Upozornil, že výkyvy na dlouhém konci výnosové křivky by mohly ovlivnit nejen delší splatnosti, ale i krátkodobé až střednědobé úrokové sazby, které mají přímý vliv na ekonomickou aktivitu. Japonsko se aktuálně potýká s napětím na trhu vládních dluhopisů, což vyvolává obavy nejen na domácím, ale i na globálním finančním trhu.

Ueda se ke situaci vyjádřil během parlamentního vystoupení, v němž reagoval na rostoucí volatilitu na trhu se 40letými státními dluhopisy. Tyto výnosy v posledních dnech výrazně kolísaly, přičemž středeční ráno přineslo jejich prudký nárůst. Vzápětí následoval pokles, a to kvůli spekulacím, že japonské ministerstvo financí plánuje upravit objem nové emise v reakci na aktuální napětí na trhu.

Volatilita jako varování pro měnovou politiku

Vývoj na trhu s dlouhodobými dluhopisy byl podle Uedy natolik výrazný, že si zasluhuje pozornost i z pohledu měnové politiky. Centrální banka se tradičně zaměřuje na krátkodobé úrokové sazby, které podle dosavadních analýz Bank of Japan (BOJ) vykazují nejsilnější vztah k celkové ekonomické aktivitě. Současná situace však naznačuje, že napětí na dlouhém konci křivky může narušit stabilitu i na kratších splatnostech.

Guvernér Ueda tak rozšířil svá dřívější vyjádření, ve kterých pouze uvedl, že vývoj na trhu bude „pozorně sledovat“. Tentokrát už jasně zmínil, že prudké kolísání výnosů dlouhodobých bondů může mít přímý dopad na celou křivku, včetně krátkodobých sazeb. Tím vyslal jasný signál, že Bank of Japan si je vědoma rizik, která by mohla vyvolat dominový efekt napříč celým finančním systémem.

Napětí mezi centrální bankou a investory

Jedním z důvodů současné nejistoty je skutečnost, že Bank of Japan výrazně omezila své intervence na trhu s dluhopisy, které dříve sloužily k umělému potlačení výnosů v rámci politiky kontroly výnosové křivky. Tento přístup BOJ opustila teprve nedávno, ale trh se s jeho důsledky teprve sžívá. Omezení nákupů ze strany centrální banky vedlo k tomu, že institucionální investoři zůstávají zdrženliví a neplní roli, kterou by za jiných okolností převzali – tedy vyrovnávání nabídky a poptávky po dlouhodobých státních papírech.

Obavy investorů navíc zintenzivnilo i neobvyklé jednání japonského ministerstva financí, které nedávno rozeslalo dotazník účastníkům trhu s cílem zjistit jejich názory na současnou situaci a budoucí emise. Nešlo ani tak o samotný obsah, jako spíš o načasování a šíři oslovených respondentů, což trhy vnímaly jako známku nervozity ze strany vlády.

Ministr financí Katsunobu Kato, který vystoupil ve stejný den jako Ueda, přiznal, že vláda si je vědoma obav ohledně fiskální udržitelnosti, a zároveň dodal, že posílení dlouhodobého růstového potenciálu je pro stabilitu veřejných financí zásadní.

Tržní nervozita jako signál pro celý svět

Zvýšená volatilita na japonském trhu se navíc přelévá i do výnosových křivek v dalších zemích, včetně Spojených států a Německa. To naznačuje, že obavy o fiskální vývoj Japonska mají potenciál přerůst v širší globální tržní problém. Sledování výnosů superdlouhých dluhopisů tak už není pouze japonskou záležitostí, ale dotýká se i celkového směřování světových trhů, zejména v období zvýšené makroekonomické citlivosti a napětí.

Ueda v tomto kontextu opakovaně zdůraznil, že prioritou Bank of Japan zůstává podpora stabilního oživení ekonomiky. To ovšem bude možné jen v případě, že se podaří obnovit důvěru v trh s vládními dluhopisy – a to jak ze strany investorů, tak široké veřejnosti, která se obává dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

Z pohledu investorů bude klíčové sledovat červnové zasedání BOJ, na kterém se očekává revize přístupu k nákupům dluhopisů. Analytici i trh čekají, zda banka naznačí změnu směrem k aktivnějšímu zásahu, nebo zda si zachová zdrženlivý postoj. Podle dosavadních signálů se zdá, že prostor pro výrazné kroky je omezený, ale i slovní intervence ze strany Uedy mohou pomoci zmírnit nejistotu a stabilizovat výnosová očekávání.