Výši dluhu dnes potvrdilo ministerstvo financí, předběžně ji na stejné úrovni zveřejnilo už počátkem ledna. Na každého Čecha tak teoreticky připadal dluh 308.812 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku vzrostla na 42 procent hrubého domácího produktu proti 40,8 procenta HDP na konci roku 2023.Za zvýšením státního dluhu stojí zejména vydání nových státních dluhopisů, které ministerstvo financí využilo k financování schodku loňského rozpočtu 271,4 miliardy korun nebo k refinancování splatných obligací. Loni ministerstvo v řádném termínu splatilo střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy ve jmenovité hodnotě 138 miliard korun. Kromě toho zpětně odkoupilo státní dluhopisy před datem jejich splatnosti v hodnotě 40,9 miliardy korun.Celková hrubá výpůjční potřeba státu loni byla 511,2 miliardy korun. Většinu této částky pokryl stát vydáním střednědobých a dlouhodobých dluhopisů, celková emise dosáhla 376 miliard korun. Průměrná doba splatnosti státního dluhu ke konci roku 2024 byla 6,3 roku. MInisterstvo financí ve své střednědobé strategii usiluje o prodloužení průměrné doby splatnosti státního dluhu na 6,5 roku.Výdaje na obsluhu státního dluhu loni dosáhly 88,5 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 20,1 miliardy korun. Do vyšších výdajů se promítlo zvýšení státního dluhu a rovněž vyšší úroveň úrokových sazeb a výnosů státních dluhopisů.Státní dluh se od začátku pandemie covidu-19 zdvojnásobil, upozornil hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Zároveň ale připomněl, že česká míra zadlužení zůstává ve srovnání se zeměmi Evropské unie poměrně nízká. „Český dluh je navíc velmi dobře strukturovaný, převažují v něm střednědobé a dlouhodobé korunové dluhopisy. Současně většinu peněz státu zapůjčili tuzemští investoři z řad bank, pojišťoven, penzijních fondů,“ podotkl Dufek. Vzhledem k tomu, že by letos měl státní rozpočet skončit s deficitem 241 miliard korun, očekává do konce roku zvýšení míry zadlužení na 43 procent HDP.Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.Vývoj státního dluhu v miliardách korun:RokStátní dluh 1993158,81994157,31995154,41996155,21997173,11998194,71999228,42000289,32001345,02002395,92003493,22004592,92005691,22006802,52007892,32008999,520091178,220101344,120111499,420121667,620131683,320141663,720151673,020161613,420171624,720181622,020191640,220202049,720212465,720222894,820233110,920243365,2<!– DIP popup–>Šestici největších tuzemských bank stoupl v roce 2024 čistý zisk meziročně o 22 procent celkem na 86,1 miliardy korun. O rok dříve to bylo 70,6 miliardy korun. Vyplývá to z výsledků bank, které má ČTK k dispozici. Předloni jejich zisky klesly, v roce 2022 tyto banky vydělaly 76,2 miliardy korun. Významně se podle expertů na loňském růstu podepsalo snížení úrokových sazeb a aktivita na úvěrovém trhu.„Nárůst zisku bank odpovídá zvýšené ekonomické aktivitě, kterou v uplynulém roce česká ekonomika zažila. Celé hospodářství začalo loni opět růst po dlouhé stagnaci. Úrokové sazby celý rok klesaly. Tím pádem se oživilo i bankovní financování. Lidé i firmy prováděli s bankami více transakcí, a to se projevilo na zvýšeném zisku bank,“ uvedl analytik Natlandu Petr Bartoň.„Šestici největších bank působících v tuzemsku se v loňském roce velmi dobře dařilo. Společným jmenovatelem jejich úspěchu byl rovněž růst poplatků, což potvrdilo přesun peněz z úročených vkladů do investičních nástrojů,“ řekl ČTK analytik XTB Tomáš Cverna.Šest největších bank bude i z loňských zisků platit daň z neočekávaných mimořádných zisků. Daňové přiznání za loňský rok k této dani podají až letos. Takzvanou windfall tax schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku za nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent.Banky loni zaplatily na zálohách na windfall tax 470 milionů korun a v letošním roce by tato částka mohla být podobná, ale spíše nižší, odhadl Cverna. V kontextu ziskovosti bankovního sektoru jde o nevýznamnou částku nad rámec běžné korporátní daně. Největší problém je podle něj v samotné konstrukci windfall tax.Čistý zisk České spořitelny loni stoupl o 40,5 procenta na rekordních 26,2 miliardy korun, Komerční bance o 10,4 procenta na 17,2 miliardy korun, ČSOB o čtvrtinu na 18,9 miliardy korun. Raiffeisenbank v Česku se zvýšil o 31,9 procenta na 7,25 miliardy Kč. Čistý zisk Monety Money Bank v loňském roce meziročně vzrostl o 11,7 procenta na 5,8 miliardy korun. České a slovenské UniCredit Bank stoupl čistý zisk o 2,2 procenta na 10,7 miliardy Kč.Čistý zisk největších bank v ČR v miliardách korun: 2024202320222021ČSOB18,915,417,516,2Česká spořitelna26,218,620,214,2Komerční banka17,215,617,612,7Moneta Money Bank5,85,25,24,0Raiffeisenbank7,35,57,544,69UniCredit Bank10,710,38,226,62