Podle jeho odhadů mohl stát mezi lety 2019 a 2022 přijít kvůli této praxi až o 92 miliard korun. Důvodem nejsou pouze samotné nelegální praktiky, ale také nefunkční spolupráce mezi institucemi, které mají boj proti nelegálnímu zaměstnávání na starosti.<!– DIP popup–>Slabá koordinace úřadů a nízký efekt kontrolNKÚ ve své zprávě upozorňuje na to, že odpovědné úřady si nepředávaly potřebné údaje a nedoplácely pojistné za zaměstnavatele, kteří byli pokutováni za nelegální práci, zejména v případě cizinců. Ministerstvo financí nesouhlasí s výtkami a tvrdí, že nemá zákonnou možnost tyto individuální nároky řešit, protože nedisponuje jmennými seznamy pojištěnců. Podle něj by navíc administrativní započítávání pojistného mezi úřady znamenalo vysoké náklady v řádu desítek milionů korun.Daňové kontroly, které Finanční správa prováděla na základě podnětů, měly podle NKÚ zanedbatelný fiskální efekt – výnos dosáhl pouhého milionu korun. Ani Česká správa sociálního zabezpečení, ani Státní úřad inspekce práce údajně nedoplácely zákonné pojistné v případech, kdy byly firmám uděleny pokuty za nelegální zaměstnávání cizinců. Chybějící legislativní rámec podle kontrolorů ztěžuje efektivní vymáhání těchto částek.Nová opatření a změny v legislativěMinisterstvo práce se proti závěrům NKÚ ohradilo s tím, že v posledních letech přijalo řadu kroků ke zlepšení situace. Došlo například ke zpřesnění definice nelegální práce, což má usnadnit její prokazování, a také ke zvýšení pravomocí inspektorů práce. Zaveden byl i nový druh sankce: zákaz činnosti a veřejné zveřejnění pokuty.Od října letošního roku se navíc změní ohlašovací povinnost zaměstnávání cizinců – bez jejího splnění nebude možné, aby cizinec vůbec začal pracovat. V budoucnu se pak tato ohlašovací povinnost rozšíří na všechny zaměstnance, jak stanoví zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, jehož účinnost je plánována na červenec příštího roku. Tyto změny by měly zlepšit kontrolu a dohled nad legálností pracovních vztahů v Česku.Chcete využít této příležitosti?Rozsah nelegální práce zůstává alarmujícíPodle statistik Státního úřadu inspekce práce bylo v letech 2019 až 2023 uloženo 2 450 pokut v celkové výši 740 milionů korun. Během tohoto období úřady provedly více než 35 tisíc kontrol, při nichž bylo odhaleno přes 16 tisíc nelegálně zaměstnaných osob. Většinu z nich – téměř 80 % – tvořili cizinci ze zemí mimo EU. To potvrzuje, že se jedná o dlouhodobý strukturální problém, který přesahuje rámec běžného pracovního práva a má dopady i na migrační a bezpečnostní politiku.Ačkoliv stát přistupuje k problému stále důsledněji, slabá koordinace mezi úřady, nedostatečně nastavená legislativa a chybějící systém pro doměřování odvodů zůstávají zásadními překážkami. Bez jejich odstranění bude jakékoli potírání nelegální práce zůstávat nedostatečně účinné, a stát tak dál přijde o miliardy korun, které by mohly být využity na zdravotnictví, důchody nebo školství.Dopady na ekonomiku a veřejné rozpočtyZtráty způsobené nelegálním zaměstnáváním nejsou jen účetní položkou – mají reálné dopady na veřejné rozpočty. Každá miliarda, která chybí ve státní kase, znamená méně peněz na zdravotní péči, důchody, infrastrukturu nebo školství. Pokud stát skutečně přichází o více než 20 miliard korun ročně, jedná se o částku, která by mohla financovat výstavbu desítek škol nebo stovky kilometrů dálnic. A právě proto je potřeba přistupovat k problému nelegální práce jako k prioritě s celospolečenským přesahem.Riziko deformace pracovního trhuNelegální zaměstnávání zároveň deformuje podmínky na trhu práce. Firmy, které se vyhýbají odvodům a porušují pracovní právo, získávají konkurenční výhodu oproti těm, které pravidla dodržují. Výsledkem je prostředí, kde je poctivost penalizována a šedá zóna posiluje. To odrazuje seriózní podnikatele, narušuje rovné podmínky a snižuje celkovou důvěru ve spravedlnost ekonomického systému.Ochrana samotných pracovníkůDůležitým aspektem je i ochrana samotných zaměstnanců. Lidé pracující načerno jsou zranitelnější – nemají nárok na nemocenskou, důchod ani jiné sociální jistoty. V případě pracovního úrazu často nemají šanci domoci se odškodnění. Z toho plyne nejen individuální lidské utrpení, ale i systémová zátěž pro stát, který následně řeší důsledky prostřednictvím sociálních programů a zdravotnictví.Cesta vpředAby došlo ke změně, je nutné posílit meziresortní spolupráci, zjednodušit tok informací mezi institucemi a upravit legislativní rámec tak, aby bylo možné rychleji a účinněji vymáhat nedoplatky. Zároveň je třeba zvýšit kapacity inspektorátů práce a podpořit digitalizaci kontrolních procesů. Jen kombinace represivních opatření a chytré prevence může vést k tomu, že se nelegální zaměstnávání přestane vyplácet a začne být skutečně potíráno v praxi.