Proč se Modi obrací k daňovým škrtům, aby kompenzoval dopad amerických cel na Indii
Indický premiér Narendra Modi čelí složité ekonomické situaci, kterou ještě více zkomplikovala rozhodnutí Spojených států zavést nová cla na indické zboží.
Modi plánuje snížit daň ze zboží a služeb (GST) pro podporu spotřeby
Zrušení 12% a 28% sazby má zjednodušit systém a zlevnit zboží
Krátkodobý výpadek příjmů má nahradit silnější domácí spotřeba
V reakci na to připravuje rozsáhlou daňovou reformu, jejímž cílem je podpořit domácí spotřebu a ochránit růst indické ekonomiky. Klíčovým nástrojem má být přepracování daně ze zboží a služeb (GST), jejíž úprava by měla snížit ceny základních komodit a posílit kupní sílu obyvatel.
Tento krok je součástí širší strategie, která má pomoci Indii vyrovnat se s rostoucím protekcionismem a zároveň přiblížit zemi k ambicióznímu cíli – stát se do roku 2047 rozvinutou ekonomikou.
Zdroj: Shutterstock
Daňové reformy jako odpověď na americká cla
Indická ekonomika se již nyní potýká s výzvami, protože její tempo růstu nedosahuje úrovně, která by byla potřeba k dosažení Modiho dlouhodobé vize. K tomu se přidává tlak vyvolaný novými americkými cly, která ohrožují export – klíčový motor indického hospodářství. Spojené státy, největší obchodní partner Indie, zavedly 25% cla na dovoz indického zboží a navíc hrozí spuštěním dalšího 25% „sekundárního cla“ kvůli nákupům ruské ropy ze strany Indie. Pokud tato opatření vstoupí v platnost, kombinovaná zátěž dosáhne 50 %, což by podle odhadů Citigroup mohlo snížit roční růst HDP o 0,6–0,8 procentního bodu.
Modi proto hledá cestu, jak negativní dopad zmírnit. Jelikož domácí spotřeba tvoří přibližně 60 % HDP, vláda se rozhodla soustředit právě na její posílení. Snížení daní má pomoci spotřebitelům, zvýšit jejich disponibilní příjmy a podnítit tak výdaje, které by mohly částečně vyrovnat ztráty z exportu. Podle analýzy IDFC First Bank by reforma mohla během roku snížit inflaci o 0,6–0,8 procentního bodu a zároveň zvýšit nominální růst HDP o 0,6 bodu.
Jak má vypadat nová struktura GST
Daň ze zboží a služeb (GST) byla v Indii zavedena v roce 2017 s cílem sjednotit složitý daňový systém a nahradit množství regionálních a sektorových daní jednotnou strukturou. V praxi se však ukázalo, že systém se čtyřmi hlavními sazbami – 5 %, 12 %, 18 % a 28 % – je pro podniky nepřehledný. Navíc se objevují paradoxy, kdy podobné produkty podléhají výrazně odlišným sazbám. Typickým příkladem je rozdíl mezi základním plochým chlebem roti (5 %) a jeho křupavější variantou paratha (18 %).
Modiho vláda nyní navrhuje zrušit střední 12% sazbu a také nejvyšší 28% sazbu. Většina položek z těchto kategorií by přešla do nižších pásem. Produkty aktuálně zdaněné 12 % by spadly do 5% sazby, zatímco zboží v kategorii 28 % by se přesunulo do 18% sazby. Základní potraviny, léky, zubní pasta či oděvy by tak podléhaly buď nulové, nebo jen 5% dani. Naopak spotřební zboží považované za „luxusnější“, například televizory, menší automobily nebo pračky, by spadalo do 18% sazby.
Očekává se, že tato změna přinese snížení cen napříč celou ekonomikou, což by mohlo podpořit zejména malé podniky a spotřebitele s nižšími příjmy. To je důležité i z politického hlediska – plánované spuštění reforem na říjen, tedy před významným svátkem Diwali, kdy Indové tradičně utrácejí více než obvykle, by mohlo posílit důvěru v Modiho vládu.
Schválení reformy však není jen v rukou federální vlády. O navrhovaných změnách musí rozhodnout Rada pro daň zboží a služeb, v níž zasedají ministři financí všech indických států. Tento orgán rozhoduje převážně na základě konsensu, ale v případě neshody může dojít i k hlasování, které vyžaduje 75 % hlasů. Vzhledem k tomu, že Modiho strana BJP vládne nebo se podílí na vládě ve většině států, má vláda slušnou šanci reformu prosadit. Přesto nelze vyloučit odpor ze strany států ovládaných opozicí, zejména kvůli sporům o přerozdělování daňových příjmů.
Finančně se očekává, že v krátkodobém horizontu dojde k poklesu příjmů federální vlády i jednotlivých států. Podle odhadů IDFC First Bank by náklady změn mohly dosáhnout 1,8 bilionu rupií ročně, což představuje přibližně 20,7 miliardy dolarů. Pro státní rozpočet by to znamenalo čistý pokles o 0,15 % HDP a pro jednotlivé státy o 0,36 % HDP. Vláda však sází na to, že výpadek příjmů bude postupně kompenzován vyšší spotřebou a celkovým růstem ekonomiky.
