Prohlubující se výprodej čínských akcií dále oslabuje důvěru v druhou největší světovou ekonomiku a zvyšuje tlak na tvůrce politik, aby zastavili tuto sestupnou spirálu. Referenční index domácích akcií se nachází poblíž nejnižších úrovní od ledna 2019, což je další odraz hloubky tržní sklíčenosti. Index CSI 300, který letos klesl o téměř 7 %, se potýká s bezprecedentním čtvrtým ročním poklesem, zatímco ukazatel čínských akcií MSCI Inc. směřuje k nejdelšímu úseku slabší výkonnosti oproti globálním akciím od přelomu století. Prodejní tlak roste, protože krize na trhu s nemovitostmi v Číně snižuje spotřebitelské výdaje a před listopadovými volbami v USA panuje geopolitické napětí. Riziko pro vládu Si Ťin-pchinga spočívá v tom, že propad trhu dále podkopává důvěru spotřebitelů a podniků a podněcuje deflační zpětnou vazbu pro ekonomiku. To je jeden z důvodů, proč státem podporované fondy vynaložily miliardy dolarů ve snaze podpořit ceny akcií, avšak bez valného výsledku. Investoři sice naléhají na úřady, aby zavedly razantnější ekonomické stimuly, ale Peking zatím neprojevil chuť k takovým velkým opatřením, která v minulých cyklech pomohla oživit ekonomiku a akciové trhy. „Pro trhy to bylo velmi špatné období - problém je v tom, že ekonomika je na tom hůře, než jsem si myslel před šesti měsíci,“ řekl v pondělním rozhovoru v Londýně Ron Temple, hlavní tržní stratég společnosti Lazard Asset Management. „Čím déle bude vláda odmítat vytvořit jakýkoli významnější poptávkový stimul, tím déle bude poškození spotřebitelské důvěry přetrvávat a tím těžší bude jeho řešení.“ Nejde o to, že by tvůrci politik nejednali, aby problémy vyřešili. Odhaduje se, že jen v letošním roce nakoupily státní fondy do poloviny srpna burzovně obchodované fondy v hodnotě přibližně 66 miliard dolarů, aby podpořily akcie. Ve snaze snížit volatilitu byla zpřísněna omezení týkající se kvantového obchodování a krátkého prodeje, zatímco společnosti byly vyzvány, aby zvýšily zpětné odkupy a výplaty dividend. V únoru Čína překvapivě vyměnila šéfa svého regulačního orgánu pro cenné papíry. Pro investory však tato opatření nebyla dostatečně přesvědčivá. A nezdá se, že by Čína byla ochotna jít jinou ekonomickou cestou, která by posílila postavení podniků. Hrozí tak, že akciový trh uvízne ve slepé uličce, protože Čína vstoupí do éry pomalého růstu, kterému chybí elán rozvíjejícího se trhu a stabilita trhu rozvinutého. Špatné výsledky Číny jsou v ostrém kontrastu s letošní býčí sérií světových akcií a podtrhují skepsi investorů vůči Siově vizi Číny. Index CSI 300 se nyní blíží úrovním z počátku roku 2019, zatímco benchmarky v USA, Japonsku a Indii během tohoto období téměř - nebo více než - zdvojnásobily své úrovně. Zvýšená kontrola státu nad soukromými podniky a rostoucí obchodní rozpory v souvislosti se snahou Číny o průmyslovou soběstačnost patří k zásadním příčinám, které způsobily, že se akcie této země staly pro mnohé nepřijatelnými. Celkem bylo z tržní hodnoty čínských a hongkongských akcií od vrcholu dosaženého v roce 2021 vymazáno přibližně 6,5 bilionu dolarů. To se téměř rovná velikosti japonského akciového trhu. V úterý index CSI 300 klesl až o 0,7 %, než se zotavil a skončil o 0,1 % výše, protože údaje ukázaly, že vývoz v srpnu nečekaně zrychlil. Po čtyřměsíční sérii ztrát se tento ukazatel v září propadl o téměř 4 %. V posledních několika letech sice došlo k několika oživením, ale většina z nich se propadla během několika týdnů, když se projevila chmurná ekonomická realita. Existovala naděje, že letos by to mohlo být jinak, protože čínské benchmarky od února do poloviny května postupovaly vpřed. To se ukázalo jako další falešný úsvit, protože ekonomická slabost přetrvávala a zisky se nedokázaly zotavit. Podle údajů agentury Bloomberg Intelligence klesl zisk na akcii indexu MSCI China ve druhém čtvrtletí o 4,5 % oproti předchozímu roku, což je nejhorší výsledek za posledních pět čtvrtletí. „Čínští a hongkongští investoři, které znám, jsou tak zklamaní, že snižují svou již tak nízkou expozici a cítí se beznadějně,“ řekl Steven Leung, výkonný ředitel společnosti UOB Kay Hian Hong Kong Ltd, který se tímto trhem zabývá již 30 let. „Jediným východiskem je vládní likvidita typu kvantitativního uvolňování.“ Nejnovější ekonomické údaje zveřejněné z Číny tyto obavy ještě posílily. Deflace pronásledující Čínu od loňského roku vykazuje známky spirály a očekává se, že širší ukazatel cen v celé ekonomice známý jako deflátor hrubého domácího produktu pravděpodobně prodlouží svůj současný pětikvartální pokles až do roku 2025. Nebezpečí spočívá v tom, že deflace by se mohla nabalovat jako sněhová koule, což by mohlo domácnosti přimět k omezování výdajů nebo k odkládání nákupů, protože očekávají další pokles cen. Podnikové příjmy budou trpět, což povede k dalšímu snižování platů a propouštění. Stále více analytiků z Wall Street předpovídá, že Čína v letošním roce možná nedosáhne svého cíle hospodářského růstu ve výši přibližně 5 %. I když to může Peking znepokojovat, zdá se, že politici jsou v úzkých. Čínská lidová banka se obává agresivního snižování úrokových sazeb a dalšího prohlubování rozdílu oproti sazbám v USA, což by zvýšilo tlak na znehodnocování jüanu. Vzhledem k zaměření prezidenta Si na kvalitu růstu se čínští představitelé rovněž zdrželi agresivních stimulačních kroků. Poté, co snaha o snižování zadluženosti s cílem nafouknout realitní bublinu vedla k současné krizi a desítkám nesplácených úvěrů developerů, se úřady zdráhají dramaticky změnit taktiku, aby nedošlo k nahromadění nežádoucího pákového efektu. „Trh hledal politický impuls, ale politika přicházela po částech. Je to, jako kdybyste pacienta napojili na přístroje a neprovedli mu zoufale potřebnou operaci,“ řekl Hao Hong, hlavní ekonom investiční skupiny Grow. „Aby se do ekonomiky vrátila důvěra, měla by vláda zastavit všechny aktivity zasahující do trhu a nechat trh a lidi pracovat.“