Hlavním faktorem nejistoty jsou očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Ruskem o ukončení války na Ukrajině, která se mají uskutečnit koncem tohoto týdne. Výsledek těchto rozhovorů může mít zásadní dopad na budoucí podobu sankcí a tím i na vývoj cen ropy na světových trzích.

V pondělí v 06:31 GMT se futures na ropu Brent obchodovaly se ztrátou 62 centů, tedy o 0,93 % níže, na úrovni 65,97 USD za barel. Futures na ropu WTI klesly o 69 centů, neboli o 1,08 %, na 63,19 USD za barel. Tento vývoj ukazuje na opatrnost investorů, kteří vyčkávají na konkrétní signály z nadcházejících diplomatických rozhovorů.

Naděje na možnou dohodu vzrostly po pátečním oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že se 15. srpna setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce. Hlavním tématem má být ukončení konfliktu na Ukrajině, který začal v únoru 2022 ruskou invazí. Trhy vyhodnocují možnost, že případná dohoda by mohla vést ke zmírnění nebo dokonce ukončení sankcí, které v posledních letech výrazně omezily export ruské ropy na světové trhy.

Tyto rozhovory ale zároveň přicházejí v době zvýšeného tlaku USA na Moskvu. Trump před týdnem stanovil Rusku ultimátum, aby do minulého pátku souhlasilo s mírovou dohodou. Pokud by k dohodě nedošlo, hrozil zavedením sekundárních sankcí proti odběratelům ruské ropy, což by se mohlo dotknout především asijských odběratelů. Washington současně tlačí na Indii, aby omezila své nákupy ruské ropy, které jsou v posledních dvou letech významným zdrojem příjmů pro Moskvu.

Podle odhadů poradenské společnosti Energy Aspects indické rafinérie již nakoupily 5 milionů barelů WTI pro dodávky v srpnu s možností nákupu dalších 5 milionů barelů v závislosti na výsledku aktuálního tendru. Pro zářijové dodávky má Indie zajištěno rovněž 5 milionů barelů. Společnost uvádí, že arbitrážní příležitost pro dodávky WTI do Asie zůstává otevřená, a indičtí odběratelé se zdají být odhodláni pokračovat v odběru americké ropy bez ohledu na diplomatické napětí.

Vývoj na trhu ovlivňuje také širší makroekonomická situace. Vyšší cla na dovoz z desítek zemí, která Trumpova administrativa uvedla v platnost minulý čtvrtek, zvyšují obavy z dopadu na globální dodavatelské řetězce a inflaci. Tyto ekonomické tlaky se promítly i do cen ropy – Brent minulý týden oslabil o 4,4 % a WTI dokonce o 5,1 %.

Podle Sugandhy Sachdevy, zakladatelky výzkumné společnosti SS WealthStreet v Novém Dillí, bude krátkodobý vývoj na trhu s ropou záviset na několika zásadních událostech. Kromě samotného setkání mezi Trumpem a Putinem půjde také o nadcházející projevy představitelů americké centrální banky a zveřejnění údajů o indexu spotřebitelských cen (CPI) v USA, které mohou naznačit, zda se inflace drží na úrovni ohrožující ekonomický růst.

Dalším faktorem je vývoj čínské ekonomiky. Data Národního statistického úřadu Číny zveřejněná v sobotu ukázala, že ceny výrobců v červenci klesly více, než analytici očekávali, zatímco spotřebitelské ceny zůstaly beze změny. Tyto výsledky zdůrazňují přetrvávající slabou domácí poptávku a nejistotu v zahraničním obchodě, což negativně ovlivňuje náladu spotřebitelů i podniků. Čína je přitom největším dovozcem ropy na světě, a jakékoli známky zpomalení její ekonomiky mají rychlý dopad na celosvětovou poptávku po ropě.

Analytici se shodují, že nadcházející týden může být pro ropné trhy mimořádně volatilní. Pokud by jednání mezi USA a Ruskem přinesla průlom a alespoň částečné uvolnění sankcí, ceny by mohly prudce vzrůst v očekávání vyšších dodávek. Naopak neúspěch jednání by mohl vést k dalšímu zpřísnění sankčního režimu a posílení tlaku na dodávky, což by opět znamenalo růst cen – tentokrát však z obav o nedostatek.

Trhy tak stojí na křižovatce, kde geopolitické rozhodnutí několika politických lídrů může v krátké době zásadně změnit dynamiku cen. Investoři proto bedlivě sledují nejen politické signály, ale i ekonomická data, která mohou rozhodnout o dalším směru ropného trhu.