I když v dost tragickém slova smyslu.

Dne 2. února 1960 oznámil senátor John F. Kennedy svou kandidaturu na prezidenta Spojených států. Ještě téhož roku se stal 35. prezidentem Spojených států. Bohužel jeho život byl ukončen násilnou cestou… I tak jeho odkaz žije i nadále.

Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více:

• 506 – Vizigótský král Alarich II. vydal Lex Romania Visigothorum.
• 962 – Východofranský král Ota I. Veliký byl papežem Janem XII. korunován římským císařem.
• 1709 – Byl zachráněn trosečník Alexander Selkirk, předloha pro postavu Robinsona Crusoe spisovatele Daniela Defoea.
• 1943 – Kapitulovala severní skupina 6. armády polního maršála Friedricha Pauluse. Tím skončila Bitva u Stalingradu.
• 1944 – Druhá světová válka v Tichomoří, operace Flintlock: Američané ovládli Roi-Namur.
• 1945 – V Berlíně byl popraven Carl Friedrich Goerdeler. Bývalý starosta Lipska byl vedoucím členem německého odboje.
• 1945 – Ekvádor vyhlásil válku Německu a Japonsku.
• 1971 – Byla vyhlášena Ramsarská úmluva o mokřadech.
• 1993 – Prvním českým prezidentem se stal Václav Havel.
• 1998 – Českým prezidentem se stal podruhé Václav Havel.

A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:

• 1935 — Charles Darrow si nechal patentovat stolní hru Monopoly. Hra se stala jednou z nejoblíbenějších a nejtrvalejších deskových her na světě.
• 1998 — Švýcarská farmaceutická společnost Roche dokončila akvizici biotechnologické společnosti Genentech, Inc. v rámci přelomové transakce, která rozšířila působení společnosti Roche v biotechnologickém průmyslu.
• 2009 — Společnost Amazon.com oznámila akvizici Zappos.com, internetového prodejce obuvi a oblečení, v transakci v hodnotě přesahující 1 miliardu USD.

John F. Kennedy byl 35. prezidentem Spojených států (1961-1963), nejmladším mužem zvoleným do tohoto úřadu. Dne 22. listopadu 1963, kdy měl za sebou sotva prvních tisíc dní ve funkci, byl na JFK v texaském Dallasu spáchán atentát, a stal se tak rovněž nejmladším prezidentem, který zemřel.

Dne 22. listopadu 1963, kdy měl za sebou sotva prvních tisíc dní ve funkci, byl John Fitzgerald Kennedy zabit kulkami atentátníka, když jeho kolona projížděla texaským Dallasem. Kennedy byl nejmladším mužem, který byl zvolen prezidentem; byl také nejmladším, který zemřel.

Pocházel z Irska a narodil se 29. května 1917 v Brookline ve státě Massachusetts. V roce 1940 absolvoval Harvardovu univerzitu a vstoupil do námořnictva. Když byl v roce 1943 jeho PT boat napaden a potopen japonským torpédoborcem, Kennedy navzdory těžkým zraněním dovedl přeživší přes nebezpečné vody do bezpečí.

Po návratu z války se stal demokratickým kongresmanem z oblasti Bostonu a v roce 1953 postoupil do Senátu. Dne 12. září 1953 se oženil s Jacqueline Bouvierovou. V roce 1955, když se zotavoval z operace zad, napsal knihu Profily odvahy, která získala Pulitzerovu cenu za historii.

V roce 1956 Kennedy téměř získal nominaci Demokratické strany na viceprezidenta a o čtyři roky později byl prvním kandidátem na prezidenta. Miliony lidí sledovaly jeho televizní debaty s republikánským kandidátem Richardem M. Nixonem. Kennedy zvítězil těsným rozdílem v lidovém hlasování a stal se prvním římskokatolickým prezidentem.

Ve svém inauguračním projevu pronesl památný příkaz: „Neptejte se, co může vaše země udělat pro vás – ptejte se, co můžete vy udělat pro svou zemi.“ Jako prezident se rozhodl splnit svůj předvolební slib, že dá Ameriku znovu do pohybu. Jeho ekonomické programy nastartovaly nejdelší trvalou expanzi země od druhé světové války; před svou smrtí vypracoval plány na masivní útok na přetrvávající ohniska nedostatku a chudoby.

Reagoval na stále naléhavější požadavky a rázně se zasadil o prosazení rovných práv, když vyzval k přijetí nových zákonů o občanských právech. Jeho vize Ameriky se týkala i kvality národní kultury a ústřední role umění v životaschopné společnosti.

Přál si, aby se Amerika vrátila ke svému starému poslání prvního národa zasvěceného revoluci lidských práv. Díky Alianci pro pokrok a Mírovým sborům přinesl americký idealismus na pomoc rozvojovým zemím. Tvrdá realita komunistické výzvy však zůstala.

Krátce po své inauguraci povolil Kennedy skupině kubánských exulantů, již ozbrojených a vycvičených, invazi do své vlasti. Pokus o svržení režimu Fidela Castra byl neúspěšný. Brzy poté Sovětský svaz obnovil své tažení proti Západnímu Berlínu. Kennedy odpověděl posílením berlínské posádky a zvýšením vojenské síly národa, včetně nového úsilí ve vesmíru. Moskva, konfrontovaná s touto reakcí, po postavení Berlínské zdi zmírnila svůj tlak ve střední Evropě.

Místo toho se Rusové nyní snažili instalovat jaderné rakety na Kubě. Když to v říjnu 1962 zjistil letecký průzkum, Kennedy uvalil karanténu na všechny útočné zbraně směřující na Kubu. Zatímco se svět třásl na pokraji jaderné války, Rusové ustoupili a souhlasili s odvozem raket. Americká reakce na kubánskou krizi zřejmě přesvědčila Moskvu o marnosti jaderného vydírání.

Kennedy nyní tvrdil, že obě strany mají zásadní zájem na zastavení šíření jaderných zbraní a zpomalení závodů ve zbrojení – což vedlo ke smlouvě o zákazu zkoušek z roku 1963. Měsíce po kubánské krizi ukázaly výrazný pokrok na cestě k jeho cíli „světa práva a svobodné volby, který vyžene svět války a donucování“. V jeho vládě se tak objevila nová naděje na rovnoprávnost Američanů i na mír ve světě.