Jeho argumentace vychází z aktuálních trendů: inflace roste, americký dolar oslabuje a výnosová křivka státních dluhopisů se zvedá.

Savouri upozorňuje na tři hlavní zdroje inflačních tlaků: slabší dolar, který zdražuje dovoz, omezení levné migrující pracovní síly, jež zvyšuje náklady, a vyšší cla. Zpoždění v datech podle něj vysvětluje, proč se dopad cel ještě plně neprojevil. Připomíná, že cla mají historicky téměř vždy inflační účinek a že tato politika byla významnou součástí volebního programu prezidenta Donalda Trumpa.

Zmínil také zákon One Big Beautiful Bill Act z počátku léta, který přirovnává k „tisku peněz“. Savouri soudí, že kombinace této politiky a Trumpových slibů na přesun výroby zpět do USA posílí domácí cenové tlaky.

Ve své analýze s názvem „The Inflationator vs The Powell“ předpovídá, že působení předsedy Fedu Jeroma Powella může skončit dříve než v květnu 2026. Jako paralelu uvádí odvolání guvernérů centrálních bank v Japonsku (Shirakawa, 2013) a Turecku (Agbal, 2021), kteří byli odstraněni, protože odmítli snížit sazby na žádost politických představitelů. Savouri ironicky poznamenává, že „z měnového ringu nebyli vyvedeni centrální bankéři, ale jejich měny“.

Dopady na výnosovou křivku a zahraniční politiku

Savouri se netají pesimismem vůči dolaru. Popisuje situaci jako moment „turbo-paralýzy“, po němž se měna stane „obětí gravitace“. Oslabení dolaru by podle něj mohlo být vnímáno pozitivně Trumpovou administrativou, zejména pokud by letošní setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vedlo k dohodě, že Čína umožní posílení renminbi. To by učinilo americké zboží konkurenceschopnějším a mohlo by ukončit vazbu dolaru na hongkongský dolar.

Pokud se oslabení dolaru spojí s nižšími sazbami Fedu a rostoucí inflací, výnosová křivka amerických státních dluhopisů by se podle Savouriho měla prudce zvednout – výnosy dlouhodobých bondů (TMUBMUSD30Y 4,838 %) by rostly rychleji než krátkodobých (TMUBMUSD02Y 3,752 %). Ptá se, kdo bude nakupovat dlouhodobé americké dluhopisy, pokud Trump zahájí obchodní válku s tradičními zahraničními kupci.

Jako nástroj ochrany investorům doporučuje TIPS – dluhopisy chráněné proti inflaci, jejichž úrokové platby se automaticky přizpůsobují růstu cen.

Vliv na jednotlivé akciové sektory

Savouri se domnívá, že inflační prostředí by mohlo některým akciím prospět, zatímco jiným uškodí. Výhodu budou mít podle něj velké společnosti, zejména technologické, které dokážou promítnout vyšší náklady do cen pro spotřebitele, mají značnou část příjmů v zahraničních měnách a silné rozvahy odolávající prostředí vyšších sazeb.

Index S&P 500 by mohl situaci zvládnout, ale menší a střední firmy reprezentované indexem Russell 2000 by mohly čelit problémům. Tyto podniky často působí výhradně v USA a mají větší podíl krátkodobých dluhů, které by musely refinancovat za výrazně vyšší úrokové sazby.

Savouri varuje, že pro tuto skupinu by kombinace vyšších nákladů na kapitál a omezeného růstu poptávky mohla být výrazně negativní.

Postoj ke kryptoměnám, zlatu a australskému dolaru

Na rozdíl od části investorů Savouri nevnímá kryptoměny jako vhodné zajištění proti oslabení dolaru. Tvrdí, že jejich rostoucí adopce může představovat systémové riziko pro americkou finanční infrastrukturu.

Naopak preferuje zlato jako „reciproční hodnotu dolaru“. Považuje ho za efektivní uchovatele hodnoty v době, kdy měna čelí tlaku z inflace a měnové politiky.

Dále vidí příležitost v australském dolaru. Argumentuje příznivými demografickými trendy a silnými fundamentálními ukazateli Austrálie, které podle něj činí tuto měnu nejatraktivnější volbou na devizových trzích.

Savouri tak kreslí obraz americké ekonomiky vstupující do období stagflace, kdy bude slabší dolar, rostoucí inflace a napjatá geopolitická situace formovat nejen měnovou politiku, ale i investiční strategie napříč třídami aktiv. V jeho scénáři má klíčové slovo diverzifikace – od odolných akcií přes dluhopisy chráněné proti inflaci až po komodity a vybrané měny, které mohou poskytnout stabilitu v nejistých časech.