Klíčové body

Čínské průmyslové zisky v dubnu vzrostly o 3 %, navzdory americkým clům
Vládní dotace na modernizaci podpořily poptávku i ziskovost ve výrobním sektoru
Přetrvávají tlak na marže a deflační rizika, vláda podporuje technologické inovace

Navzdory novým americkým clům, které dosáhly až 145 %, a zhoršujícímu se mezinárodnímu prostředí zaznamenaly čínské průmyslové podniky meziroční růst zisků o 3 %. Tento vývoj je důležitým signálem pro domácí ekonomiku, která se snaží udržet stabilní růst bez nutnosti další vládní stimulace.

K urychlení růstu zisků přispěl zejména vládní program výměny vybavení, který podporuje modernizaci výrobních kapacit v podnicích i domácnostech. Tento krok vedl k vyšší poptávce po průmyslových výrobcích, a tím podpořil výrobní sektor – obzvláště jeho technologicky náročnější části. Podle čínského Národního statistického úřadu (NBS) rostly zisky výrobních podniků v období leden až duben o 8,6 %, zatímco těžební podniky čelily prudkému poklesu o 26,8 %.

Výrobní sektor v čele oživení, těžba zpomaluje

Ziskovost v čínském průmyslu byla v uplynulých měsících tažena především sektory s vysokou přidanou hodnotou. Podle analytika NBS Yu Weininga sehrála klíčovou roli výroba zařízení, která se podílela 0,9 procentního bodu na celkovém růstu průmyslových zisků v prvních čtyřech měsících roku. Obzvláště silný růst zaznamenala odvětví využívající umělou inteligenci, kde se zisky více než zdvojnásobily oproti loňskému roku.

Program dotací, který podporuje modernizaci vybavení i nákup spotřebního zboží, vedl k nejvyšší úrovni investic za více než čtyři roky. Poptávka po průmyslových výrobcích tak zůstává solidní, i když na mezinárodní scéně přetrvávají napětí a nejistoty. Přestože americké cla vytvořila tlak na čínský export, čínským firmám se daří hledat alternativní trhy a diverzifikovat své odbytiště.

Zároveň ale přetrvávají výzvy. Yu upozornil na nedostatečnou poptávku, pokles cen a mezinárodní nejistotu, které nadále představují rizika pro udržitelný růst zisků. Vláda proto plánuje nadále podporovat technologické inovace a modernizaci průmyslu, aby se podařilo růst udržet i v obtížnějším globálním prostředí.

Nižší marže a deflační rizika limitují ziskovost

Navzdory pozitivnímu vývoji zůstávají ziskové marže pod tlakem. Důvodem je silná cenová konkurence a deflační rizika, která snižují prostor pro další růst. Podle dat NBS je měsíční růst zisku nižší než růst průmyslové produkce, což ukazuje na napětí mezi příjmy a náklady.

Zatímco provozní výnosy průmyslových podniků za období leden–duben rostly, jejich tempo růstu zaostávalo za tempem růstu nákladů. To znamená, že celková efektivita výroby zůstává omezená. V nominálním vyjádření dosáhly průmyslové zisky za čtyři měsíce výše 2,1 bilionu jüanů (292 miliard USD), což je přibližně o pětinu méně než ve stejném období v letech 2021 a 2022.

Zatímco současné výsledky ukazují na určitou stabilizaci, stále nejsou na úrovni, kterou čínská ekonomika vykazovala v předchozích letech. To posiluje argumenty pro pokračování reforem a strukturálních změn v ekonomice, které by měly zvýšit konkurenceschopnost a produktivitu.

Peking sází na reformy a technologickou soběstačnost

Růst průmyslových zisků se odehrává v kontextu širší strategické snahy čínské vlády o posílení soběstačnosti a odolnosti dodavatelského řetězce. V pondělí vláda zveřejnila nový dokument, jehož cílem je v příštím desetiletí vybudovat více globálně dominantních společností. Firmy mají být motivovány ke koncentraci na hlavní podnikání a vyhýbat se neuspořádané expanzi do jiných oblastí.

Zároveň dokument vyzývá k posílení inovacích pobídek a důrazu na propojení s organizacemi komunistické strany. Podle dřívějších prohlášení prezidenta Si Ťin-pchinga je cílem zlepšit firemní správu, zvýšit efektivitu a zajistit vyšší technologickou úroveň. Zpráva z 20. sjezdu Komunistické strany v roce 2022 upozorňovala, že čínským firmám sice roste globální konkurenceschopnost, ale stále zaostávají v oblastech jako inovace a vliv značky.

