Ve středečním projevu před evropskými zákonodárci v Bruselu zdůraznila, že i když je cíl na dohled, mise zdaleka není splněna. Podle Lagardeové je potřeba zaměřit se na dlouhodobý výhled, přestože se současná situace vyvíjí slibněji než v předchozích letech.Rozhodování o měnové politiceProhlášení Lagardeové přichází krátce před plánovaným rozhodováním ECB o úrokových sazbách, které se očekává příští týden. Téma dalšího postupu v měnové politice vyvolává intenzivní debaty mezi odborníky i investory. S inflací blížící se 2% cíli a slabým růstem ekonomiky se očekává, že ECB sníží úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, což by znamenalo již čtvrté snížení od června.Přesto zůstávají rozdíly v názorech na tempo a hloubku uvolňování měnové politiky. Zatímco část členů ECB podporuje rychlejší snižování nákladů na půjčky, aby podpořili ekonomický růst, jiní varují před rizikem přílišného uvolňování vzhledem k přetrvávajícím inflačním tlakům, zejména v sektoru služeb.Přetrvávající rizikaPřestože celková inflace v listopadu dosáhla 2,3 %, což je výrazné zlepšení oproti minulým hodnotám, inflace ve službách zůstává na úrovni 3,9 %. Tento sektor, společně s geopolitickými riziky a politickou nestabilitou v klíčových ekonomikách, jako je Francie a Německo, představuje významné výzvy pro evropskou ekonomiku. Další komplikací je možnost zavedení nových obchodních cel ze strany Spojených států, zejména po nedávném vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách.Lagardeová upozornila, že ekonomika eurozóny pravděpodobně zůstane v krátkodobém horizontu křehká. Mezi hlavní problémy patří zpomalující růst v sektoru služeb a pokračující pokles průmyslové výroby. Kromě toho uvedla, že geopolitické spory a rizika mezinárodního obchodu zůstávají významnými faktory nejistoty.Naděje na ekonomické oživení eurozónyNavzdory současným obtížím Lagardeová věří, že eurozóna by měla v příštích měsících zaznamenat oživení. Spotřebitelské výdaje by měly vzrůst díky vyšším reálným příjmům a dopad předchozích zpřísňujících kroků měnové politiky by měl postupně slábnout. Investice by se měly začít zvyšovat, jakmile se podmínky stabilizují.Olli Rehn, člen Rady guvernérů ECB, podpořil tento optimistický výhled a pro finský list Helsingin Sanomat uvedl, že snížení sazeb bude pokračovat v malých, ale postupných krocích. Podobný názor vyjádřil chorvatský guvernér Boris Vujčič, který přirovnal aktuální přístup ECB k opatrné chůzi po kluzké cestě.Na druhé straně však irský guvernér Gabriel Makhlouf zdůraznil, že velké a náhlé kroky, například snížení sazeb o více než 25 bazických bodů, nejsou v současné situaci opodstatněné. Podle něj je důležité postupovat obezřetně a na základě konkrétních dat.Inflace a budoucnost měnové politikyLagardeová také varovala, že inflace by se mohla v posledním čtvrtletí tohoto roku dočasně zvýšit kvůli předchozímu prudkému poklesu cen energií. Očekává se však, že v roce 2024 inflace postupně klesne zpět k cílové hodnotě 2 %. V souvislosti s měnovou politikou uvedla, že ECB je na cestě ke zmírnění inflačních tlaků, přičemž tempo a intenzita tohoto procesu se budou řídit aktuálními ekonomickými podmínkami.Důležitou změnou v budoucnosti ECB by mělo být větší zaměření na výhledové prvky, například na čtvrtletní ekonomické projekce. Tento přístup by umožnil bankéřům lépe reagovat na dlouhodobé trendy a přizpůsobit politiku budoucím potřebám eurozóny.Lagardeová zdůraznila, že i když boj s inflací stále pokračuje, je důležité neztratit z dohledu dlouhodobé cíle. Podle ní je klíčové vyvážit snahu o kontrolu inflace s potřebou podporovat ekonomický růst a stabilitu.ECB se tak nachází v klíčové fázi, kdy musí zohlednit přetrvávající rizika a zároveň připravit půdu pro budoucí oživení. I přes nejistoty, které stále obklopují ekonomiku eurozóny, se zdá, že centrální banka má jasný plán a pevnou strategii, jak dosáhnout svých cílů.Boj ECB s inflací je v závěrečné fázi, ale ještě není ukončen. Vedení banky se musí vypořádat s kombinací přetrvávajících rizik a nových výzev, které ovlivňují evropskou ekonomiku. I když je inflační cíl na dohled, stabilita a růst zůstávají klíčovými prioritami. Lagardeová a její tým zdůrazňují potřebu postupovat obezřetně a s ohledem na dlouhodobé dopady měnové politiky.