Po zahájení po 09:10 bylo v libeňské hale O2 universum v Praze přítomno podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše 287 akcionářů. Na loňské valné hromadě, která se konala v pražském Kongresovém centru, jich bylo zhruba 450. Přítomní akcionáři drží podle Beneše cenné papíry v hodnotě zhruba 39 miliard korun, což je 74 procent akcií oprávněných k hlasování. Valná hromada je usnášeníschopná. Minoritní akcionář a jeden z největších kritiků vedení ČEZ Michal Šnobr obdobně jako v minulých letech protestoval proti jednacímu řádu, který považuje za diskriminační.

Akcionáři dnes před vstupem do sálu museli tradičně projít detekčními rámy. S sebou si nemohli vzít svačinu, pití a ani deštníky. Před schválením orgánů valné hromady, stejně jako loni, padl ze strany jednoho z akcionářů návrh, aby se o každém členovi hlasovalo zvlášť. To by se podle stanov společnosti mohlo uskutečnit, jen pokud by návrh na zvolené orgány neprošel. Návrh ale byl schválen a takzvaná volba per partes se neuskutečnila.

Šnobr pravidelně na začátku každé valné hromady ČEZ v posledních letech protestuje proti podobě jednání. Za omezující považuje mimo jiné časový limit na podání dotazu akcionářů na představenstvo. Na položení dotazu k jednomu bodu projednávání mají akcionáři podle řádu dvakrát deset minut. Dotazy pak mohou pokládat i písemně, a to i před začátkem hromady. Podle Šnobra ale není v silách akcionáře na valné hromadě v reakci na odpovědi představenstva, které jsou neúplné, podávat písemné žádosti. V tomto směru je tak akcionář limitován délkou projevu.

„Jednací řád je dávno mimo realitu a neposkytuje akcionářům úplnou účast na valné hromadě,“ dodal Šnobr. Po jeho projevu zazněl v sále potlesk. Většinovým akcionářem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Minoritní akcionáři mají zbývajících 30 procent.

Valná hromada ČEZ dnes rozhodne například o výplatě dividendy z loňského očištěného zisku firmy. Představenstvo společnosti na jaře navrhlo vyplacení 80 procent ze zisku, což odpovídá 47 korunám na jednu akcii a celkové dividendě 25,3 miliardy korun. V případě schválení návrhu ČEZ by stát jako většinový akcionář měl dostat přes 17,6 miliardy Kč. Letošní návrh představenstva je na horní hranici současného výplatního poměru dividendy ČEZ. Činí 60 až 80 procent z očištěného zisku.

Loni ČEZ vyplácel z očištěného zisku dividendu ve výši 52 korun za akcii. Celkově mezi akcionáře rozdělil 28 miliard korun, přičemž přes 19 miliard korun z toho dostal stát.

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 30,5 miliardy korun. Čistý zisk společnosti meziročně vzrostl téměř o tři procenta. Stoupl rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), meziročně se naopak firmě snížil zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Loni činil 31,8 miliardy korun, což je meziročně o tři miliardy méně.

<!– DIP popup–>

Praha – Bankovní rada České národní banky (ČNB) na středečním jednání ponechá základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Shodují se na tom analytici, které oslovila ČTK, a naznačují to i poslední výroky členů bankovní rady. Podle expertů je možné, že do konce roku ještě bankovní rada ke snížení sazeb přistoupí, tato možnost je ale podle nich otevřená s ohledem na další vývoj ekonomiky.

Průměrná mzda v soukromém sektoru vyjádřená v eurech se v Česku letos meziročně zvýšila o čtyři procenta na 1849 eur (46.557 korun). Růst mezd byl nejpomalejší ze zemí Visegradské skupiny (V4) kterou tvoří Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. České mzdy zůstávají ve V4 druhé nejvyšší po Polsku. Ze sousedních zemí je průměrná mzda v soukromém sektoru nejvyšší v Rakousku, kde dosahuje 5009 eur (126.125 korun). Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Forvis Mazars, která porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy.