Tento mechanismus nám sice pomáhá přežít, ale zároveň nás vystavuje riziku chyb v úsudku. Tyto chyby se označují jako kognitivní předsudky a mohou zásadně ovlivnit naše vnímání lidí i okolností. Psycholog Daniel Kahneman ve své knize Thinking, Fast and Slow vysvětluje, že lidská mysl pracuje na dvou úrovních – rychlé, intuitivní a pomalé, racionální. Pokud chceme předsudky překonat, musíme vědomě aktivovat tu pomalejší a náročnější část. Cílem není spoléhání na pouhou sílu vůle, ale zavedení opakovatelných návyků, které pomohou rozpoznat a korigovat chybná myšlenková schémata.Pojmenování zkreslení a první krokyZákladním krokem je uvědomit si existenci vlastních předsudků. To, co nevidíme, nemůžeme změnit. Proto je důležité znát názvy a povahu nejčastějších zkreslení. Typickým příkladem je potvrzovací předsudek – tendence hledat informace, které podporují naše dosavadní přesvědčení. V praxi se tento jev často označuje jako motivované uvažování. Mozek nám nabízí „pocit pravdy“, pokud jde o názor, který chceme slyšet.Pokud však stojíme před zásadním rozhodnutím, měli bychom se ptát jinak: „Co bych si myslel, kdyby byla pravda opak?“ Tato jednoduchá otázka může narušit naše zakořeněné vzorce. Fyzik Richard Feynman kdysi řekl: „Prvním pravidlem je, že nesmíte klamat sám sebe – a vy jste ten, koho je nejjednodušší oklamat.“ Přesně v tomto bodě začíná práce s předsudky – jejich pojmenováním a následným zpochybněním. Chcete využít této příležitosti?Vytvoření prostoru mezi myšlenkou a činemDalším krokem je zpomalit vlastní reakce. Rychlé myšlení a okamžité odpovědi předsudky posilují. Pokud se naučíme vkládat mezi myšlenku a čin vědomé „tření“, získáme čas na reflexi. Někdy stačí jen pár sekund, jindy se vyplatí odložit důležitý krok o celé hodiny či dny. Tento přístup se osvědčuje zejména v konfliktních situacích – například při hádkách, v e-mailové komunikaci nebo při emocionálně nabitých rozhovorech.Právě v těchto momentech vzniká prostor pro lepší rozhodování. Člověk si dokáže uvědomit možné důsledky prvního i druhého řádu a zvažovat varianty, které by jinak přehlédl. Tato schopnost není vrozená, ale lze ji trénovat. Každý odložený impulz posiluje dovednost reagovat s odstupem a objektivitou.Zpochybňování vlastních myšlenek a prověřování zdrojůK posílení kritického uvažování se doporučuje vědomě argumentovat proti vlastním názorům. Pokud se zdá, že možnost A je lepší než B, stojí za to pokusit se obhájit opačnou variantu. Tento postup odhaluje slepé skvrny a nutí mozek formulovat jasnější argumenty. Než přijmeme zásadní rozhodnutí, je užitečné napsat si opačný názor, uvést nejlepší i nejhorší scénář a porovnat je s vlastními předpoklady. Takové cvičení rozšiřuje myšlení a posiluje otevřenost vůči novým datům.Důležité je také prostředí, ve kterém se pohybujeme. Lidé a informace, kterými se obklopujeme, buď předsudky posilují, nebo pomáhají je bourat. Pokud sledujeme pouze zdroje, které podporují naše názory, riziko jednostranného uvažování roste. Proto je vhodné vědomě přidávat i pohledy, které zpochybňují naše přesvědčení. Pravidelná kontrola informačních zdrojů – co čteme, koho posloucháme a jak se při tom cítíme – nám umožňuje udržovat rovnováhu. Spisovatel Horace Walpole kdysi poznamenal: „Když lidé nepročistí svou mysl, jsou náchylní k tomu, aby je zaplavily kopřivy.“ Tento výrok vystihuje, že nepečovaná mysl snadno zarůstá jednostrannými názory a zkresleními.Předsudky v každodenním životě a proč je překonávatPředsudky neovlivňují jen individuální rozhodování, ale i vztahy a kariérní cestu. Objevují se při pracovních pohovorech, v týmové spolupráci nebo při náborových procesech. Typickým příkladem je „omyl utopených nákladů“ – setrvávání v neúspěšném projektu jen proto, že jsme do něj již investovali čas, peníze či úsilí. Tyto chyby nejsou abstraktní, stojí nás reálné prostředky i příležitosti.Pokud se naučíme přelstít vlastní předsudky, získáme více než jen lepší schopnost racionálního uvažování. Znamená to jasněji myslet, přesněji vnímat druhé a činit rozhodnutí, která obstojí v čase. Tento přístup nám může pomoci stát se nejen lepšími profesionály, ale i lidmi schopnými naslouchat a vést s větší empatií a nadhledem.