlášení výsledků voleb o 0,2 procenta. Výrazný pohyb měnový pár zaznamenal již během večerních hodin, kdy byly zveřejňovány exit poll průzkumy," sdělil ČTK analytik XTB Tomáš Cverna. Na oslabení eura vůči dolaru upozornil i analytik ČSOB Dominik Rusinko, podle něj ale může souviset nejen s výsledky voleb, ale může to být i opožděná reakce na páteční data z amerického trhu práce. Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil, že oslabení eura snižuje pravděpodobnost dalšího snižování úrokových sazeb v eurozóně. Zdroj: Canva "Jednoznačným poraženým voleb do Evropského parlamentu je společná měna zemí eurozóny. Ta v reakci na výsledky voleb oslabila na páru s americkým dolarem na nejnižší úrovně za měsíc," hodnotí dopad voleb analytik Purple Trading Petr Lajsek. Upozornil, že v Evropském parlamentu posílili odpůrci společné evropské měny z Francie i Německa. "Podobný postoj mají i nově zvolení europoslanci v ČR. Jednoznačně pro přijetí eura je jen přibližně čtvrtina z nich," uvedl Lajsek. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda předpokládá, že zájem na přijetí eura v Česku se s ohledem na výsledek voleb sníží. "Po včerejších eurovolbách je zřejmější to, co prosvítalo už před nimi, a sice že podpora eura má blízko k politické sebevraždě," konstatoval. Volby budou mít podle analytiků dopad i na dluhové financování evropských zemí. "Výsledky voleb se nelíbí ani investorům na dluhopisovém trhu, na kterém dochází k nárůstu výnosů, tedy zdražování státního dluhu," uvedl Cverna. Upozornil na výrazný růst výnosu francouzských státních dluhopisů, kde prezident Emmanuel Macron po volebním neúspěchu rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby. "Výnosy na českých státních dluhopisech rostou jen nepatrně a na desetileté splatnosti dosahují 4,19 procenta," dodal Cverna. Hradil nepředpokládá zásadní změny fungování evropských institucí v ekonomické oblasti. "Ačkoliv celkově dosáhly částečných zisků politici, kteří představují opozici vůči dosavadnímu hlavnímu proudu, stávající většina svou pozici přesto uhájila. Lze tedy sice čekat kosmetické změny v přístupu k migraci či klimatické politice, ale klesající globální ekonomická konkurenceschopnost Evropy zřejmě v Bruselu zůstane i nadále příslovečným 'slonem v místnosti', tedy tématem, o kterém se raději příliš nemluví, ačkoliv si jej nelze nevšimnout. Evropa tak pravděpodobně bude i nadále světovým lídrem v regulaci ekonomiky, která pak bude jen obtížně schopna reagovat na dynamické globální proměny," uvedl. Lajsek očekává, že s ohledem na posílení krajní pravice a oslabení zelených bude příští Evropský parlament složitěji prosazovat témata spojená se změnami klimatu. Analytik Capitalinked.com Radim Dohnal ale nečeká zásadní změny současných politik. "Green Deal bude nejspíše pokračovat v dosavadní podobě, může být větší příklon k novým jaderným blokům. Správní rada Evropské centrální banky bude nadále akcentovat ESG principy," uvedl s odkazem na snahu zohledňovat principy udržitelnosti a sociální odpovědnosti při poskytování úvěrů. "U ESG bohužel nečekám jakoukoliv podporu výroby zbraní a munice s ohledem na silnější národovce z Francie, Německa a Rakouska," uvedl Dohnal. Podle něho to nahrává tlaku Ruska a Číny na Evropu. Podle Lajska mohou silnější krajně pravicové strany ztěžovat podporu Ukrajiny. Výsledek voleb se podle Hradila může promítnout i v budoucích národních politických kampaních, kde strany zřejmě budou víc akcentovat národní zájmy. "Rizikem by pro naši ekonomiku mohlo být, pokud by se tímto směrem vydalo například Německo či Francie. Česko totiž má bytostný zájem na liberálním mezinárodním prostředí a případný ekonomický izolacionismus hlavních evropských mocností by mu mohl citelně uškodit," uzavřel Hradil. Zdroj: Pixabay