I když poslední roky ukazují zvýšený zájem studentů o učební obory s výučním listem, firmy upozorňují, že to zdaleka nestačí k pokrytí jejich potřeb. Největší poptávka je zejména v elektrotechnice, ale také ve stavebnictví a strojírenství. Podle Hospodářské komory ČR bude počet chybějících odborníků v příštích letech nadále růst, a to v řádu tisíců osob. Tento trend může ohrozit nejen plnění zakázek, ale i konkurenceschopnost celé země.<!– DIP popup–>Největší tlak je v elektrotechnice a stavebnictvíHospodářská komora upozorňuje, že nejvíce chybí elektrotechnici, mechanici, svářeči, zámečníci, obráběči kovů, instalatéři či topenáři. Podle tajemnice sekce vzdělávání Heleny Úlovcové lze očekávat, že v horizontu pěti až deseti let bude situace ještě vážnější. Problém se netýká jen průmyslu – ve stavebnictví už dnes chybí tisíce řemeslníků, techniků i projektantů. Svaz podnikatelů ve stavebnictví proto varuje, že bez systematické podpory technických oborů nebude mít za pár let kdo realizovat ani klíčové veřejné zakázky. Nedostatek pracovní síly by tak mohl zpomalit nejen soukromé projekty, ale i zásadní investice státu.Zájem o učební obory roste, ale nestačí pokrýt poptávkuPodle údajů Národního pedagogického institutu vzrostl počet studentů nastupujících do oborů s výučním listem ze zhruba 30 tisíc v roce 2021 na více než 36 tisíc v roce 2024. Důvodem jsou nejen silnější populační ročníky, ale i fakt, že část studentů se kvůli omezené kapacitě nedostala na maturitní obory. Přesto však firmy považují tento nárůst za nedostatečný. Rekvalifikační programy nedokážou zcela vyrovnat chybějící pracovní sílu a zaměstnavatelé jsou nuceni hledat alternativní cesty. Část podniků proto investuje do vlastního vzdělávání zaměstnanců.Praktickým příkladem je společnost COBAP, zaměřená na technická zařízení budov. Podle jejího jednatele Zdeňka Tůmy firma pravidelně školí nové zaměstnance v legislativě, moderních technologiích i konkrétních dovednostech potřebných pro projekty. Součástí adaptačního procesu je i získání osvědčení o odborné způsobilosti a práce pod dohledem zkušených kolegů. Tímto způsobem si podniky vytvářejí vlastní generaci odborníků, když jim je školský systém není schopen dodat v potřebném množství.Potřeba systémových změn a spolupráce škol s firmamiOdborníci se shodují, že samotný nárůst zájmu studentů nestačí. Bez cílené podpory technického vzdělávání ze strany státu a užší spolupráce mezi školami a zaměstnavateli se situace nezlepší. Podstatným krokem by bylo posílení praxe přímo ve firmách a větší důraz na moderní technologie během studia. Firmy mohou nabídnout studentům nejen reálné pracovní zkušenosti, ale i lepší finanční podmínky či perspektivu stabilního zaměstnání, což by mohlo zvýšit atraktivitu technických oborů.Pokud se podaří nastavit dlouhodobou strategii, která propojí vzdělávací systém s potřebami trhu práce, mohl by se nedostatek odborníků postupně zmírňovat. V opačném případě hrozí, že český průmysl a stavebnictví budou muset čelit zpožděním a vyšším nákladům kvůli absenci potřebných pracovníků. To by mělo negativní dopady nejen na jednotlivé podniky, ale i na ekonomiku jako celek.Chcete využít této příležitosti?Rozvoj technických oborů se navíc neobejde bez modernizace škol. Mnohé učebny a dílny stále využívají zastaralé vybavení, které neodpovídá technologickým požadavkům současného průmyslu. Investice do moderních technologií a vybavení by mohly zvýšit atraktivitu těchto oborů pro studenty a zároveň zajistit, že absolventi budou připraveni na aktuální potřeby trhu práce.Důležitým krokem je také motivace učitelů odborných předmětů. Dostatek kvalitních pedagogů s praxí v oboru je zásadní pro to, aby vzdělávání bylo relevantní a prakticky zaměřené. Lepší ohodnocení a možnost dalšího vzdělávání učitelů by mohly přispět ke zvýšení jejich počtu i kvality výuky.Firmy samy často deklarují ochotu spolupracovat, ale potřebují jasný rámec a podporu státu. Programy duálního vzdělávání, kdy studenti část času tráví ve škole a část přímo ve firmách, by mohly být cestou, jak propojit vzdělávací systém s praxí ještě efektivněji. Tento model se úspěšně uplatňuje v některých evropských zemích.Pokud se nepodaří systémově řešit nedostatek odborníků, může se česká ekonomika potýkat s rostoucí závislostí na zahraniční pracovní síle. To s sebou nese nejen jazykové a kulturní bariéry, ale i nejistotu spojenou s dlouhodobou stabilitou pracovního trhu.