Podle UBS je kvůli kombinaci politické, ekonomické a tržní dynamiky předpověď kurzu EUR/USD mimořádně náročná. Mezi klíčové faktory ovlivňující tento výhled patří výsledky francouzských voleb, hospodářská politika Spojeného království pod vedením jeho nové administrativy a nadcházející zveřejnění ekonomických údajů z USA.

Dopad francouzských voleb

Nedávné francouzské volby měly na výhled měnového páru EUR/USD významný dopad. Výsledkem voleb byl zavěšený parlament, přičemž centristické uskupení Ensemble prezidenta Emmanuela Macrona si vedlo lépe, než se očekávalo.

Výraznou porážku utrpěla krajně pravicová strana Národní shromáždění (RN), která skončila třetí za levicovou koalicí Nová ekologická a sociální lidová unie (NUPES) a Macronovými centristy.

Analytici UBS poznamenali, že výsledky voleb odstraňují bezprostřední riziko konfliktu mezi příští francouzskou vládou a Evropskou unií. Vzhledem k tomu, že radikální návrhy RN jsou mimo hru, pravděpodobnost volatility eura způsobené francouzskou politickou nejistotou se snížila.

Sestavení nové vlády a její politické směřování však zůstávají nejasné, což by stále mohlo ovlivnit výkonnost eura ve střednědobém horizontu.

Navzdory tomu, že výsledky voleb jsou méně rušivé, než se obávali, UBS ponechává svůj dlouhodobý cíl pro EUR/USD na úrovni 1,0500. Analytici tvrdí, že ačkoli výsledky francouzské politiky nepředstavují nejhorší možný scénář, nejsou pro euro ani nijak zvlášť příznivé.

Macronovo zaměření na domácí politiku by mohlo omezit jeho schopnost prosazovat další integraci EU, což by mohlo zatížit euro.

Scénáře poklesu EUR/USD

Banka UBS nastiňuje tři scénáře, které by mohly vést k výraznějšímu poklesu EUR/USD, než se v současnosti předpokládá.

V prvním případě UBS uvádí, že pokud nová francouzská vláda, v níž dominuje levice, bude aktivně usilovat o zvrácení klíčových reforem, jako je zvýšení věku odchodu do důchodu, mohlo by to vyvolat nejistotu na trhu a tlak na euro.

Za druhé, patová situace ve francouzské vládě by mohla vyvolat pocit nestability, což by ovlivnilo důvěru investorů a euro.

V neposlední řadě by nadcházející francouzské ekonomické údaje, včetně bleskových indexů PMI, podnikatelské důvěry a spotřebitelské důvěry, mohly vykazovat známky slabosti v důsledku politické nejistoty. Špatné hospodářské výsledky by Francii ztížily plnění rozpočtových cílů, což by mělo negativní dopad na euro, uvedla banka UBS.

Navzdory těmto výzvám UBS ponechává svůj cílový kurz EUR/USD na úrovni 1,0500 s možností odchylky v závislosti na budoucím politickém a ekonomickém vývoji.

Mezitím se očekává, že případná změna na kandidátce demokratů udrží trhy v napětí, což může vést ke zvýšené volatilitě.

Nicméně vzhledem k tomu, že kromě sjezdu Demokratické strany ve dnech 19. až 22. srpna není stanoven žádný definitivní termín ani časový plán změn, zůstává stanovení cen rizikových prémií souvisejících s touto otázkou obtížné.

Analytici UBS považují nadcházející volby za katalyzátor zvýšené implikované i realizované volatility v druhé polovině roku.

Ruští zákonodárci dnes schválili zvýšení daně pro nejbohatší Rusy. Má to pomoci financovat útočnou válku na Ukrajině, kterou Rusko vede třetím rokem. Návrh prošel třetím čtením ve Státní dumě a o několik hodin později jej schválila i Rada federace – horní komora parlamentu, informovala agentura Reuters. Aby norma začala platit, musí ji ještě podepsat prezident.

Podle návrhu se nově zavádí několik progresivních sazeb daně z příjmu. Lidé s ročními příjmy do 2,4 milionu rublů (637.000 Kč) z nich budou nadále platit 13procentní daň. Příjmy nad tuto částku se budou nově danit stále vyšší sazbou, přičemž maximální sazba u Rusů s ročními příjmy nad 50 milionů rublů (13,3 milionu Kč) bude činit 22 procent. Dosud v Rusku platily jen dvě sazby z příjmu – 13procentní do příjmu pět milionů rublů ročně a 15procentní nad tuto částku.

Daň z příjmu právnických osob stoupne z 20 na 25 procent a více peněz budou státu odvádět i těžaři nerostných surovin.

Dodatečné příjmy by měly ruské státní pokladně zajistit příští rok přibližně 2,6 bilionu rublů (zhruba 654 miliard Kč). Ruský stát tak bude moci dál zvyšovat výdaje, aniž by byla ohrožena fiskální stabilita, uvedla již dříve agentura Reuters. Letošní deficit státního rozpočtu má podle červnového odhadu ruského ministerstva financí činit 2,12 bilionu rubů (zhruba 539 miliard Kč).

Rusko se snaží navýšit příjmy státního rozpočtu, aby mohlo nadále financovat invazi na Ukrajinu, kterou zahájilo 24. února 2022. Představitelé OSN a západních států v úterý podle agentury AFP na zasedání Rady bezpečnosti OSN Rusko ostře kritizovali za pondělní rozsáhlé údery proti Ukrajině, které si vyžádaly nejméně 40 lidských životů. Jedna z raket, střela s plochou dráhou letu Ch-101, zasáhla dětskou nemocnici v Kyjevě.

Členské státy EU na konci června schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku. Sankční seznam se rozrostl o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na agresi proti Ukrajině, a rovněž o některá odvětví. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG).

Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu navzdory sankcím v letošním prvním pololetí meziročně vzrostly zhruba o 41 procent na 5,698 bilionu rublů (asi 1,5 bilionu Kč). Pro Kreml jde o klíčový zdroj finančních prostředků, který se v uplynulém desetiletí na celkových příjmech rozpočtu podílel zhruba třetinou.