Klíčové body
- Republikáni chtějí spojit zvýšení dluhového stropu s trvalým prodloužením Trumpových daňových škrtů
- Pokud se republikáni neshodnou, hrozí nutnost ústupků vůči demokratům
- Trhy zatím reagují klidně, ale dluhopisové výkyvy ukazují rostoucí napětí
V sázce přitom není jen stabilita finančních trhů, ale také budoucnost Trumpových daňových škrtů z roku 2017.
S nevelkou republikánskou většinou v Kongresu se hraje o to, zda se podaří daňové úlevy učinit trvalými, nebo zda Američané čelí hrozbě vyšších daní už v příštím roce.
Ministr financí Scott Bessent oznámil, že v nejbližších dnech zveřejní takzvané „datum X“, tedy okamžik, kdy Spojeným státům dojdou finanční prostředky na plnění závazků. Tento termín by mohl zásadně ovlivnit vyjednávání o daňové legislativě a zvýšit tlak na dosažení dohody.
Republikáni spojují dluhový strop s daňovou legislativou
Republikánská strategie je jasná: připojit legislativu o trvalém prodloužení daňových škrtů k zákonu o zvýšení dluhového stropu. Tento krok má za cíl přesvědčit i ty republikány, kteří by jinak odmítli hlasovat pro další zadlužení USA. Pokud by nehlasovali pro nový zákon, umožnili by tak automatické zvýšení daní pro miliony Američanů.
Výpočty Výboru pro finance Sněmovny reprezentantů ukazují, že pokud daňové úlevy vyprší, průměrná čtyřčlenná americká rodina s ročním příjmem 81 000 dolarů by příští rok zaplatila na daních o 1695 dolarů více. To je argument, který má přesvědčit i největší odpůrce zadlužování, aby návrh podpořili.
Podle Briana Gardnera ze společnosti Stifel je načasování klíčové. Nejvhodnějším scénářem pro prezidenta Trumpa a republikány by bylo, aby datum X připadlo na konec července. To by vytvořilo maximální tlak a donutilo zákonodárce jednat před srpnovými prázdninami Kongresu. Gardner však upozorňuje, že pokud by se krizový termín posunul až na podzim, hrozí rozpad křehké republikánské koalice a zkomplikování celého legislativního procesu.
Rizika a možné scénáře dalšího vývoje
Pokud by se dosažení „dne X“ skutečně posunulo na podzim, republikáni by ztratili klíčový vyjednávací nástroj. V takovém případě by museli hledat podporu u demokratů, kteří by za své hlasy pravděpodobně požadovali významné ústupky – například omezení rozpočtových škrtů nebo dokonce mírné zvýšení korporátní daně.
Tento scénář je podle Gardnera sice méně pravděpodobný, ale nikoliv vyloučený. Zpoždění a vleklá jednání by mohla poškodit důvěru trhu, což by vedlo k negativním titulkům a zvýšené nervozitě mezi investory.
Aktuální odhady, například od Bipartisan Policy Center, naznačují, že Spojeným státům dojdou prostředky někdy mezi polovinou července a začátkem října. Kongresový rozpočtový úřad pak odhaduje, že ke krizovému okamžiku dojde nejpravděpodobněji v srpnu nebo září.
Ministr financí Bessent slíbil, že oficiální datum X oznámí do konce tohoto nebo příštího týdne. Investoři a analytici proto bedlivě sledují každý nový signál, který by mohl naznačit, jak se situace vyvine.
Dopady na finanční trhy a investory
Při minulých krizích kolem dluhového stropu zůstaly akciové trhy relativně klidné, ale trh s dluhopisy zaznamenal výrazné výkyvy. Investoři se tehdy přesouvali do krátkodobých pokladničních poukázek, které měly splatnost ještě před očekávaným „dnem X“, aby minimalizovali riziko nesplacení.
Zároveň prudce vzrostly náklady na pojištění proti selhání amerického dluhu, známé jako credit default swaps, které dosáhly nejvyšších hodnot od finanční krize v roce 2008. Pokud by se nyní jednání o dluhovém stropu zadrhla, dá se očekávat podobná reakce.
Kromě samotného technického nesplácení by trhy mohlo destabilizovat i zvyšující se napětí v Kongresu, které by zpochybnilo schopnost americké vlády přijímat klíčová fiskální rozhodnutí v kritických obdobích.
Pro prezidenta Trumpa a jeho ekonomickou agendu je proto zvládnutí této situace naprosto klíčové. Úspěšné schválení legislativy by zajistilo pokračování daňových úlev a posílilo jeho pozici před dalšími volbami. Neúspěch by naopak mohl způsobit vážné ekonomické i politické škody, a to nejen v USA, ale i na globálních trzích.
V nadcházejících týdnech bude proto rozhodující nejen rychlost, ale i schopnost republikánů udržet jednotu a přesvědčit všechny zákonodárce, že v sázce je mnohem více než jen otázka technického limitu zadlužení.
