Největší pozornost se upírá k pátečnímu summitu mezi Spojenými státy a Ruskem, jehož hlavním tématem bude konflikt na Ukrajině a možná úprava sankcí vůči ruské ropě. Výsledek jednání by mohl mít zásadní dopad na globální trh s ropou – a to buď směrem k uvolnění restrikcí, nebo k jejich zpřísnění.

Futures na ropu Brent se v ranních hodinách podle času GMT pohybovaly o 24 centů výše, což odpovídá růstu o 0,37 %, a dosáhly ceny 65,87 USD za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) zdražila o 21 centů, tedy o 0,34 %, na 62,85 USD za barel. Tyto zisky ale přicházejí po středečním výrazném poklesu, kdy oba kontrakty klesly na nejnižší úroveň za poslední dva měsíce.

Příčinou předchozího oslabení byly zejména pesimistické výhledy na dodávky, které zveřejnila americká vláda a Mezinárodní energetická agentura (IEA). Obě instituce varovaly, že v příštích letech by mohlo dojít k převisu nabídky, a to jak kvůli vyšší produkci členských států OPEC, tak i díky rostoucí těžbě mimo tuto skupinu.

Napětí na trhu přiživil i americký prezident Donald Trump, který ve středu prohlásil, že pokud ruský prezident Vladimir Putin nepřistoupí na mír na Ukrajině, budou následovat „závažné důsledky“. Přestože konkrétní opatření nespecifikoval, varoval, že by mohlo dojít k zavedení dalších ekonomických sankcí. Trump zároveň zmínil, že pokud páteční jednání na Aljašce selže, zvažuje uvalení sekundárních cel na dovoz ruské ropy – zejména do Číny a Indie, což jsou dva z největších odběratelů.

Analytici společnosti Rystad Energy upozorňují, že nejistota kolem mírových rozhovorů zvyšuje takzvanou rizikovou prémii v cenách ropy. Jak uvedli ve své poznámce pro klienty, výsledek jednání by mohl přinést „nečekaná překvapení“ a způsob, jakým se vyřeší krize, může mít zásadní vliv na budoucí exportní toky ruské ropy.

Warren Patterson, vedoucí komoditní strategie v ING, k situaci dodal, že trh by si sice měl poradit s dopady sekundárních cel na Indii, zejména kvůli očekávanému přebytku ropy ve druhé polovině letošního roku a v roce 2026, ale komplikace by mohly nastat, pokud by cla zasáhla i další klíčové odběratele, jako jsou Čína nebo Turecko.

Dalším faktorem, který se promítá do cen, jsou očekávání ohledně měnové politiky amerického Federálního rezervního systému. Investoři téměř jednomyslně předpokládají, že Fed v září sníží základní úrokovou sazbu. Pravděpodobnost snížení o čtvrt procentního bodu dosahuje podle nástroje CME FedWatch 99,9 %. Ministr financí Scott Bessent navíc nevyloučil možnost agresivnějšího kroku v podobě snížení o půl procentního bodu, zejména kvůli nedávno zveřejněným slabším datům o zaměstnanosti.

Nižší úrokové sazby by mohly podpořit poptávku po ropě, protože by snížily náklady na financování pro podniky a domácnosti, a tím podpořily hospodářskou aktivitu. To by se mohlo projevit ve vyšší spotřebě energií a paliv.

Navzdory mírnému čtvrtečnímu růstu zůstávají ceny ropy pod tlakem krátkodobých fundamentů. Podle údajů americké Energetické informační agentury (EIA) totiž zásoby ropy v USA v týdnu končícím 8. srpna nečekaně vzrostly o 3 miliony barelů. Tento údaj signalizuje, že poptávka po ropě na americkém trhu může být slabší, než se čekalo, což omezuje prostor pro růst cen.

Další brzdou pro ceny je i prognóza IEA, podle které by globální nabídka ropy měla v letech 2025 a 2026 růst rychleji, než se původně očekávalo. OPEC a jeho spojenci se chystají postupně zvyšovat produkci a zároveň se očekává růst těžby mimo tuto skupinu, zejména ve Spojených státech, Kanadě a Brazílii. Pokud se tyto predikce naplní, mohl by trh čelit přebytku, který by držel ceny pod kontrolou i v případě geopolitických napětí.

Současná situace tak ukazuje na křehkou rovnováhu mezi geopolitickými riziky, která mohou krátkodobě ceny ropy tlačit vzhůru, a slabými fundamentálními faktory, které mají spíše opačný efekt. Investoři proto zůstávají opatrní a vyčkávají na klíčové zprávy z pátečního summitu, které by mohly určit směr trhu pro zbytek roku.