Policie zadržela odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského, který během působení tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) daroval ministerstvu Bitcoiny (BTC-USD) v hodnotě přibližně jedné miliardy korun. Spolu se zadržením byla zajištěna i samotná kryptoměna. Podle ministerstva může být tento krok klíčový pro vyřešení kauzy, která vypukla koncem května a nakonec vedla k Blažkově rezignaci. Úřad uvedl, že zajištění potvrzuje závěry dříve publikovaných právních stanovisek, podle nichž existovalo vysoké riziko, že dar pochází z výnosu trestné činnosti. Ministerstvo rovněž uvedlo, že zvažuje zveřejnění aktualizované časové osy událostí, která mapuje okolnosti přijetí daru. Původně ji měla ministryně Eva Decroix (ODS) publikovat tento týden, avšak kvůli její dovolené byl termín posunut. Tento odklad kritizovali opoziční politici – místopředseda ANO Karel Havlíček jej označil za „dokonalou ilustraci tragikomedie“ a předseda Pirátů Zdeněk Hřib za „výsměch veřejnosti“. Polední vyjádření ministerstva však potvrdilo, že časová osa je připravena a čeká na schválení, přičemž zveřejnění musí posoudit z pohledu probíhajícího trestního řízení. <!-- DIP popup--> Zdroj: Shutterstock Postup policie a právní rámec Vrchní státní zastupitelství v Olomouci informovalo, že policie v souvislosti s kauzou zajišťuje osoby a věci. Podle Deníku N byl Jiřikovský po zadržení obviněn z nedovoleného nakládání s drogami a z praní špinavých peněz. Policie zároveň prověřuje možné zneužití pravomoci v souvislosti s přijetím daru, přičemž tuto část případu bude řešit samostatně. Podle trestního řádu může státní zástupce nebo policie v přípravném řízení rozhodnout o zajištění věci, pokud existují zjištění nasvědčující tomu, že jde o nástroj nebo výnos z trestné činnosti. Proti takovému rozhodnutí lze podat stížnost, nicméně mluvčí ministerstva Vladimír Řepka uvedl, že úřad ji v tomto případě podávat nebude. Průběh celé kauzy sleduje i externí audit, který pro ministerstvo provádí společnost Grant Thornton. Podle dílčích závěrů auditu ministerstvo dar nemělo přijímat, protože disponovalo informacemi naznačujícími významné riziko kriminálního původu kryptoměny a nepodniklo potřebné kroky k jeho vyloučení. Finální zpráva auditu má být dokončena do konce srpna. Politické reakce a sporné výklady Bývalý ministr Pavel Blažek, který kvůli přijetí daru rezignoval a pozastavil členství v ODS, trvá na tom, že darovací smlouva byla „jediným účinným způsobem“, jak zajistit možnost zabavení případného výnosu z trestné činnosti. Decroix se proti tomuto tvrzení ostře ohradila a na síti X napsala, že „je to celé od začátku úplně špatně“ a že Blažkovy argumenty jsou nyní ministerstvu „platné jak mrtvému zimník“. Blažek dále tvrdí, že jak audit, tak i koordinátor potvrdili, že uzavřením darovací smlouvy nedošlo k porušení žádného právního předpisu. Podle něj zbytek závěrů obsahuje pouze etické a subjektivní názory, které jsou dlouhodobě veřejně diskutovány a nepřinášejí nové skutečnosti. Hodnota a nakládání s bitcoiny Jiřikovský ministerstvu daroval 468 bitcoinů, jejichž hodnota tehdy činila přibližně miliardu korun. V důsledku posílení kurzu kryptoměny se jejich současná hodnota odhaduje na 1,17 miliardy korun. Ministerstvo od března do května prodalo v celkem 78 aukcích 235 bitcoinů prostřednictvím 41 kupních smluv za celkových 446,6 milionu korun. Kupci byli jak jednotlivci, tak firmy. Zbývajících 233 bitcoinů bylo nadále uloženo u Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ministryně Decroix rozhodla, že s nimi nebude nakládáno, dokud trestní řízení definitivně nevyřeší otázku jejich původu. Tento postoj má podle ministerstva zajistit, že jakékoli další kroky budou v souladu s právním rámcem a neohrozí probíhající vyšetřování. Zdroj: Shutterstock Rozšíření kauzy může mít i širší dopady na vnímání přijímání darů státními institucemi. Experti na transparentnost upozorňují, že by podobné situace mohly vést k zavedení přísnějších interních pravidel a kontrolních mechanismů při převodu významných hodnot do majetku státu. Opoziční politici i část veřejnosti požadují, aby ministerstvo jasně stanovilo, jak bude v budoucnu s podobnými nabídkami nakládat. Zdůrazňují, že ochrana pověsti úřadu a důvěry veřejnosti musí mít přednost před finančním přínosem daru. Celý případ zároveň ukázal složitost právního a technického nakládání s kryptoměnami. Pro státní instituce, které tradičně pracují s konvenčními aktivy, znamenají digitální měny nové výzvy – od bezpečného uskladnění až po stanovení tržní hodnoty a zajištění transparentního prodeje. Výsledek trestního řízení i finální závěry auditu tak budou důležitým precedentem. Mohou ovlivnit nejen budoucí praxi ministerstva, ale i širší nastavení pravidel pro styk státu s kryptoměnovým trhem, kde riziko spojené s původem prostředků zůstává trvale vysoké.