Průzkum FT poukazuje na obavy, že útoky prezidenta způsobily dlouhodobé škody americké centrální bance a ekonomice Finanční trhy podle ekonomů stále nedoceňují rizika, která představují opakované útoky prezidenta Donalda Trumpa na Federální rezervní systém . Jak ukázal průzkum Financial Times mezi 94 ekonomy působícími v USA a Evropě, obavy se soustředí na možnost vyšší inflace a oslabení důvěry investorů v americké státní dluhopisy. Podle respondentů hrozí, že politické zásahy do měnové politiky mohou dlouhodobě poškodit nejen americkou ekonomiku, ale i stabilitu globálního finančního systému. Riziko ztráty nezávislosti centrální banky Fed má od roku 1951 pravomoc stanovovat úrokové sazby bez politického vlivu. Přestože několik prezidentů v minulosti vyzývalo k levnějším půjčkám, žádný nepostupoval tak agresivně jako Trump. Ten opakovaně kritizoval předsedu Fedu Jaye Powella a nyní i guvernérku Lisu Cookovou, jejíž odvolání oznámil Bílý dům. Cooková se však odmítla podřídit a brání se u soudu. Podle právních expertů tak tento spor prověří limity prezidentské moci nad centrální bankou. Až 89 z 94 dotázaných ekonomů se shodlo, že již samotný konflikt oslabil důvěryhodnost Fedu. Více než čtvrtina respondentů navíc očekává, že do roku 2029 nebude centrální banka schopna vykonávat svůj mandát bez přímého politického tlaku. Většina předpokládá, že změny nastanou už příští rok po skončení Powellova funkčního období a Fed začne upřednostňovat podporu zaměstnanosti a levnější vládní půjčky před cenovou stabilitou. Obavy z inflace a oslabení dolaru Výsledky průzkumu ukazují na jasnou shodu: oslabení nezávislosti Fedu by poškodilo největší ekonomiku světa. Podle profesora Rüdigera Bachmanna z Michiganské univerzity vede nezávislý Fed k nižší inflaci a vyšší finanční stabilitě, zatímco politicky ovlivněná centrální banka může vyvolat chaos. Až 42 % účastníků ankety varuje, že Trumpovy kroky by mohly spustit silné inflační tlaky. Dalších 35 % považuje za hlavní riziko ztrátu důvěry v americké státní dluhopisy, které patří k nejbezpečnějším aktivům světa. Trump prosazuje, aby náklady na půjčky činily pouze 1 %. To by sice krátkodobě snížilo vládní výdaje na obsluhu dluhu, dlouhodobě by ale podle ekonomů mohlo vést k oslabení dolaru. Někteří varují, že situace by mohla připomínat vývoj v Turecku, kde zásahy do centrální banky přispěly k prudkému oslabení liry. Jak poznamenal hlavní ekonom banky LBBW Moritz Kraemer, americký dolar má sice více kredibility, ale právě proto je i větší riziko, že o ni může přijít. Chcete využít této příležitosti?Reakce trhů a mezinárodní souvislosti Na rozdíl od předchozích Trumpových hrozeb odvoláním Powella reagovaly trhy na pokus o odstranění Lisy Cookové poměrně vlažně. Přesto 82 % ekonomů z průzkumu Financial Times míní, že investoři dosud zohlednili zásahy Bílého domu jen částečně nebo vůbec. To může podle odborníků paradoxně povzbudit Trumpa k ještě výraznějším krokům a zároveň inspirovat i politiky v jiných zemích, aby oslabovali nezávislost vlastních centrálních bank. Obavy neskrývá ani prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Upozornila, že jakékoli oslabení nezávislosti Fedu by bylo vážným nebezpečím pro globální ekonomiku. Podle ní by bylo „velmi znepokojivé“, pokud by měnová politika USA přestala být nezávislá a začala se řídit přímými politickými zájmy. Budoucnost Fedu a politické napětí Osud Fedu do značné míry určí Kongres, protože prezidentovy nominace musí schválit Senát. Už tento týden čeká slyšení nového kandidáta na guvernéra Stephena Mirana. Většina ekonomů se obává, že postupné změny povedou k oslabení mandátu centrální banky, a tím i k ohrožení finanční stability. Jak zdůraznil Karsten Junius z banky J Safra Sarasin, Fed bude muset „bojovat o přežití, nebo riskovat krizi amerického dolaru“. V kombinaci s rostoucí polarizací americké politiky se tak nezávislost centrální banky stává jedním z klíčových témat nejen pro Spojené státy, ale i pro globální finanční trhy.