Politický rozměr celé reformy je rovněž neoddiskutovatelný. Pokud se podaří daňové změny prosadit a spustit včas, mohly by posílit postavení koaličních stran v nadcházejících regionálních volbách. Především ve státě Bihar, kde se budou letos konat volby, by snížení daní mohlo být pro vládu silným argumentem směrem k voličům.
Zdroj: Shutterstock
V reakci na to připravuje rozsáhlou daňovou reformu, jejímž cílem je podpořit domácí spotřebu a ochránit růst indické ekonomiky. Klíčovým nástrojem má být přepracování daně ze zboží a služeb , jejíž úprava by měla snížit ceny základních komodit a posílit kupní sílu obyvatel.Tento krok je součástí širší strategie, která má pomoci Indii vyrovnat se s rostoucím protekcionismem a zároveň přiblížit zemi k ambicióznímu cíli – stát se do roku 2047 rozvinutou ekonomikou.Daňové reformy jako odpověď na americká claIndická ekonomika se již nyní potýká s výzvami, protože její tempo růstu nedosahuje úrovně, která by byla potřeba k dosažení Modiho dlouhodobé vize. K tomu se přidává tlak vyvolaný novými americkými cly, která ohrožují export – klíčový motor indického hospodářství. Spojené státy, největší obchodní partner Indie, zavedly 25% cla na dovoz indického zboží a navíc hrozí spuštěním dalšího 25% „sekundárního cla“ kvůli nákupům ruské ropy ze strany Indie. Pokud tato opatření vstoupí v platnost, kombinovaná zátěž dosáhne 50 %, což by podle odhadů Citigroup mohlo snížit roční růst HDP o 0,6–0,8 procentního bodu.Modi proto hledá cestu, jak negativní dopad zmírnit. Jelikož domácí spotřeba tvoří přibližně 60 % HDP, vláda se rozhodla soustředit právě na její posílení. Snížení daní má pomoci spotřebitelům, zvýšit jejich disponibilní příjmy a podnítit tak výdaje, které by mohly částečně vyrovnat ztráty z exportu. Podle analýzy IDFC First Bank by reforma mohla během roku snížit inflaci o 0,6–0,8 procentního bodu a zároveň zvýšit nominální růst HDP o 0,6 bodu.Jak má vypadat nová struktura GSTDaň ze zboží a služeb byla v Indii zavedena v roce 2017 s cílem sjednotit složitý daňový systém a nahradit množství regionálních a sektorových daní jednotnou strukturou. V praxi se však ukázalo, že systém se čtyřmi hlavními sazbami – 5 %, 12 %, 18 % a 28 % – je pro podniky nepřehledný. Navíc se objevují paradoxy, kdy podobné produkty podléhají výrazně odlišným sazbám. Typickým příkladem je rozdíl mezi základním plochým chlebem roti a jeho křupavější variantou paratha .Modiho vláda nyní navrhuje zrušit střední 12% sazbu a také nejvyšší 28% sazbu. Většina položek z těchto kategorií by přešla do nižších pásem. Produkty aktuálně zdaněné 12 % by spadly do 5% sazby, zatímco zboží v kategorii 28 % by se přesunulo do 18% sazby. Základní potraviny, léky, zubní pasta či oděvy by tak podléhaly buď nulové, nebo jen 5% dani. Naopak spotřební zboží považované za „luxusnější“, například televizory, menší automobily nebo pračky, by spadalo do 18% sazby.Očekává se, že tato změna přinese snížení cen napříč celou ekonomikou, což by mohlo podpořit zejména malé podniky a spotřebitele s nižšími příjmy. To je důležité i z politického hlediska – plánované spuštění reforem na říjen, tedy před významným svátkem Diwali, kdy Indové tradičně utrácejí více než obvykle, by mohlo posílit důvěru v Modiho vládu. Chcete využít této příležitosti?Politické a fiskální důsledky daňových změnSchválení reformy však není jen v rukou federální vlády. O navrhovaných změnách musí rozhodnout Rada pro daň zboží a služeb, v níž zasedají ministři financí všech indických států. Tento orgán rozhoduje převážně na základě konsensu, ale v případě neshody může dojít i k hlasování, které vyžaduje 75 % hlasů. Vzhledem k tomu, že Modiho strana BJP vládne nebo se podílí na vládě ve většině států, má vláda slušnou šanci reformu prosadit. Přesto nelze vyloučit odpor ze strany států ovládaných opozicí, zejména kvůli sporům o přerozdělování daňových příjmů.Finančně se očekává, že v krátkodobém horizontu dojde k poklesu příjmů federální vlády i jednotlivých států. Podle odhadů IDFC First Bank by náklady změn mohly dosáhnout 1,8 bilionu rupií ročně, což představuje přibližně 20,7 miliardy dolarů. Pro státní rozpočet by to znamenalo čistý pokles o 0,15 % HDP a pro jednotlivé státy o 0,36 % HDP. Vláda však sází na to, že výpadek příjmů bude postupně kompenzován vyšší spotřebou a celkovým růstem ekonomiky.Politický rozměr celé reformy je rovněž neoddiskutovatelný. Pokud se podaří daňové změny prosadit a spustit včas, mohly by posílit postavení koaličních stran v nadcházejících regionálních volbách. Především ve státě Bihar, kde se budou letos konat volby, by snížení daní mohlo být pro vládu silným argumentem směrem k voličům.