Podle průzkumu mezi ekonomy, který uskutečnila agentura Bloomberg News, se Federální rezervní systém nachází v situaci, kdy jeho další kroky budou určovat především problémy na trhu práce. Většina ekonomů očekává, že Fed už příští týden sníží sazby o čtvrt procentního bodu. Předseda Fedu Jerome Powell avizoval možnost tohoto kroku již v srpnu, když ve svém projevu v Jackson Hole mluvil o „posunu v rovnováze rizik“.Trh práce mezitím ukazuje známky ochlazování. Nezaměstnanost v srpnu vzrostla na 4,3 %, což je nejvyšší hodnota za několik let, a zpětné revize dat potvrdily výrazné zpomalení náboru. V meziročním srovnání došlo k prudkému snížení tempa tvorby nových pracovních míst, což podle analytiků zpochybňuje předchozí vyjádření Fedu o „solidním trhu práce“. To je zásadní, protože právě zaměstnanost tvoří spolu s cenovou stabilitou dvojí mandát centrální banky.Kolik snížení sazeb přijde do konce roku?Ekonomové oslovení v průzkumu byli rozděleni. Průměrná odpověď počítá se dvěma sníženími sazeb do konce roku 2025, ale více než 40 % respondentů předpokládá dokonce tři snížení. Z těch, kteří očekávají dvě snížení, část vidí druhý krok v říjnu a část až v prosinci.Investoři jsou ale ještě optimističtější. Futures na federální fondy prakticky plně započítávají scénář se třemi sníženími sazeb během letošního roku. To ukazuje na poměrně silnou shodu mezi trhem a částí analytiků, že Fed bude muset reagovat agresivněji, než se dříve zdálo.Podle projekcí z průzkumu by horní hranice cílového pásma sazby federálních fondů mohla do června 2026 klesnout na 3,5 %. To by znamenalo snížení o celý procentní bod oproti současné úrovni. Přesto jen dva z celkem 42 ekonomů předpovídají v příštích 12 měsících recesi. Většina se shoduje, že americká ekonomika sice zpomaluje, ale tvrdé přistání není zatím nejpravděpodobnějším scénářem. Chcete využít této příležitosti?Politické tlaky a možné neshody uvnitř FeduVedle ekonomických faktorů se stále více řeší i politický kontext. Prezident Donald Trump stupňuje tlak na centrální banku a požaduje snížení sazeb až o 3 procentní body. Zároveň se snaží prosadit změny ve vedení Fedu, včetně snahy o odvolání guvernérky Lisy Cookové. Soud jí sice umožnil zůstat ve funkci, ale spor pokračuje a budí obavy o nezávislost Fedu.Podle průzkumu 71 % ekonomů vyjádřilo obavy, že měnová politika bude v příštím roce ovlivněna politickými loajalitami. Těsná většina zároveň uvedla, že případné odvolání Cookové by nezávislost Fedu výrazně podkopalo. Přesto trhy zatím reagují umírněně – výnosy 10letých státních dluhopisů v posledních měsících klesají a inflační očekávání zůstávají stabilní.Uvnitř samotného výboru FOMC se přitom očekávají rozdílné názory. Podle ekonomů je pravděpodobné, že guvernéři Michelle Bowmanová a Christopher Waller budou prosazovat výraznější snížení sazeb, než se oficiálně předpokládá. Naopak část členů, například prezident kansaského Fedu Jeff Schmid, může hlasovat pro zachování sazeb beze změny. Powell tak bude muset vyvažovat tlak z obou stran – zastánců agresivního snižování i těch, kteří preferují zdrženlivější postup.Výhled do roku 2026 a rizika stagflaceZ aktuálních očekávání vyplývá, že Fed se bude snažit snižováním sazeb podpořit zpomalující ekonomiku a zabránit dalšímu růstu nezaměstnanosti. Současně ale nesmí podcenit riziko návratu inflace. Podle některých ekonomů, například Toma Fullertona z Texaské univerzity v El Pasu, by politický tlak na příliš rychlé uvolnění měnové politiky mohl vést k stagflaci – kombinaci nízkého růstu a vysoké inflace.Průzkum mezi ekonomy zároveň ukazuje, že více než polovina respondentů se domnívá, že investoři podceňují politická rizika spojená s nezávislostí Fedu. Pokud by důvěra v centrální banku oslabila, mohly by výnosy státních dluhopisů i inflační očekávání výrazně vzrůst.Na druhé straně se Fed může opřít o fakt, že inflační tlaky v posledních měsících skutečně zmírnily. Srpnová zpráva o výrobních cenách ukázala nečekaný pokles o 0,1 %, zatímco trh očekával růst o 0,3 %. To posiluje argument, že prostor pro uvolnění měnové politiky existuje, aniž by Fed ohrozil dosažený pokrok v boji s inflací.Americká centrální banka tak stojí před obtížným rozhodnutím. Očekávané snížení sazeb o čtvrt procentního bodu bude jen začátkem širší debaty o tom, jak skloubit podporu zpomalující ekonomiky s udržením cenové stability. To, zda se Fedu podaří najít správnou rovnováhu, bude jedním z klíčových faktorů pro vývoj trhů v příštích měsících.