července jednat.Zahraničněpolitické napětí mezi Spojenými státy a Japonskem se výrazně prohloubilo poté, co japonská vláda zrušila plánovanou schůzku na nejvyšší úrovni se svými americkými protějšky. Tato rozhodnutí byla reakcí na nečekaný krok Trumpovy administrativy, která náhle navýšila svůj požadavek na japonské obranné výdaje ze 3 % HDP na 3,5 %. Tato změna přístupu přišla v citlivé době, kdy Tokio čelí náročné domácí volební kampani, a vyvolala silné znepokojení nejen u japonských představitelů, ale i mezi zahraničněpolitickými experty na obou stranách Tichého oceánu.Plánované setkání, známé jako formát 2+2, se mělo uskutečnit 1. července ve Washingtonu a účastnit se ho měli ministři zahraničí a obrany obou zemí. Tokio se však rozhodlo schůzku zrušit, přičemž jedním z důvodů byly i blížící se volby do horní komory japonského parlamentu, které se konají 20. července. Tamní vláda se obává, že by jednání s USA pod tlakem nových požadavků mohlo negativně ovlivnit její pozici mezi voliči. Pro japonské vedení je totiž zachování rovnoprávných vztahů se Spojenými státy klíčové pro domácí politiku. Rostoucí tlak Washingtonu na spojenceNapětí ve vztazích s Japonskem přichází v době, kdy Washington vyvíjí silný tlak i na ostatní evropské a asijské spojence, aby zvýšili své výdaje na obranu. Americký ministr obrany Pete Hegseth se v červnu na obranném fóru v Singapuru ostře vymezil a vyzval spojence v Asii a Tichomoří, aby následovali příklad evropských států. Hegseth argumentoval narůstajícími hrozbami ze strany Číny a Severní Koreje a nutností posílit vojenskou připravenost celého regionu.Za rostoucím tlakem stojí mimo jiné i Elbridge Colby, vysoce postavený úředník Pentagonu, jehož přístup vyvolal v Tokiu silné znepokojení. Colby při svém slyšení v Senátu otevřeně kritizoval dosavadní japonský postoj a vyzval k razantnějším krokům. Tyto výroky vyvolaly ostrou reakci i od některých japonských představitelů, včetně bývalého premiéra Šigeru Išiby, který zdůraznil, že rozhodování o rozpočtu je výhradně japonskou záležitostí.Zpochybnění strategických prioritPodle bezpečnostních expertů hrozí, že nekonzistentní komunikace americké administrativy může podkopat důvěru spojenců a oslabit pozici Washingtonu v regionu. Zvláštní pozornost vzbudila i skutečnost, že Spojené státy údajně nebudou tlačit na to, aby bylo na příštím summitu NATO zmíněno Indo-pacifické strategické zaměření aliance – krok, který je v kontrastu s předchozími závazky USA.To vyvolalo obavy z oslabení koordinace mezi Evropou a Asií v rámci kolektivní obrany a mohlo by to podle analytiků vyslat nejasné signály směrem k Číně, která pečlivě sleduje, zda se západní spojenci ve své strategii drží jednotné linie. Zmíněné postoje navíc komplikují i citlivé dohody, jako je například Aukus, bezpečnostní pakt mezi USA, Velkou Británií a Austrálií, jehož revizi má Colby rovněž na starosti.Vztahy s Japonskem pod tlakemZrušení červencové schůzky a nejistota ohledně dalšího vývoje vztahů s Tokiem tak naznačují hlubší strukturální problém v americké zahraniční politice vůči Asii. Japonsko, jako jeden z nejbližších a nejstabilnějších spojenců USA, dlouhodobě usiluje o silné, ale zároveň rovnoprávné partnerství. Když se však očekávání ze strany Washingtonu zvyšují bez předchozí konzultace a ve chvíli, kdy jsou domácí politické podmínky napjaté, narůstá riziko, že bude ohrožena nejen důvěra, ale i konkrétní mechanismy spolupráce.Odborníci, jako například Christopher Johnstone z konzultační společnosti The Asia Group, považují aktuální situaci za výjimečnou. Podle něj Tokio „zřejmě dospělo k závěru, že politické riziko schůzky před volbami je vyšší než potenciální zisk“. Pokud tomu tak skutečně je, znamená to, že japonská vláda vnímá vztahy s USA jako nejisté a nestabilní, což může mít dlouhodobé dopady na bilaterální i regionální bezpečnostní architekturu.