BRICS se vyhýbá konfrontaci s Trumpem, ale kritizuje cla a geopolitické napětí Skupina rozvíjejících se zemí BRICS se na nedělním summitu v Riu de Janeiru rozhodla kritizovat zvyšování cel a vojenské eskalace na Blízkém východě, aniž by přímo jmenovala amerického prezidenta Donalda Trumpa. V prohlášení se BRICS omezila na vyjádření „vážných obav“ a konstatovala, že ochranářská opatření ohrožují globální obchod a stabilitu dodavatelských řetězců. Přímé zmínky o Ukrajině se v textu objevily pouze jednou, což naznačuje určitou opatrnost ve vymezování vůči západním mocnostem. Summit zároveň poznamenala absence klíčových lídrů – čínský prezident Si Ťin-pching se poprvé od roku 2012 nezúčastnil osobně, a ruský prezident Vladimir Putin zůstává mimo mezinárodní scénu kvůli zatykači Mezinárodního trestního soudu. I přes tyto absence si setkání udrželo diplomatickou váhu, zejména v kontextu globálního napětí, které vyvolává návrat Trumpa do Bílého domu a jeho razantní obchodní politika. Zdroj: Unsplash Íránské napětí a kritika Izraele Jedním z hlavních témat byla situace na Blízkém východě, konkrétně útoky Izraele na Írán. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghchi apeloval na zúčastněné země, aby odsoudily izraelskou „invazi“, a varoval, že důsledky konfliktu přesáhnou hranice jediné země. BRICS ve svém vyjádření neuvedla konkrétní kroky, ale vyjádřila nesouhlas s jednostrannými vojenskými akcemi. Přestože Írán patří mezi nové členy bloku, jeho zastoupení na summitu bylo pouze na úrovni ministra. To svědčí o určité zdrženlivosti v postupech BRICS, která se snaží vybalancovat mezi diplomatickou aktivitou a obezřetností ve výrocích, které by mohly vyvolat přímou konfrontaci s USA nebo Izraelem. Místo konfrontace se summit orientoval na klimatická a institucionální témata, čímž se vyhnul další polarizaci. Brazílie hledá rovnováhu Jako hostitelská země se Brazílie rozhodla hrát umírněnou roli, která má ochránit její ekonomické zájmy a zároveň upevnit její postavení v rámci globální diplomacie. Prezident Lula da Silva kritizoval nárůst výdajů NATO na zbrojení a zároveň podpořil myšlenku „mírového rozvoje“ jako alternativy k rostoucí militarizaci. Podle analytičky Any Garcii si Lula uvědomuje, že jakákoli provokace směrem k USA, zejména vůči Trumpově administrativě, by mohla přinést tvrdé celní odvety. Trump již dříve hrozil 100% cly na BRICS, pokud se blok pokusí oslabit dolar nebo narušit americkou obchodní hegemonii. Brazílie tak vsadila na méně kontroverzní témata, jako je veřejné zdraví, klimatická agenda či digitální správa, a snaha o vyhýbání přímé konfrontaci s USA se promítla i do celkového rámce summitu. Zdroj: Shutterstock Výzva k soudržnosti a nové příležitosti Navzdory různým absencím a názorovým rozdílům summit BRICS poskytl zúčastněným zemím příležitost posílit vlastní agendu. Vzhledem k tomu, že Trumpovy obchodní války vyvolávají nejistotu, summit nabídl prostor pro hledání alternativních ekonomických partnerství. Bruce Scheidl z Univerzity v São Paulu to shrnul slovy, že BRICS má šanci zaujmout roli stabilizujícího prvku v nestabilním světě – pokud dokáže zůstat jednotný. Skupina se zároveň potýká s vnitřními výzvami, především v oblasti institucionální soudržnosti. Rychlé rozšíření o nové členy, jako jsou Indonésie, Etiopie nebo Egypt, přináší nejen geopolitickou váhu, ale i složitější organizační strukturu. Právě proto bylo jedním z hlavních bodů programu posílení mechanismů, které by nové členy lépe integrovaly a zaručily funkčnost bloku. Na závěr summit nabídl i prostor pro občanské protesty – od demonstrací proti íránské politice vůči LGBT+ komunitě až po ekologické výzvy směrem k brazilské vládě. Setkání tak ukázalo nejen geopolitickou, ale i společenskou dimenzi současných globálních výzev, které BRICS nemůže ignorovat, pokud chce působit jako relevantní hráč na mezinárodní scéně.