Tyto dvě země patří mezi největší obchodní partnery Spojených států, a jejich obchodní přebytky vůči USA dlouhodobě znepokojují prezidenta. Přestože Trumpovy plány na zavedení cel často kolísají, slíbil, že k jejich spuštění dojde 1. února. Rozsah opatření však zatím zůstává nejasný.Trump zároveň plánuje 10% clo na čínské zboží, přičemž jako důvod uvádí neplnění závazků Pekingu ohledně kontroly přísunu fentanylu do USA. Tento krok může být součástí širší revize obchodních vztahů, která by měla zahrnovat nejen Čínu, ale také Kanadu a Mexiko.Ekonomové varují, že obchodní válka může výrazně zvýšit náklady amerických výrobců a spotřebitelů. Podle analýzy Bloomberg Economics by zvýšení cel mohlo způsobit drastický pokles dovozu z Kanady a Mexika o téměř 70 % a z Číny o 40 %. Naopak ostatní země, zejména v Asii, by mohly z této situace profitovat.Zahraniční reakce na Trumpovy plányZahraniční představitelé vnímají Trumpovy celní hrozby částečně jako vyjednávací taktiku. Kanada a Mexiko však již připravují protiopatření. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová uvedla, že její vláda má připravený plán pro případ zavedení cel.Kanadský premiér Justin Trudeau plánuje zavést odvetná cla na prestižní americké produkty, jako je bourbon z Kentucky a káva z Louisiany, podobně jako tomu bylo v roce 2018. Kanadská vláda rovněž zvažuje vývozní daně na strategické komodity, jako je ropa a uran.Automobilový sektor je jedním z klíčových odvětví, které by zavedení cel mohlo silně zasáhnout. Automobilky v USA jsou závislé na dílech a pracovní síle z Kanady a Mexika. Trump dlouhodobě kritizuje tuto integraci a tvrdí, že poškozuje americké výrobce.Odborníci však varují, že náhrada zahraničních komponentů americkými není jednoduchá. Francisco González, výkonný prezident Národní asociace výrobců autodílů, upozorňuje, že některé díly, například volanty, mohou mít až 30 různých součástí. Podle něj by cla ztížila provoz a zvýšila náklady, aniž by vytvořila nová pracovní místa v USA.„Spojené státy nemají pracovní sílu potřebnou k provádění těchto činností,“ dodal González.Chcete využít této příležitosti?Ekonomické dopady celPodle Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku by zavedení 25% cel na Mexiko a Kanadu mohlo do konce Trumpovy vlády snížit reálný HDP USA o 200 miliard dolarů. Další 10% clo na čínské zboží by znamenalo pokles o 55 miliard dolarů během následujících čtyř let.Trump však věří, že cla mohou pomoci snížit obchodní deficit a posílit americký rozpočet. Vychvaluje politiky bývalého prezidenta Williama McKinleyho, zastánce celních opatření. Oponenti však upozorňují, že zvýšení dovozních daní by mohlo přetvořit dodavatelské řetězce a způsobit výrazný nárůst cen.Trumpovy plány na zavedení cel ovlivňují také finanční trhy. Spotový dolarový index Bloomberg tento týden vzrostl, zatímco mexické peso posílilo a kanadský dolar zůstal stabilní. Akciové trhy však reagovaly méně příznivě.Trumpův hlavní ekonomický poradce Kevin Hassett zdůraznil, že prezident je odhodlán zastavit příliv fentanylu do USA a zavedení cel bere vážně. Collin Martin, investiční stratég ze společnosti Charles Schwab, upozornil, že na trhu s podnikovými dluhopisy se zatím výraznější volatilita neprojevila díky stabilnímu výnosu státních dluhopisů.Výzvy pro americkou ekonomikuTrumpovy celní plány by mohly mít dalekosáhlé dopady na americké a zahraniční ekonomiky. Některé podniky se snaží před zavedením cel zvýšit zásoby zboží, zatímco jiné vyčkávají na konečné rozhodnutí. Rodrigo Villegas, generální ředitel mexické poradenské společnosti Suass Group, uvedl, že firmy nyní stojí před dilematem, zda se připravit na nejhorší, nebo vyčkat na další vývoj situace.Trumpova administrativa se mezitím snaží vyjednávat podmínky, které by mohly vést ke zmírnění plánovaných opatření. Například využití kanadských vrtulníků Black Hawk k monitorování hranic a zvýšení záchytů fentanylu byly označeny jako pozitivní kroky, které mohou pomoci zmírnit tlak na zavedení cel.Zavedení cel na Kanadu, Mexiko a Čínu se stává jednou z největších ekonomických zkoušek Trumpovy administrativy. Opatření mají za cíl přetvořit globální obchodní vztahy a snížit závislost USA na zahraničních dodavatelských řetězcích.Zahraniční partneři se však již připravují na protiopatření, která by mohla zasáhnout klíčová odvětví, jako je automobilový průmysl a energetika. Jak se situace vyvine, bude záležet na dalším postupu Trumpa a reakcích jeho obchodních partnerů.