Mercedes-Benz a Porsche, dvě ikony luxusního automobilového průmyslu, čelí novým výzvám na svém klíčovém trhu – ve Spojených státech. Změny obchodní politiky zavedené administrativou prezidenta Donalda Trumpa, konkrétně 25% cla na dovoz automobilů, začínají výrazně ovlivňovat výsledky těchto výrobců a nutí je přehodnocovat své strategie, cenovou politiku i logistiku.

Spojené státy tvoří přibližně čtvrtinu prodejů obou značek, takže vývoj v USA má zásadní dopad na celkové hospodaření. Mercedes tento týden oznámil pokles globálních prodejů o 9 % na 453 700 vozů ve druhém čtvrtletí, přičemž v USA šly prodeje dolů o 12 %. Společnost ve svém prohlášení přiznala, že dodávky do USA byly „pečlivě kalibrovány“, aby reagovaly na změny v celní politice. Jinými slovy, omezený vývoz měl předcházet ekonomicky nevýhodnému dopadu nových cel.

Zajímavým kontrastem jsou prodeje v jiných regionech. V Evropě Mercedes rostl – v Německu o 7 %, v celé EU o 1 %. V ostatních regionech, jako je Blízký východ nebo Jižní Amerika, vzrostly dodávky dokonce o 24 %. Tento vývoj ale jen podtrhuje, jak zásadní byl dopad nových cel na americkém trhu.

Ani Porsche nezůstává mimo hru. Přestože celkové globální prodeje společnosti klesly o 6 % na 146 391 kusů, v USA se paradoxně zvýšily o 10 %. Jenže jde o číslo, které je spíše výsledkem načasování než reálného růstu. Porsche totiž těžilo z předzásobení trhu před dubnovým zavedením cel. Společnost přiznala, že si pomohla tzv. „cenovou ochranou“, tedy tím, že dočasně absorbovala dopady cel a nepromítla je do koncových cen – za cenu nižších marží.

Tato strategie ale není dlouhodobě udržitelná. Porsche vyrábí výhradně v EU (v Německu a Slovinsku), což znamená, že nemá žádnou výrobní základnu v USA, ze které by se mohla vyhnout clům. Mercedes má výhodu v podobě továrny v Alabamě, kde vyrábí SUV a některé elektromobily, a proto je méně zranitelný.

Generální ředitel Porsche Oliver Blume otevřeně uvedl, že náklady na cla budou muset být přeneseny na zákazníky – otázkou zůstává kdy. Zatím se automobilka snaží manévrovat, ale situace ji tlačí ke zvyšování cen, což může poškodit její pozici na trhu. Mercedes mezitím prohlásil, že pro modelový rok 2025 zachová stávající ceny, ale nevyloučil úpravy v budoucnu. Jedním z možných opatření, jak pokrýt nové náklady, může být zrušení prodejních pobídek, čímž se sice oficiální cena nemění, ale koncový zákazník platí ve výsledku víc.

Dopady této situace však přesahují jednotlivé automobilky. Německý automobilový průmysl je klíčovým pilířem celé evropské ekonomiky a zejména pro Německo představuje export luxusních vozů do USA významný zdroj příjmů. Proto se Evropská unie snaží urychleně vyjednat s USA novou obchodní dohodu. Podle zdrojů portálu Politico nabídly Spojené státy EU podmínky podobné těm, které byly dohodnuty s Velkou Británií – 10% cla, ale zatím bez definitivní dohody.

Čas přitom hraje proti evropským výrobcům. Zásoby vozů, které byly vyrobeny a vyvezeny před zavedením cel, už pomalu mizí a schopnost absorbovat náklady bez změny cen je omezená. Pokud se nepodaří dojednat výjimky nebo dohody o nižších clech, může dojít k trvalé změně obchodních vztahů mezi EU a USA v oblasti automobilového průmyslu.

Není překvapením, že dopady pociťuje i koncern Volkswagen, který kromě Porsche vlastní i značky jako Audi, Škoda či Seat. Přestože globálně tržby Volkswagenu ve druhém čtvrtletí vzrostly o 1,2 %, v USA se propadly o dramatických 29 %. To ukazuje, že Trumpova celní politika nezasáhla pouze prémiové značky, ale celý německý automobilový segment.

V důsledku těchto změn se může stát, že automobilky začnou hledat nové způsoby, jak se vyhnout vysokým clům – například přesunutím části výroby mimo EU, přímým vyjednáváním s americkými partnery nebo tlakem na vlastní vlády a EU, aby získaly výjimky. Jedno je však jisté: globální obchod s automobily už není tím, čím býval. A to, co začalo jako politické rozhodnutí jedné administrativy, se může proměnit v dlouhodobou restrukturalizaci mezinárodního trhu.