Klíčové body

HDP Česka vzrostl meziročně o 2,2 %, nejrychleji od roku 2022
Růst táhla spotřeba domácností a výrazný nárůst zásob
Analytici věří ve více než 2% růst i přes celní rizika
Zahraniční obchod byl meziročně brzdou, mezičtvrtletně neutrální

Mezikvartálně HDP stoupl o 0,8 %, čímž předčil původní odhad ve výši 0,5 %. Oproti předpokladům České národní banky, která počítala s růstem 2,1 %, jde o mírně lepší výsledek. Přesto zůstává ve hře nejistota kvůli celní politice USA, která může zasáhnout vývozně orientovanou českou ekonomiku.

Růst táhla domácí spotřeba a zásoby

Z detailnějších dat vyplývá, že tahounem růstu bylo zvýšení výdajů na konečnou spotřebu o 2,3 %, přičemž výdaje domácností vzrostly o 2,5 % a výdaje vládních institucí o 1,9 %. Spotřebitelé tak těžili z růstu reálných mezd, což jim umožnilo vyšší útraty. Dalším faktorem byl nárůst stavu zásob o 13,6 miliardy korun, který rovněž přispěl k vyššímu výkonu ekonomiky.

Naopak zahraniční obchod působil v meziročním vyjádření negativně. V mezičtvrtletním srovnání byly kladné přínosy především z domácí spotřeby a tvorby hrubého kapitálu. Vláda však na výdajové straně ubrala – její spotřeba mezikvartálně klesla o 1,5 %, což působilo negativně. Celkově byl vliv zahraničního obchodu v tomto období neutrální.

Analytici věří v růst nad 2 %

Většina analytiků se shoduje, že aktuální data dávají naději na růst HDP přes 2 % za celý rok 2025. Pavel Sobíšek z UniCredit Bank považuje začátek roku za solidní základ, který by mohl české ekonomice pomoci i při zhoršení externích podmínek. Dominik Kohut z PwC navíc upozorňuje, že spotřeba domácností by měla zůstat klíčovým motorem růstu, i když přiznává, že nejistoty spojené s Trumpovou celní politikou mohou výhled zkomplikovat.

Znepokojení ohledně recipročních cel USA zmiňuje i Martin Kron z Raiffeisenbank, podle něhož jde o klíčové riziko pro globální ekonomiku, které zasáhne i Českou republiku. Navzdory tomu ale věří, že česká ekonomika může dvouprocentní růstovou hranici letos překonat, pokud nenastane výrazné zhoršení mezinárodního prostředí.

<!– DIP popup–>

Opatrný optimismus a stín globální nejistoty

Zatímco předběžné i zpřesněné údaje přinášejí důvody k optimismu, analytici zůstávají opatrní. Vývoj v dalších čtvrtletích může ovlivnit celní nejistota, geopolitické napětí či proměnlivé ceny energií. Zaznívají však i hlasy, že pokud se udrží pozitivní trend domácí spotřeby a stabilizuje zahraniční prostředí, česká ekonomika může letos konsolidovat své postavení v rámci střední Evropy jako stabilní a růstové.

Klíčovým faktorem zůstává důvěra spotřebitelů a podniků. Pokud bude pokračovat růst reálných příjmů a nedojde k náhlému vnějšímu šoku, může se letošní rok stát bodem obratu. Přestože nejistota přetrvává, aktuální čísla ukazují, že česká ekonomika má reálný potenciál k růstu, a to i navzdory složitému globálnímu kontextu.

Zpřesněný odhad HDP za první čtvrtletí roku 2025 přinesl do české ekonomiky závan optimismu. Růst o 2,2 % meziročně a 0,8 % mezikvartálně překonal předběžná očekávání i prognózu České národní banky. Za pozitivním vývojem stojí zejména silná domácí spotřeba, podpořená růstem reálných mezd, a také výrazný nárůst zásob, který odráží oživení podnikatelské aktivity. Přestože se zahraniční obchod na růstu příliš nepodílel, neutrální vliv v mezičtvrtletním vyjádření naznačuje stabilizaci.

Analytici upozorňují, že tento solidní začátek roku zvyšuje šanci na celoroční růst přesahující dvě procenta. Klíčové však bude, zda si domácí poptávka udrží sílu i ve druhé polovině roku a jak se promění globální podmínky. Nejistotu totiž nadále představují možné dopady americké celní politiky, která by mohla ovlivnit vývozní výkonnost ČR.

Závěrem lze říci, že česká ekonomika vykazuje známky oživení, ale zároveň zůstává zranitelná vůči vnějším šokům. Stabilita růstu bude záviset na kombinaci domácí důvěry, reálných příjmů a předvídatelnosti globálního ekonomického prostředí.

Podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu vzrostl hrubý domácí produkt meziročně o 2,2 %, což představuje nejrychlejší růst od poloviny roku 2022. Tento pozitivní vývoj podporují zejména vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností a výrazný nárůst zásob, což přispívá k optimismu ohledně celoročního výkonu ekonomiky.Mezikvartálně HDP stoupl o 0,8 %, čímž předčil původní odhad ve výši 0,5 %. Oproti předpokladům České národní banky, která počítala s růstem 2,1 %, jde o mírně lepší výsledek. Přesto zůstává ve hře nejistota kvůli celní politice USA, která může zasáhnout vývozně orientovanou českou ekonomiku.Růst táhla domácí spotřeba a zásobyZ detailnějších dat vyplývá, že tahounem růstu bylo zvýšení výdajů na konečnou spotřebu o 2,3 %, přičemž výdaje domácností vzrostly o 2,5 % a výdaje vládních institucí o 1,9 %. Spotřebitelé tak těžili z růstu reálných mezd, což jim umožnilo vyšší útraty. Dalším faktorem byl nárůst stavu zásob o 13,6 miliardy korun, který rovněž přispěl k vyššímu výkonu ekonomiky.Naopak zahraniční obchod působil v meziročním vyjádření negativně. V mezičtvrtletním srovnání byly kladné přínosy především z domácí spotřeby a tvorby hrubého kapitálu. Vláda však na výdajové straně ubrala – její spotřeba mezikvartálně klesla o 1,5 %, což působilo negativně. Celkově byl vliv zahraničního obchodu v tomto období neutrální.Analytici věří v růst nad 2 %Většina analytiků se shoduje, že aktuální data dávají naději na růst HDP přes 2 % za celý rok 2025. Pavel Sobíšek z UniCredit Bank považuje začátek roku za solidní základ, který by mohl české ekonomice pomoci i při zhoršení externích podmínek. Dominik Kohut z PwC navíc upozorňuje, že spotřeba domácností by měla zůstat klíčovým motorem růstu, i když přiznává, že nejistoty spojené s Trumpovou celní politikou mohou výhled zkomplikovat.Znepokojení ohledně recipročních cel USA zmiňuje i Martin Kron z Raiffeisenbank, podle něhož jde o klíčové riziko pro globální ekonomiku, které zasáhne i Českou republiku. Navzdory tomu ale věří, že česká ekonomika může dvouprocentní růstovou hranici letos překonat, pokud nenastane výrazné zhoršení mezinárodního prostředí.<!– DIP popup–>Opatrný optimismus a stín globální nejistotyZatímco předběžné i zpřesněné údaje přinášejí důvody k optimismu, analytici zůstávají opatrní. Vývoj v dalších čtvrtletích může ovlivnit celní nejistota, geopolitické napětí či proměnlivé ceny energií. Zaznívají však i hlasy, že pokud se udrží pozitivní trend domácí spotřeby a stabilizuje zahraniční prostředí, česká ekonomika může letos konsolidovat své postavení v rámci střední Evropy jako stabilní a růstové.Klíčovým faktorem zůstává důvěra spotřebitelů a podniků. Pokud bude pokračovat růst reálných příjmů a nedojde k náhlému vnějšímu šoku, může se letošní rok stát bodem obratu. Přestože nejistota přetrvává, aktuální čísla ukazují, že česká ekonomika má reálný potenciál k růstu, a to i navzdory složitému globálnímu kontextu.Zpřesněný odhad HDP za první čtvrtletí roku 2025 přinesl do české ekonomiky závan optimismu. Růst o 2,2 % meziročně a 0,8 % mezikvartálně překonal předběžná očekávání i prognózu České národní banky. Za pozitivním vývojem stojí zejména silná domácí spotřeba, podpořená růstem reálných mezd, a také výrazný nárůst zásob, který odráží oživení podnikatelské aktivity. Přestože se zahraniční obchod na růstu příliš nepodílel, neutrální vliv v mezičtvrtletním vyjádření naznačuje stabilizaci.Analytici upozorňují, že tento solidní začátek roku zvyšuje šanci na celoroční růst přesahující dvě procenta. Klíčové však bude, zda si domácí poptávka udrží sílu i ve druhé polovině roku a jak se promění globální podmínky. Nejistotu totiž nadále představují možné dopady americké celní politiky, která by mohla ovlivnit vývozní výkonnost ČR.Závěrem lze říci, že česká ekonomika vykazuje známky oživení, ale zároveň zůstává zranitelná vůči vnějším šokům. Stabilita růstu bude záviset na kombinaci domácí důvěry, reálných příjmů a předvídatelnosti globálního ekonomického prostředí.