Cílem těchto opatření je podpořit vývoj klíčových technologií a získat větší kontrolu nad strategickými částmi dodavatelského řetězce. Tím se Čína snaží omezit svou závislost na zahraničí, posílit bezpečnost a zajistit stabilitu i v době rostoucích geopolitických nejistot, které mohou narušit globální obchodní a technologické vazby.

Navzdory novým americkým clům, které dosáhly až 145 %, a zhoršujícímu se mezinárodnímu prostředí zaznamenaly čínské průmyslové podniky meziroční růst zisků o 3 %. Tento vývoj je důležitým signálem pro domácí ekonomiku, která se snaží udržet stabilní růst bez nutnosti další vládní stimulace.K urychlení růstu zisků přispěl zejména vládní program výměny vybavení, který podporuje modernizaci výrobních kapacit v podnicích i domácnostech. Tento krok vedl k vyšší poptávce po průmyslových výrobcích, a tím podpořil výrobní sektor – obzvláště jeho technologicky náročnější části. Podle čínského Národního statistického úřadu rostly zisky výrobních podniků v období leden až duben o 8,6 %, zatímco těžební podniky čelily prudkému poklesu o 26,8 %.Výrobní sektor v čele oživení, těžba zpomalujeZiskovost v čínském průmyslu byla v uplynulých měsících tažena především sektory s vysokou přidanou hodnotou. Podle analytika NBS Yu Weininga sehrála klíčovou roli výroba zařízení, která se podílela 0,9 procentního bodu na celkovém růstu průmyslových zisků v prvních čtyřech měsících roku. Obzvláště silný růst zaznamenala odvětví využívající umělou inteligenci, kde se zisky více než zdvojnásobily oproti loňskému roku.Program dotací, který podporuje modernizaci vybavení i nákup spotřebního zboží, vedl k nejvyšší úrovni investic za více než čtyři roky. Poptávka po průmyslových výrobcích tak zůstává solidní, i když na mezinárodní scéně přetrvávají napětí a nejistoty. Přestože americké cla vytvořila tlak na čínský export, čínským firmám se daří hledat alternativní trhy a diverzifikovat své odbytiště.Zároveň ale přetrvávají výzvy. Yu upozornil na nedostatečnou poptávku, pokles cen a mezinárodní nejistotu, které nadále představují rizika pro udržitelný růst zisků. Vláda proto plánuje nadále podporovat technologické inovace a modernizaci průmyslu, aby se podařilo růst udržet i v obtížnějším globálním prostředí.Nižší marže a deflační rizika limitují ziskovostNavzdory pozitivnímu vývoji zůstávají ziskové marže pod tlakem. Důvodem je silná cenová konkurence a deflační rizika, která snižují prostor pro další růst. Podle dat NBS je měsíční růst zisku nižší než růst průmyslové produkce, což ukazuje na napětí mezi příjmy a náklady.Zatímco provozní výnosy průmyslových podniků za období leden–duben rostly, jejich tempo růstu zaostávalo za tempem růstu nákladů. To znamená, že celková efektivita výroby zůstává omezená. V nominálním vyjádření dosáhly průmyslové zisky za čtyři měsíce výše 2,1 bilionu jüanů , což je přibližně o pětinu méně než ve stejném období v letech 2021 a 2022.Zatímco současné výsledky ukazují na určitou stabilizaci, stále nejsou na úrovni, kterou čínská ekonomika vykazovala v předchozích letech. To posiluje argumenty pro pokračování reforem a strukturálních změn v ekonomice, které by měly zvýšit konkurenceschopnost a produktivitu.Peking sází na reformy a technologickou soběstačnostRůst průmyslových zisků se odehrává v kontextu širší strategické snahy čínské vlády o posílení soběstačnosti a odolnosti dodavatelského řetězce. V pondělí vláda zveřejnila nový dokument, jehož cílem je v příštím desetiletí vybudovat více globálně dominantních společností. Firmy mají být motivovány ke koncentraci na hlavní podnikání a vyhýbat se neuspořádané expanzi do jiných oblastí.Zároveň dokument vyzývá k posílení inovacích pobídek a důrazu na propojení s organizacemi komunistické strany. Podle dřívějších prohlášení prezidenta Si Ťin-pchinga je cílem zlepšit firemní správu, zvýšit efektivitu a zajistit vyšší technologickou úroveň. Zpráva z 20. sjezdu Komunistické strany v roce 2022 upozorňovala, že čínským firmám sice roste globální konkurenceschopnost, ale stále zaostávají v oblastech jako inovace a vliv značky.Cílem těchto opatření je podpořit vývoj klíčových technologií a získat větší kontrolu nad strategickými částmi dodavatelského řetězce. Tím se Čína snaží omezit svou závislost na zahraničí, posílit bezpečnost a zajistit stabilitu i v době rostoucích geopolitických nejistot, které mohou narušit globální obchodní a technologické vazby.