Ve svém sobotním videorozhovoru s italským vicepremiérem Matteem Salvinim prohlásil, že by ideálním scénářem bylo dosažení stavu „nulové celní sazby“ mezi těmito dvěma klíčovými světovými trhy.

Jeho slova přicházejí jen několik dní poté, co prezident Trump oznámil uvalení 20% cel na evropské zboží, což vyvolalo značné napětí v transatlantických vztazích. Musk se k tématu vyjádřil během konference strany Liga ve Florencii, kde v rámci digitálního přenosu mluvil právě se Salvinim, jedním z hlavních představitelů italské pravice.

Kritika Trumpova poradce a celní politika

Musk se v sobotu rovněž pustil do Petera Navarra, jednoho z hlavních architektů Trumpovy protekcionistické obchodní politiky. Ve výměně názorů na své síti X (dříve Twitter) ostře kritizoval Navarrovou roli a jeho vzdělání: „Doktorát z ekonomie z Harvardu je špatná věc, ne dobrá,“ uvedl s narážkou na Navarrovu akademickou dráhu. Dodal také: „On nic nepostavil,“ čímž zpochybnil praktické zkušenosti svého oponenta.

Tato veřejná roztržka signalizuje nejen rostoucí rozkol mezi Muskem a některými představiteli Trumpovy administrativy, ale také jeho snahu ovlivnit směřování obchodní politiky USA směrem k otevřenějšímu trhu, přestože působí ve vládní roli zodpovědné právě za škrty a racionalizaci výdajů.

Propad prodejů Tesly v Evropě

Mezitím se Musk a jeho automobilka Tesla (TSLA) potýkají s nepříznivým vývojem na evropském trhu. Podle Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) klesly prodeje Tesly v Evropě během prvních dvou měsíců čtvrtletí o 49 %. V samotné Itálii, kde měl Musk se Salvinim rozhovor, byl pokles za první čtvrtletí 7 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2024, jak uvádí italské ministerstvo dopravy.

Tento pokles přichází v době, kdy Musk čelí silné kritice kvůli své kontroverzní roli ve vládní agentuře DOGE, jejíž reformy včetně škrtů v rozpočtech a propouštění zaměstnanců ovlivňují široké spektrum federálních agentur. Ačkoliv DOGE podle vlastních údajů „ušetřil daňovým poplatníkům 140 miliard dolarů“, efekt těchto kroků na Muskovy soukromé podniky – zejména Teslu – je předmětem rostoucích diskusí.

Snaha o uklidnění vztahů mezi USA a Itálií

Na druhé straně se snaží někteří evropští politici napětí mezi USA a EU zmírnit. Italský ministr hospodářství Giancarlo Giorgetti v sobotu uvedl, že Řím usiluje o „deeskalaci“ celních sporů se Spojenými státy. Itálie má s USA v roce 2024 přebytek obchodní bilance přibližně 39 miliard eur, tedy asi 42,7 miliardy dolarů, což je výrazné číslo, které může v americkém kontextu vyvolávat tlak na zavedení restriktivních opatření.

Ekonomická situace Itálie je však sama o sobě napjatá – její HDP v roce 2024 vzrostlo jen o 0,5 % oproti předchozímu roku, což zemi omezuje v možnostech, jak reagovat na potenciální ekonomické otřesy vyvolané novými americkými cly.

Vize zóny volného obchodu zatím vzdálená

Muskova slova o „nulové celní sazbě“ mezi USA a EU představují ambiciózní, avšak politicky složitý návrh, který by si vyžádal rozsáhlé jednání na úrovni států a institucí. V současném geopolitickém klimatu, poznamenaném protekcionistickými náladami, se však zdá být dosažení skutečné zóny volného obchodu mezi Evropou a Severní Amerikou velmi nejisté.

Přesto Muskův komentář naznačuje, že hledá strategické příležitosti pro zmírnění dopadů protekcionismu na své podnikání, především na automobilku Tesla. Pokud se mu podaří přesvědčit klíčové hráče na obou stranách Atlantiku, mohl by tím nejen posílit své postavení, ale také přispět k uvolnění obchodních vztahů, které jsou v současnosti silně napjaté.

Zatím ale zůstává realitou rostoucí tlak na Teslu, jak v USA, tak v Evropě. Pro Elona Muska to znamená další výzvu – a zároveň potenciální šanci, pokud se mu podaří prosadit liberálnější obchodní politiku v době, kdy sám čelí tlaku doma i v zahraničí.