Zároveň oznámil plány na výkonný příkaz, který má údajně zabránit diskriminaci na základě politického přesvědčení. Trump ve svých komentářích konkrétně zmínil právě tyto dvě banky a obvinil je z toho, že mu odmítly otevřít účty navzdory jeho značným finančním prostředkům. Jeho slova okamžitě vyvolala reakce na trzích i mezi politiky, kteří se již delší dobu věnují otázce ideologického přístupu bank ke klientům.

Tvrdá slova mířila na JPMorgan i Bank of America

V rozhovoru pro CNBC Trump prohlásil, že měl „stovky milionů dolarů“ připravených k uložení, ale JPMorgan mu odmítla otevřít účet. „Je mi líto, pane, nemůžeme vás přijmout,“ měl mu údajně sdělit zástupce banky. Podobnou zkušenost měl mít i s Bank of America, která ho podle jeho slov rovněž odmítla. Trump následně obvinil obě banky z politické diskriminace, která se prý netýká jen jeho osoby, ale i dalších konzervativců.

„Banky mě velmi diskriminovaly. Diskriminují mnoho konzervativců… vlastně všechny příznivce Trumpa,“ prohlásil prezident a naznačil, že takové chování je nepřijatelné. Uvedl také, že plánuje vydat exekutivní příkaz, který by podobným praktikám zamezil a který má donutit regulační orgány ke změnám současného systému.

Akcie bank reagovaly poklesem

Na trhu se tato slova neobešla bez odezvy. Akcie JPMorgan Chase klesly během poledního obchodování o 1,7 %, čímž se staly největším propadákem indexu Dow Jones Industrial Average. Bank of America zaznamenala pokles o 1,1 %. Širší index KBW Nasdaq Bank, který sleduje výkonnost amerických bank, klesl o 0,8 %, zatímco fond Financial Select SPDR Fund zaměřený na finanční instituce ztratil 0,5 %.

JPMorgan Chase & Co. (JPM)

Analytici upozorňují, že i když se jedná o relativně mírný pokles, politická nejistota a hrozba nových nařízení mohou ovlivnit sentiment investorů. Trumpova slova navíc přicházejí v době, kdy se trhy obecně obávají zpřísnění regulatorního rámce, a to jak zleva, tak zprava.

Bank of America Corporation (BAC)

Banky reagují zdrženlivě, přiznávají potřebu změny regulace

Mluvčí JPMorgan Chase odmítl obvinění z politicky motivovaného rozhodování. „Nezrušujeme účty z politických důvodů a souhlasíme s prezidentem Trumpem, že je naléhavě potřeba změnit regulaci,“ uvedl. Zároveň vyjádřil ochotu spolupracovat s prezidentem na revizi bankovních předpisů, které by podle banky měly lépe reflektovat aktuální realitu trhu.

Bank of America se ke konkrétním obviněním nevyjádřila, a mluvčí odkázal na plánované vystoupení CEO Briana Moynihana v televizi CNBC, kde se měl k celé záležitosti podrobněji vyjádřit. Na druhé straně Bank Policy Institute, zastupující větší banky, vydal prohlášení, v němž vyjádřil naději, že jakýkoli nadcházející výkonný příkaz povede k tomu, že se regulační orgány začnou vážně zabývat nedostatky současného systému.

Kritika z Kongresu i spojenců v Republikánské straně

Trump není jediný, kdo poukazuje na to, že některé finanční instituce údajně omezují své služby na základě ideologických preferencí. Republikánský senátor za Jižní Karolínu Tim Scott, předseda Senátního výboru pro bankovnictví, během únorového slyšení uvedl, že je „neuvěřitelně alarmující a skličující“, když banky údajně omezují služby firmám zabývajícím se digitálními aktivy, politickým osobnostem a konzervativním podnikům i jednotlivcům.

Tato témata rezonují mezi republikány již delší dobu, především v souvislosti s rostoucím vlivem tzv. environmentálního, sociálního a správního přístupu (ESG), který podle některých politiků vede k diskriminaci určitých skupin klientů. Kritici tvrdí, že pod rouškou společenské odpovědnosti mohou banky svévolně odmítat spolupráci s nepohodlnými klienty.

Trump se již v minulosti opakovaně vyjadřoval kriticky ke spolupráci bank s kryptoměnovými společnostmi, které podle něj čelí zbytečným překážkám ze strany tradičních finančních institucí. Tento nový výstup se tak jeví jako pokračování širšího boje proti institucím, které prezident vnímá jako zaujaté vůči jeho politickému táboru.

Co bude dál?

Není zatím jasné, jak přesně bude zamýšlený výkonný příkaz formulován a zda skutečně dojde ke konkrétním regulatorním změnám. Jisté ale je, že napětí mezi politickým vedením a velkými bankami roste a může mít dopad jak na finanční sektor, tak na širší veřejnou debatu o svobodě projevu, diskriminaci a roli soukromých institucí v politicky rozdělené Americe.

Pro investory bude klíčové sledovat nejen vývoj kolem připravovaného výkonného příkazu, ale i to, zda se podobné postoje promítnou do dalšího chování finančních institucí, jejich regulačního prostředí a konečně i do cen akcií. Bankovní sektor tak může stát před novou vlnou politického tlaku, který doplní již existující výzvy jako inflace, úrokové sazby a rostoucí konkurence.