Stát za první pololetí vybral na daních 694,1 miliardy korun. Proti stejnému období loňského roku se daňové inkaso zvýšilo o 7,7 procenta. Nejrychleji rostl výběr daně z příjmu fyzických osob, hlavním daňovým příjmem státu zůstala daň z přidané hodnoty (DPH). Vyplývá to z dat, která zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu za první čtvrtletí. Na DPH se v pololetí vybralo 275,9 miliardy korun, o 8,3 miliardy korun víc než loni. Ve srovnání s celkovými daňovými příjmy státu ale rostlo inkaso DPH pomaleji, meziroční nárůst dosáhl 3,1 procenta. Inkaso daně z příjmu fyzických osob zaznamenalo nejdynamičtější nárůst. V pololetí se na ní vybralo 120,6 miliardy korun, meziročně o 15,9 procenta víc. Rychleji než celkové daňové inkaso rostl i výběr spotřebních a energetických daní, které státu vynesly 78,6 miliardy korun, o 10,1 procenta víc než před rokem. Na dani z příjmu právnických osob se v pololetí vybralo 158,9 miliardy korun, znamenalo to meziroční nárůst o 1,4 procenta. Firmy působící v energetice a petrochemii a velké banky také odvedly na zálohách daně z mimořádných zisků (tzv. windfall tax) 18,2 miliardy korun. Loni se první záloha windfall tax platila souhrnně až za tři čtvrtletí, celoročně se na ní vybralo 39,1 miliardy korun. Letos stát očekával celoroční inkaso této daně 17 miliard korun. Inkaso daně z nemovitosti dosáhlo v pololetí 15,7 miliardy korun, proti loňsku se zvýšilo o 81,8 procenta. Růst odpovídá zvýšení základního koeficientu daně o 80 procent, v menší míře ho ovlivnily i úpravy místních koeficientů, o kterých rozhodly obce. Výnos daně z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí, její letošní růst ale kompenzovalo snížení podílu obcí na jiných celostátních daních. Samotný státní rozpočet získal za první pololetí na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 473,1 miliardy korun, meziročně o 8,3 procenta víc. Schodek rozpočtu ke konci června dosáhl 178,6 miliardy korun, což znamenalo nejlepší výsledek v posledních pěti letech, ale zároveň pátý nejhlubší pololetní deficit v historii Česka. Loni byl schodek v pololetí 215,4 miliardy korun. Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje od letošního roku připadá 9,76 procenta a na obce 24,92 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. U daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti mají obce nárok na dalších 1,5 procenta celkového inkasa. <!-- DIP popup--> Celostátní daňové příjmy za první pololetí 2023 a 2024 (v mld. Kč) - výběr:  Daňové příjmy (bez pojistného na sociální zabezpečení)DPHDaň z příjmu právnických osobDaň z příjmu fyzických osob vybíraná srážkouDaň z příjmu fyzických osob placená plátciDaň z příjmu fyzických osob placená poplatníkySpotřební daně2023644,5267,5156,719,5813,671,42024694,1275,9158,922,593,94,278,6 Nezaměstnanost v EU v květnu zůstala na 6 %, nejnižší byla v Česku Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v květnu zůstala na dubnových šesti procentech. Nejnižší byla v Česku, kde klesla na 2,7 procenta z revidovaných 2,8 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny činila míra nezaměstnanosti 6,4 procenta stejně jako o měsíc dříve. Druhou nejnižší míru nezaměstnanosti v EU vykázalo v květnu Polsko, kde činila stejně jako v dubnu tři procenta. Nejvyšší byla naopak míra nezaměstnanosti ve Španělsku, kde činila 11,7 procenta. Za Španělskem následovalo Řecko s mírou nezaměstnanosti 10,6 procenta. Tyto země se zároveň dlouhodobě potýkají s vysokou mírou nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let. Ta v květnu ve Španělsku dosahovala 26,6 procenta stejně jako o měsíc dříve. V Řecku vzrostla na 23,8 procenta z dubnových 22,8 procenta. Eurostat ve svých výpočtech vychází z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech. V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), který vychází z vlastního šetření prováděného v domácnostech. Výsledek ČSÚ se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety. Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť nevěří, že by se jim to mohlo podařit. Liší se od postupu úřadů práce, které jako nezaměstnané počítají jen lidi, kteří se zaregistrovali v jejich evidenci. Ve věkové kategorii 15 až 64 let činila květnová míra nezaměstnanosti podle ČSÚ 2,7 procenta, zatímco podle metodiky českého Úřadu práce dosahovala 3,6 procenta.