V úterý oznámila výrazný pokles provozního zisku za první čtvrtletí, plán na masivní snižování nákladů a zároveň odvolání finančního výhledu pro roky 2025 a 2026. Investoři na tuto zprávu reagovali negativně a akcie společnosti se propadly až o 10 %, než část ztrát umazaly.Za prvních tři měsíce letošního roku vykázala švédská automobilka, kterou vlastní čínská Geely Holding, provozní zisk ve výši 1,9 miliardy švédských korun, což je výrazný pokles oproti 4,7 miliardy korun ve stejném období před rokem. Tento vývoj se promítl i do EBIT marže, která klesla z 5 % na pouhých 2,3 %. Celkové tržby společnosti rovněž oslabily – z 93,9 miliardy švédských korun v loňském prvním čtvrtletí na 82,9 miliardy.Za špatnými čísly stojí kombinace několika faktorů. Podle vedení společnosti výsledky odrážejí pokles velkoobchodních prodejů, jenž je důsledkem cíleného snižování skladových zásob ke konci roku 2024. K tomu se přidaly nepříznivé měnové kurzy a obecně narušené podmínky v globálním automobilovém sektoru, které jsou ovlivněny změnami v poptávce, cenovou válkou a zaváděním nových cel.V reakci na tyto výzvy Volvo Cars oznámila „akční plán v oblasti nákladů a hotovosti“, který zahrnuje snížení výdajů ve výši 18 miliard švédských korun, tedy přibližně 1,87 miliardy dolarů. Tento plán bude zahrnovat omezování investic a také propouštění zaměstnanců po celém světě. Společnost zatím neposkytla konkrétní čísla ohledně počtu postižených pracovníků, ale slíbila, že další informace zveřejní „co nejdříve“.Znepokojující je také fakt, že Volvo zrušilo svůj výhled pro roky 2025 a 2026, přičemž jako důvod uvádí zejména tlak nových celních opatření, které postihují automobilový sektor. Generální ředitel Håkan Samuelsson v rozhovoru pro CNBC přiznal, že situace na trhu je značně nestabilní. „Dochází k poklesu objemu a zároveň k cenové konkurenci – nejen kvůli novým hráčům v oblasti elektromobilů, ale i obecně. A do toho přichází turbulence v podobě cel. To vše velmi komplikuje jakékoli odhady vývoje,“ uvedl.Samuelsson však zároveň zdůraznil, že společnost se nyní soustředí na oblasti, které může ovlivnit – tedy především na efektivitu, úspory a přesuny výroby. Vedle škrtnutí výhledu tak Volvo také oznámilo, že se chystá přesunout více produkce přímo do USA, aby se vyhnulo 25% clům, které americká administrativa Donalda Trumpa nově uvalila na dovoz automobilů a některých dílů, jako jsou motory či převodovky.Automobilka se proto plánuje více zaměřit na výrobu vozů přímo na americkém území. „Zkoumáme lepší využití naší továrny v Charlestonu v Jižní Karolíně. Potřebujeme tam nový model – takový, který bude bestsellerem pro americký trh. Jinak ho budeme muset dovážet a platit za něj cla,“ vysvětlil Samuelsson. Dodal, že právě tato opatření představují praktickou reakci na nově vzniklé obchodní překážky.Současně automobilka přehodnocuje svou produktovou řadu pro americký trh s cílem zaměřit se na modely, které budou schopné růst i v nepříznivém prostředí. Volvo se tím snaží zachovat svou přítomnost na klíčovém trhu bez výrazného dopadu na marže.Z hlediska přechodu k elektrické mobilitě zůstává firma i přes nepříznivé výsledky konzistentní. V prvním čtvrtletí dosáhl podíl „elektrifikovaných vozidel“ – tedy těch s nabíjecím kabelem – 43 % všech prodejů. Cílem je, aby do roku 2030 tato kategorie tvořila 90 až 100 % celkového objemu. To odpovídá dlouhodobé strategii Volva stát se plně elektrickou značkou, přestože právě konkurence v tomto segmentu je jedním z faktorů, které stlačují ceny a marže.Shrnutí aktuální situace naznačuje, že Volvo Cars čelí komplexní kombinaci tlaků – od makroekonomických, přes obchodní politiku až po dynamiku konkurenčního prostředí. Firma se snaží reagovat radikálním zefektivněním provozu, přehodnocením výroby a orientací na trhy s nejvyšším růstovým potenciálem. Zda to však bude stačit ke stabilizaci hospodářských výsledků, ukáže až další vývoj.