Meziročně jde o zlepšení o více než 2,9 miliardy korun. Celkové tržby naopak poklesly meziročně asi o desetinu na 60,95 miliardy korun. Na tzv. windfall tax, tedy dani z neočekávaného zisku, skupina odvedla státu přes 3,4 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti zveřejněné ve Sbírce listin.

Zisk skupiny innogy před zdaněním loni podle výroční zprávy činil 8,6 miliardy korun. O rok dříve to bylo 643 milionů korun.

Podle innogy se v hospodářských výsledcích odráží veškeré finanční efekty z posledních dvou let. „Hlavní příčinou výrazného nárůstu hospodářského výsledku za loňský rok jsou jednorázové účetní efekty z přecenění FX derivátů. Vzhledem k tomu, že energie nakupujeme na trzích v eurech a většině zákazníků prodáváme v korunách, uzavíráme finanční transakce na zajištění kurzového rizika. Přitom platí, že na konci každého roku je nutné zaúčtovat tržní hodnotu všech finančních derivátů. Zatímco za rok 2022 přecenění těchto derivátů znamenalo pro innogy významnou finanční ztrátu, za loňský rok jsme naopak realizovali vyšší zisk v podobné úrovni,“ uvedl mluvčí Pavel Grochál.

Upozornil tak na to, že čistý zisk za rok 2022 byl výrazně pod průměrem standardních let a výsledek za rok 2023 je z tohoto důvodu naopak výrazně nad průměrem.

V roce 2023 innogy prodalo svým koncovým zákazníkům téměř 22,6 terawatthodiny (TWh) zemního plynu. Ve srovnání s rokem 2022 se prodej snížil o 0,04 %. Společnosti naopak vzrostly dodávky elektřiny, meziročně o devět % na skoro 5,5 TWh. Přispěli k tomu hlavně noví zákazníci mezi velkoodběrateli.

Podnikání skupiny innogy se soustřeďuje na dodávky zemního plynu, elektřiny a tepla zákazníkům, kombinovanou výrobu tepla a elektřiny v teplárenských provozech. Skupinu innogy v ČR tvoří aktuálně mimo jiné společnosti innogy Energie, innogy Zákaznické služby, innogy Energo a řídicí společnost innogy Česká republika. Majitelem skupiny innogy v ČR je od října 2020 maďarská energetická skupina MVM.

Peníze z povolenek zřejmě půjdou jen na kompenzace následků změn klimatu

Peníze z prodeje emisních povolenek bude zřejmě možné využít jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Počítá s tím novela zákona, kterou v úvodním kole projednala Sněmovna. Letošní výnosy z povolenek se odhadují kolem 40 miliard korun.

Předloha odolala návrhu na zamítnutí, který vznesl poslanec SPD Jiří Kobza. Zdůvodnil ho mimo jiné tím, že návrh není v zájmu Česka ani jeho budoucí prosperity. Předloze vytkl, že jde o další omezení rozpočtové suverenity, protože peníze z povolenek už nebude možné využít podle uvážení české strany. Berenika Peštová (ANO) kritizovala vládu, že novelou zavádí pouze unijní systém ETS 1, který se týká výnosů z povolenek, a jen malou část ETS 2 týkající se fosilních paliv. Upozorňovala, že koalice bude muset tuto část vložit do novely pomocí pozměňovacího návrhu, a obejde tak Legislativní radu vlády.

Návrh novely reaguje na upravenou směrnici EU, která vyžaduje, aby veškeré výnosy z povolenek byly využity na ochranu klimatu. Dosud musela být takto použita polovina těchto výnosů, v případě zbylých peněz šlo jen o doporučení. Část peněz bude možné využít například na administrativní náklady spojené s fungováním systému emisních povolenek nebo na příspěvky některým mezinárodním organizacím v souvislosti se závazky v ochraně klimatu.

Předloha také v souladu s evropskou směrnicí upravuje pravidla emisních povolenek pro námořní dopravu. V zákoně výslovně upravuje, že práva a povinnosti týkající se povolenek přecházejí i na právního nástupce provozovatele.

Emisní povolenky nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, hlavně oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu. Vykazovat emise musejí i letecké společnosti. Od roku 2026 se budou všechny povolenky v letectví pouze dražit. Do roku 2030 dosáhnou podle současných odhadů výnosy z dražeb povolenek kolem 250 miliard korun. Záviset bude na jejich ceně.

„Prostředky z aukcí emisních povolenek nám pomohou s investicemi do moderní energetiky a průmyslu i rozvoje obnovitelných druhů energie,“ uvedl v dnešní tiskové zprávě ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Stát podle jeho dřívějšího vyjádření bude peníze využívat zejména na investice do modernizace tepláren a rozvodů tepla, zlepšení energetické účinnosti či na nové obnovitelné zdroje v energetice. Další výnosy bude podle ministra stát využívat na snižování negativních vlivů změny klimatu, půjde tak třeba o opatření na snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu nebo na modernizaci dopravy, dále adaptační projekty, jako je například zalesňování. Část příjmů bude podle Hladíka možné použít také na zmírnění sociálních dopadů pro domácnosti.

Novela zároveň zřizuje nový Výbor pro využití peněz z dražeb povolenek a Modernizačního fondu. Bude doporučovat základní dokumenty spojené s využitím peněz z povolenek a dále bude také schvalovat jejich rozdělení. Využití výnosů z povolenek bude potvrzovat vládní rada, do níž se zapojí ministerstva, kterých se klimatická a dekarbonizační opatření týkají.

<!– DIP popup–>