Administrativa si klade ambiciózní cíl – zvýšit do roku 2050 kapacitu jaderné energie ze 100 GW na 400 GW. Tento krok přichází v době rostoucí poptávky po stabilních energetických zdrojích, především ze strany technologických firem a průmyslových uživatelů. Výkonné příkazy mají mimo jiné zrychlit povolovací procesy, podpořit vývoj pokročilých reaktorů a oživit domácí jaderný palivový cyklus.

Zásadní roli v této strategii hraje také spolupráce se soukromým sektorem. Například společnost Meta Platforms (META) se dohodla na dlouhodobém nákupu elektřiny z jaderné elektrárny v Illinois provozované firmou Constellation Energy (CEG). Tato dohoda na dvacet let je konkrétní ukázkou toho, jak roste zájem o jadernou energii jako o stabilní a spolehlivý zdroj pro datová centra a aplikace umělé inteligence, které mají stále vyšší nároky na spotřebu energie.

Nabídka uranu zaostává za poptávkou

Ačkoli plán Spojených států na čtyřnásobné navýšení jaderné kapacity vypadá ambiciózně, narazil na zásadní problém – nedostatek uranu. Tento prvek je klíčovým palivem pro provoz jaderných elektráren a USA jsou v jeho produkci extrémně závislé na dovozu. V loňském roce Spojené státy vyprodukovaly pouze 800 000 liber uranu, přičemž spotřeba se pohybovala mezi 40 až 50 miliony liber ročně. A pokud má být poptávka uspokojena v souladu s vládními cíli, bude třeba ročně získávat až 180 milionů liber.

Jonathan Hinze ze společnosti UxC, která se specializuje na analýzy trhu s jaderným palivem, upozorňuje, že celosvětová těžba uranu v současnosti činí asi 165 milionů liber ročně, což by pro USA znamenalo odebírat více, než světová nabídka vůbec umožňuje. To je extrémní výzva, zvlášť když většina amerických jaderných elektráren dováží 99 % koncentrátu uranu – a to zejména z Kanady, Austrálie a Ruska.

Bez výrazného navýšení domácí produkce, zrychlení byrokratických procesů a zavedení finančních pobídek zůstane dosažení energetických cílů pouze na papíře.

Jaderná energie jako řešení rostoucí spotřeby

Hlavním hybatelem rostoucí poptávky po stabilních zdrojích elektřiny jsou datová centra a umělá inteligence. Studie Národní asociace výrobců elektrických zařízení předpovídá, že poptávka po energii v USA vzroste v příštích 25 letech o více než 50 %. Samostatná zpráva Elektrického výzkumného institutu navíc varuje, že samotná datová centra by mohla do roku 2030 spotřebovat až 9 % veškeré vyrobené elektřiny – tedy více než dvojnásobek současné úrovně.

Podle analytiků je ideálním řešením nasazení malých modulárních jaderných reaktorů přímo v areálech těchto datových center. Tím by se eliminovala závislost na veřejné síti a zároveň by bylo zajištěno stabilní a nepřerušované napájení, což je pro provoz serverů klíčové. Oproti obnovitelným zdrojům jako slunce či vítr, které jsou závislé na počasí, je jaderná energie spolehlivá po celý den.

Výstavba a legislativa zůstávají překážkou

Problémem však zůstává zastaralá infrastruktura a zdlouhavé povolovací procesy. Ve Spojených státech nebyla do roku 2023 spuštěna žádná nová jaderná elektrárna od roku 2016. A přestože dva nové reaktory byly v Georgii uvedeny do provozu v letech 2023 a 2024, jde stále o výjimky. Podle Scotta Melbyeho z Uranium Energy Corp. musí USA zásadně zreformovat povolovací a regulační procesy, jinak hrozí, že technologický a investiční rozvoj narazí na byrokratické limity.

Vedle toho je nutné snížit závislost na ruském uranu, která se zvýšila po rozpadu Sovětského svazu. Podle Melbyeho je stále možné obnovit soběstačnost USA v oblasti palivového cyklu, ale bez jasné státní strategie to nepůjde. Připomíná, že před rokem 1991 byly Spojené státy v této oblasti nezávislé a mohou se k tomu vrátit – pokud přijmou cílená opatření.

Zpráva společnosti UxC ukazuje, že spotová cena uranu aktuálně činí 70,90 USD za libru. Aby se těžba stala pro producenty výhodnou a došlo k obnovení domácí produkce, bude zřejmě nutné, aby cena vzrostla až na 150 až 200 USD za libru.

Zatímco Urenco a Orano plánují výstavbu nových obohacovacích zařízení v Novém Mexiku a Tennessee, celková kapacita stále nestačí. Pokud nedojde k masivním investicím a legislativním reformám, rozvoj amerického jaderného sektoru zůstane omezený.

Spojené státy stojí na prahu nové éry v oblasti energetiky. Administrativa prezidenta Trumpa nasazuje ambiciózní strategii, která by mohla jaderné energetice zajistit klíčovou roli v boji s rostoucí spotřebou energie – zejména ze strany průmyslu a technologií poháněných umělou inteligencí. Výkonné příkazy zaměřené na zrychlení výstavby reaktorů, rozvoj palivového cyklu a snížení závislosti na dovozu ukazují směr, kterým se USA chtějí ubírat.

Zásadní však bude schopnost řešit strukturální problémy – od nedostatku domácího uranu přes pomalé povolovací procesy až po potřebu zvýšení investic do infrastruktury. Poptávka po elektřině dramaticky poroste a USA si nemohou dovolit zaostat.

Zároveň je ale zřejmé, že pokud se podaří plán realizovat, jaderná energie může nabídnout stabilní, spolehlivý a nízkoemisní zdroj energie pro další desetiletí. Vývoj cen uranu, kapacit výrobních zařízení a regulační reformy budou klíčovými indikátory toho, zda se tato vize stane realitou.