Mlékárna Olma loni zvýšila čistý zisk o 31 procent na rekordních 282,3 milionu korun. Tržby olomoucké mlékárny v roce 2023 vzrostly na 4,447 miliardy korun z předloňských 4,418 miliardy korun. Loňské tržby byly také nejvyšší v historii této společnosti. ČTK dnes informaci získala z výroční zprávy Olmy, která patří do skupiny Agrofert. Vedení Olmy ve výroční zprávě uvedlo, že mlékárna se loni opět potýkala s růstem výrobních nákladů. "Stále vysoké ceny energií, chemických látek, plastových i papírových obalů, skokový růst ceny komponent a dalších vstupů byly faktory, které stály za nutností alespoň částečně vyrovnat cenové tlaky zvýšením ceny našich produktů," upozornilo. Ceny některých svých klíčových mléčných výrobků loni Olma nezvýšila, aby pro zákazníky udržela stabilní cenu. Ceny syrového kravského mléka, které Olma nakupuje od zemědělců, byly na začátku roku 2023 na rekordní hodnotě a poté začaly klesat. V druhé polovině roku ale ceny syrového mléko opět rostly. V meziročním srovnání tak byly loni nižší pouze o tři procenta. "Je to dáno jednak vyššími výdaji zemědělců na krmiva a energie a také odlivem mléka z ČR ke zpracovatelům do Německa a Itálie. Zejména Německo řeší v posledních letech nedostatek mléka a tamní velcí zpracovatelé ho nakupují v okolních zemích," stojí ve výroční zprávě Olmy. Zdroj: Getty Images Rozhodující část prodejního sortimentu Olmy tvoří čerstvé mléko a smetany, kysané výrobky a jogurty. Mezi hlavní odběratele Olmy dlouhodobě patří obchodní řetězce. Více než desetinu tržeb Olma získává z prodeje výrobků v zahraničí, aktivní je hlavě v Polsku a na Slovensku. Mléčné výrobky Olma vyváží také do dalších států EU a sušené mléko exportuje především do třetích zemí. Olma loni zvýšila tržby za jogurty, čerstvé mléko a smetany. Naopak kvůli poklesu světových cen snížila tržby za sušené mléko. Olma v roce 2023 zaměstnávala v průměru 472 pracovníků, v meziročním srovnání i tři více. V posledních letech Olma masivně investuje. Od roku 2011 s pomocí evropských dotací připravila investiční projekty bezmála za 600 milionů korun. Dotace pokryjí takřka polovinu nákladů na modernizaci výrobních technologií Olmy. V roce 2020 mlékárna dokončila vývoj tvarohových dezertů, jogurtů se sníženým obsahem cukru a nových typů pudingových dezertů. Skupina Agrofert ovládla Olmu v roce 2009, kdy kapitálově vstoupila do firmy Milkagro, která byla majoritním vlastníkem mlékárny. Milkagro do té doby vlastnili zemědělci. Zisk holdingu Agrofert, působícího v zemědělství, potravinářství či chemii, loni klesl o 84 procent na 2,09 miliardy korun a tržby o 14 procent na 212 miliard. Za poklesem tržeb je podle Agrofertu snížení prodejních cen. Do února 2017 vlastnil koncern přímo někdejší ministr financí a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů. Moravia Steel se zabývá možností provozování některých provozů Liberty Ostrava Skupina Moravia Steel se seriózně zabývá možností provozování některých provozů druhovýroby Liberty Ostrava. Konkrétně jde o rourovnu. Na dotaz ČTK to dnes řekla mluvčí skupiny Moravia Steel Petra Macková Jurásková. Předseda základní organizace Odborového svazu KOVO Liberty ČR Petr Slanina řekl, že se k tomu zatím nechce vyjadřovat. Liberty Ostrava je od června v úpadku a většina jejích provozů od loňského prosince stojí. "S provozováním rourovny má firma dlouholeté zkušenosti ve vlastním provozu Válcovny trub v Ostravě-Vítkovicích. A má pro rozjetí provozu vstupní materiál," řekla mluvčí společnosti Moravia Steel. Skupinu Moravia Steel miliardáře Tomáše Chrenka tvoří zejména společnosti orientované na hutnictví železa, kovoobrábění, strojírenskou výrobu a obchod se souvisejícími produkty. Do skupiny patří více než 20 společností, klíčovou firmou jsou Třinecké železárny. Ve skupině jsou dále například ŽDB Drátovna, MSV Metal Studénka, Šroubárna Kyjov nebo Kovárna VIVA. Šéf Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo ve čtvrtek řekl, že obnovení alespoň druhovýroby by vrátilo do práce zhruba 2000 zaměstnanců, Liberty Ostrava jich má zhruba 5000, převážná část jich je od loňského prosince doma. Představitelé vlády uváděli, že jejím cílem je najít pro Liberty Ostrava takového investora, který zachová část výroby a udrží v huti velkou část zaměstnanců. Po čtvrtečním jednání s odbory ale ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) novinářům řekl, že nabídku na převzetí hlavní části provozu huti žádný investor nepodal. Vláda podle něj dosud eviduje jen jednu nabídku na provoz druhovýroby. Zatímco prvovýroba zahrnuje produkci oceli, v druhovýrobě se v podniku ze surového materiálu dělají další výrobky. Ministr uvedl, že situaci výrazně zkomplikovala předchozí soudní moratoria, během nichž se problémy podniku ještě prohloubily, což následně oslabilo i zájem případného investora. Stát podle Stanjury bude v insolvenčním řízení chtít omezit práva současného majitele oceláren, jímž je od roku 2019 Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty. Ďurčo ve čtvrtek řekl, že mluvil se dvěma potenciálními investory, ale jejich zájem je čím dál chladnější. Zdroj: ČTK <!-- DIP popup-->