Evropský obranný sektor zažívá jeden z největších růstů v novodobé historii. Geopolitické napětí, pokračující válka na Ukrajině a politické snahy o strategickou nezávislost na Spojených státech vedou k bezprecedentnímu přesměrování investic do evropských zbrojovek. V čele tohoto trendu stojí především německý koncern Rheinmetall, jehož akcie za poslední dva roky vystřelily do nevídaných výšin. Zásadní impuls přišel v březnu 2025, kdy německý parlament schválil plán obranného a infrastrukturního fondu ve výši 500 miliard eur, navržený předsedou CDU Friedrichem Merzem. Fond bude financován mimo běžný rozpočtový rámec a obejde ústavní dluhovou brzdu. Podle britského Guardianu jde o krok zaměřený na posílení německé obranyschopnosti v reakci na ruskou agresi, přičemž se očekává, že značná část těchto prostředků poputuje právě k domácím výrobcům, zejména Rheinmetallu. Ten už v minulosti získal téměř polovinu ze speciálního fondu ve výši 100 miliard eur, který byl vytvořen krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Není tedy pochyb, že nově schválený megafond bude představovat další zásadní zdroj příjmů. Akcie Rheinmetallu od začátku roku 2025 vzrostly o 122 %, potvrzuje platforma Bloomberg. Rostoucí trend se netýká pouze Německa. Index STOXX Europe Aerospace & Defense, který sleduje klíčové evropské hráče v obranném průmyslu, dosáhl v březnu historického maxima a meziročně posílil o více než 30 %. Francouzský Dassault Aviation těží z vývozních zakázek stíhaček Rafale a jeho akcie letos přidaly přes 20 %. Italská Leonardo si připsala 17 %, zatímco německý Hensoldt, specializující se na senzory a radarové systémy, roste o 25 %. Stabilní růst si drží i britská BAE Systems, která letos zatím posílila o 18 %. Evropská komise mezitím pracuje na ještě ambicióznějším plánu. Předsedkyně Ursula von der Leyenová v březnu představila návrh programu ReArm Europe, jehož cílem je mobilizovat až 800 miliard eur na přezbrojení členských států EU. Podle France24 návrh zahrnuje kromě grantů i půjčky na společné obranné projekty v hodnotě 150 miliard eur. Tento plán má za cíl snížit závislost EU na amerických zbrojařských firmách a vytvořit soběstačnější obranný průmysl. Jenže právě zde se objevují první trhliny. Evropské firmy stále čelí kapacitním omezením, které by mohly v případě krizového scénáře zpomalit dodávky zbraní. V takovém případě by se Evropa opět mohla obrátit na americké společnosti jako Lockheed Martin, Northrop Grumman nebo Raytheon, které mají větší výrobní základnu a rychlejší dodavatelské řetězce. Analytici také upozorňují na vysoké valuace, které některé tituly posunuly na extrémní úrovně. Rheinmetall se obchoduje na 55násobku očekávaného zisku pro rok 2025, což je mimořádně vysoká hodnota v rámci zbrojního sektoru. I když růst je podpořen konkrétními zakázkami a investičními závazky, investoři by měli počítat i s možností korekce. Zatímco v Evropě vládne euforie, americké zbrojařské firmy čelí nejistotě kvůli diskusím o snížení federálních výdajů. Přesto analytici připomínají, že rozpočtové škrty se pravděpodobně dotknou spíše neefektivních projektů než hlavních obranných programů. Proto mohou být právě americké akcie v současnosti atraktivní pro ty, kteří hledají levnější vstup do sektoru se silnou globální poptávkou. Evropa zažívá zbrojní renesanci. Zda půjde o dlouhodobý trend, bude záviset nejen na geopolitice, ale i na tom, jak rychle dokáží firmy a vlády přeměnit sliby a fondy na konkrétní produkci. Pro investory ale platí jediné – sektor obrany bude v roce 2025 jedním z nejostřeji sledovaných.