Klíčové body
- Zlato dosáhlo letos 25% růstu a nadále láká investory, přičemž těžařské společnosti překonávají samotný růst zlata
- Prémie u futures na benzín a naftu oproti ropě klesá, což signalizuje obtíže pro americké rafinerie
- Navzdory menším sklizním v Rusku a Evropě se očekává rekordní světová sklizeň pšenice, což přispívá k poklesu cen
- Jaderná energie se stává výkonným odvětvím pro klimatická řešení, i když její zařazení do udržitelných portfolií zůstává kontroverzní
Rekordní ceny zlata dávají investorům, analytikům a odborníkům z oboru spoustu podnětů k rozhovorům v době, kdy v Coloradu začíná 36. výroční fórum Denver Gold Group. Prémie u futures kontraktů na benzín a naftu oproti ropě klesá, což je medvědí znamení pro americké rafinerie. A s končícími letními dny na severní polokouli končí rekordní teplo po celém světě, které komoditám přidalo další výzvy.
Zde je pět pozoruhodných údajů, které stojí za pozornost na světových komoditních trzích v začínajícím týdnu.
Zlato
Růst zlata na opakovaná rekordní maxima by měl na setkání Denver Gold v Colorado Springs podnítit spoustu rozhovorů, včetně toho, jak pomáhá těm, kteří tento drahý kov těží ze země. Zlato letos vzrostlo o 25 %, opakovaně cestou stanovilo nová historická maxima a zároveň zvýšilo nadšení investorů pro těžaře zlata. Index Bloomberg Intelligence, který zahrnuje přední producenty včetně společností Newmont Corp., Barrick Gold Corp. a Agnico Eagle Mines Ltd., překonal růst zlata a letos vzrostl o více než 30 %.
Ropa
Prémie futures na benzín a naftu oproti ropě West Texas Intermediate – v průmyslovém žargonu známější jako crack spread 3-2-1 – klesla minulý týden na nejnižší úroveň od února 2021. Podle Mezinárodní agentury pro energii je růst spotřeby ropy nejpomalejší od pandemie Covidu, protože čínská ekonomika ochlazuje. V USA měkčí ekonomické údaje dále podněcují obavy, když poptávka je již nyní sezónně pomalejší a zásoby benzinu na východním pobřeží poprvé od roku 2021 vzrostly nad pětiletý průměr. Další zúžení krakového rozpětí – ukazatele potenciálního zisku z přeměny barelu ropy na pohonné hmoty – by zatížilo výhled rafinerií ropy a potenciálně by některé z nich přinutilo snížit míru produkce, aby se vyhnuly přebytku.
Pšenice
Horké a suché počasí si vybralo daň na úrodě pšenice, přičemž největší vývozce Rusko a klíčoví evropští producenti, jako je Německo a Francie, sklidili méně než loni. Přesto se podle nejnovějších údajů amerického ministerstva zemědělství očekává, že se v letošním sklizňovém roce na světě sklidí přibližně 797 milionů tun pšenice, což je nejvíce v historii. Velké zásoby pomáhají snižovat ceny obilí – futures kontrakty letos klesly o 5,3 %, což je vítaný trend pro mlynáře a pekaře, kteří si uvědomují náklady.
Jaderná energie
Manažeři fondů stále více sázejí na návrat jaderné energie jako klíčového hráče v globálním úsilí o dekarbonizaci. Podle analýzy společnosti Robeco Institutional Asset Management se jaderná energetika za poslední tři roky stala nejvýkonnějším odvětvím mezi téměř 650 akciemi zaměřenými na klimatická řešení. Toto odvětví přitahuje pozornost investorů, kteří vnímají jadernou energii jako efektivní způsob, jak produkovat elektřinu bez emisí skleníkových plynů. Zařazení jaderné energie do portfolií zaměřených na udržitelnost je však stále kontroverzní. Skeptici upozorňují na nevyřešené otázky, jako je bezpečné nakládání s jaderným odpadem a závislost na dodávkách uranu. Na druhou stranu zastánci tvrdí, že provoz jaderných reaktorů je jednou z mála osvědčených technologií, která může produkovat stabilní a velké množství elektřiny bez přímých emisí. Vzhledem k tomu, že svět čelí rostoucí potřebě udržitelné energie, přičemž současné obnovitelné zdroje nemusí být dostatečně výkonné, se jaderná energie může stát důležitým doplňkem portfolií zaměřených na boj proti změně klimatu.
Počasí
Léto na severní polokouli se blíží ke konci a s ním i období rekordních globálních teplot, které opět upozornilo na narůstající dopady klimatických změn. Podle nejnovějších údajů služby Copernicus, zaměřené na klimatické změny, se globální teploty od června do srpna vyšplhaly o 0,69 °C nad historický průměr, což znamená překonání dosavadního rekordu z loňského roku. Tento nárůst teplot nejen že způsobuje intenzivnější a častější vlny veder, ale také přispívá k extrémním povětrnostním jevům. Od sucha a ničivých lesních požárů po prudké bouře a záplavy se důsledky těchto změn odrážejí na celosvětové úrovni, zasahují do každodenního života a destabilizují trhy s komoditami. Přírodní katastrofy spojené s těmito extrémy stále častěji narušují zemědělskou produkci, energetické zdroje a dopravu, což vytváří nejistotu a rostoucí obavy z budoucího vývoje.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky