Klíčové body

USA jsou definicí kapitalismu. 🇺🇸
Akciový trh nejlépe funguje právě v této zemi
Co všechno nám USA daly?

Pojďme se ale podívat na historii jeho předchůdce z prvních let 19. století.

18. července roku 1816 prezident Andrew Jackson zakládá Banku Spojených států. Tato centrální banka hrála klíčovou roli ve finančním systému USA až do vypršení jejího statutu v roce 1836. Dnes se podíváme v krátkosti na to, jak vlastně vypadala americká ekonomika po roce 1800. Právě tehdy se totiž začala budovat pozdější moc Spojených států.

Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více:

1940 – Belgie kapitulovala vůči německé invazi.
1961 – V Londýně byla založena mezinárodní organizace Amnesty International.
1982 – Jan Pavel II. jako první katolický papež v dějinách navštívil Spojené království.
1987 – Západoněmecký pilot Mathias Rust přistál na jednom z moskevských mostů.
1993 – Monacké knížectví bylo přijato za člena Organizace spojených národů.
1998 – V reakci na indické testy z 11. a 13. května provedl sérii podzemních jaderných výbuchů i Pákistán.
2006 – V Berlíně otevřeli nové hlavní nádraží.
2006 – V Německu narozený papež Benedikt XVI. navštívil Osvětim při své cestě po Polsku.
2008 – V Nepálu byla vyhlášena republika.

A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:

1866 – Byl úspěšně dokončen atlantický kabel, který spojil Evropu a Severní Ameriku pro telegrafní komunikaci. Tato událost znamenala významný pokrok v globální komunikaci a mezinárodním obchodu.
1945 – Senát USA ratifikoval Brettonwoodské dohody, které vedly k založení Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky. Tyto organizace byly vytvořeny na podporu mezinárodní hospodářské spolupráce a stabilizace globálního finančního systému.
1951 – V Londýně byl uveden animovaný film Walta Disneyho Alenka v říši divů, který znamenal další úspěšný počin společnosti The Walt Disney Company a přispěl k růstu zábavního průmyslu.
1966 – V londýnském Enfieldu otevřela anglická banka National Westminster Bank první bankomat na světě. Tato inovace způsobila revoluci ve způsobu, jakým lidé přistupují ke svým penězům a provádějí bankovní transakce.

Základy amerického rezervního systému a bankovní historie

Národní banku poprvé založili už George Washington a Alexander Hamilton v roce 1791, aby sloužila jako centrální úložiště federálních finančních prostředků. Druhá banka Spojených států byla založena v roce 1816; pět let poté, co vypršela platnost statutu této první banky. Banku tradičně řídila správní rada s vazbami na průmysl a výrobu, a byla proto nakloněna městským a průmyslovým severním státům. Jacksonovi, ztělesnění hraničáře, vadilo, že banka nedostatečně financovala expanzi do neosídlených západních území. Jacksonovi také vadila neobvyklá politická a ekonomická moc banky a nedostatečný dohled Kongresu nad jejími obchodními transakcemi.

Jackson, známý jako tvrdohlavý a brutální, ale zároveň muž z lidu, vyzval k prošetření politiky a politického programu banky, jakmile se v březnu 1829 usadil v Bílém domě. Pro Jacksona banka symbolizovala, jak privilegovaná třída podnikatelů utlačuje vůli prostých Američanů. Dal jasně najevo, že hodlá zpochybnit ústavnost banky, což vyvolalo zděšení jejích příznivců. V reakci na to ředitel banky Nicholas Biddle napnul vlastní politickou sílu a obrátil se na členy Kongresu, včetně vlivného senátora Henryho Claye z Kentucky a předních podnikatelů sympatizujících s bankou, aby proti Jacksonovi bojovali.

Později téhož roku přednesl Jackson v projevu v Kongresu svůj argument proti bance; k jeho nelibosti se jeho členové obecně shodli na tom, že banka je skutečně ústavní. Spory o banku však přetrvávaly ještě další tři roky. V roce 1832 vedly rozpory k rozkolu v Jacksonově kabinetu a v témže roce tvrdohlavý prezident vetoval pokus Kongresu vypracovat novou chartu banky. To vše se odehrálo v době, kdy se Jackson ucházel o znovuzvolení; budoucnost banky byla ústředním bodem ostré politické kampaně mezi dosavadním demokratickým prezidentem Jacksonem a jeho protikandidátem Henrym Clayem. Jacksonovy sliby posílit postavení „obyčejných lidí“ v Americe oslovily voliče a připravily mu cestu k vítězství. Měl pocit, že od veřejnosti získal mandát banku jednou provždy zrušit, a to navzdory námitkám Kongresu. Biddle slíbil, že bude s prezidentem i nadále bojovat, a prohlásil, že „to, že skalpoval indiány a věznil soudce, [neznamená], že si má s bankou dělat, co chce“.

Dne 10. září 1833 Jackson odstranil všechny federální prostředky z Druhé americké banky a přerozdělil je do různých státních bank, kterým se lidově říkalo „pet banky“. Kromě toho oznámil, že vklady do banky nebudou po 1. říjnu přijímány. Nakonec se Jacksonovi podařilo banku zničit; její statut oficiálně vypršel v roce 1836.

Jackson z tohoto skandálu nevyšel bez úhony. V roce 1834 Kongres Jacksona odsoudil za to, co považoval za zneužití prezidentských pravomocí během bankovní války.

Pojďme se ale podívat na historii jeho předchůdce z prvních let 19. století.18. července roku 1816 prezident Andrew Jackson zakládá Banku Spojených států. Tato centrální banka hrála klíčovou roli ve finančním systému USA až do vypršení jejího statutu v roce 1836. Dnes se podíváme v krátkosti na to, jak vlastně vypadala americká ekonomika po roce 1800. Právě tehdy se totiž začala budovat pozdější moc Spojených států.Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více: 1940 – Belgie kapitulovala vůči německé invazi. 1961 – V Londýně byla založena mezinárodní organizace Amnesty International. 1982 – Jan Pavel II. jako první katolický papež v dějinách navštívil Spojené království. 1987 – Západoněmecký pilot Mathias Rust přistál na jednom z moskevských mostů. 1993 – Monacké knížectví bylo přijato za člena Organizace spojených národů. 1998 – V reakci na indické testy z 11. a 13. května provedl sérii podzemních jaderných výbuchů i Pákistán. 2006 – V Berlíně otevřeli nové hlavní nádraží. 2006 – V Německu narozený papež Benedikt XVI. navštívil Osvětim při své cestě po Polsku. 2008 – V Nepálu byla vyhlášena republika. A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky: 1866 – Byl úspěšně dokončen atlantický kabel, který spojil Evropu a Severní Ameriku pro telegrafní komunikaci. Tato událost znamenala významný pokrok v globální komunikaci a mezinárodním obchodu. 1945 – Senát USA ratifikoval Brettonwoodské dohody, které vedly k založení Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Tyto organizace byly vytvořeny na podporu mezinárodní hospodářské spolupráce a stabilizace globálního finančního systému. 1951 – V Londýně byl uveden animovaný film Walta Disneyho Alenka v říši divů, který znamenal další úspěšný počin společnosti The Walt Disney Company a přispěl k růstu zábavního průmyslu. 1966 – V londýnském Enfieldu otevřela anglická banka National Westminster Bank první bankomat na světě. Tato inovace způsobila revoluci ve způsobu, jakým lidé přistupují ke svým penězům a provádějí bankovní transakce. Národní banku poprvé založili už George Washington a Alexander Hamilton v roce 1791, aby sloužila jako centrální úložiště federálních finančních prostředků. Druhá banka Spojených států byla založena v roce 1816; pět let poté, co vypršela platnost statutu této první banky. Banku tradičně řídila správní rada s vazbami na průmysl a výrobu, a byla proto nakloněna městským a průmyslovým severním státům. Jacksonovi, ztělesnění hraničáře, vadilo, že banka nedostatečně financovala expanzi do neosídlených západních území. Jacksonovi také vadila neobvyklá politická a ekonomická moc banky a nedostatečný dohled Kongresu nad jejími obchodními transakcemi.Jackson, známý jako tvrdohlavý a brutální, ale zároveň muž z lidu, vyzval k prošetření politiky a politického programu banky, jakmile se v březnu 1829 usadil v Bílém domě. Pro Jacksona banka symbolizovala, jak privilegovaná třída podnikatelů utlačuje vůli prostých Američanů. Dal jasně najevo, že hodlá zpochybnit ústavnost banky, což vyvolalo zděšení jejích příznivců. V reakci na to ředitel banky Nicholas Biddle napnul vlastní politickou sílu a obrátil se na členy Kongresu, včetně vlivného senátora Henryho Claye z Kentucky a předních podnikatelů sympatizujících s bankou, aby proti Jacksonovi bojovali.Později téhož roku přednesl Jackson v projevu v Kongresu svůj argument proti bance; k jeho nelibosti se jeho členové obecně shodli na tom, že banka je skutečně ústavní. Spory o banku však přetrvávaly ještě další tři roky. V roce 1832 vedly rozpory k rozkolu v Jacksonově kabinetu a v témže roce tvrdohlavý prezident vetoval pokus Kongresu vypracovat novou chartu banky. To vše se odehrálo v době, kdy se Jackson ucházel o znovuzvolení; budoucnost banky byla ústředním bodem ostré politické kampaně mezi dosavadním demokratickým prezidentem Jacksonem a jeho protikandidátem Henrym Clayem. Jacksonovy sliby posílit postavení „obyčejných lidí“ v Americe oslovily voliče a připravily mu cestu k vítězství. Měl pocit, že od veřejnosti získal mandát banku jednou provždy zrušit, a to navzdory námitkám Kongresu. Biddle slíbil, že bude s prezidentem i nadále bojovat, a prohlásil, že „to, že skalpoval indiány a věznil soudce, [neznamená], že si má s bankou dělat, co chce“.Dne 10. září 1833 Jackson odstranil všechny federální prostředky z Druhé americké banky a přerozdělil je do různých státních bank, kterým se lidově říkalo „pet banky“. Kromě toho oznámil, že vklady do banky nebudou po 1. říjnu přijímány. Nakonec se Jacksonovi podařilo banku zničit; její statut oficiálně vypršel v roce 1836.Jackson z tohoto skandálu nevyšel bez úhony. V roce 1834 Kongres Jacksona odsoudil za to, co považoval za zneužití prezidentských pravomocí během bankovní války.