Klíčové body

Americký trh práce slábne kvůli raziím, deportacím a úbytku imigrantů
Srpnový přírůstek 22 tisíc pracovních míst hluboce zaostal za očekáváním
Nedostatek pracovní síly zvyšuje tlak na mzdy a může znovu podpořit inflaci

Data zveřejněná tento týden ukázala, že počet pracovních míst byl za 12 měsíců končících letošním březnem nadhodnocen o 911 tisíc pozic. Měsíční zpráva o zaměstnanosti z minulého týdne přinesla další zklamání: ekonomika vytvořila v srpnu pouhých 22 tisíc pracovních míst, zatímco trh očekával nárůst o 75 tisíc. Většinu přírůstku navíc táhl sektor zdravotnictví a sociální pomoci s 47 tisíci nových míst, zatímco odvětví silně závislá na imigrantské pracovní síle – stavebnictví, výroba, velkoobchod či profesionální služby – zaznamenala čistý úbytek téměř 48 tisíc pracovních míst.

Nedostatek pracovní síly se prohlubuje

Úbytek imigrantů nezaplnili ani domácí zaměstnanci. Problém tkví v tom, že tato odvětví vyžadují specifické dovednosti, které si průměrný Američan osvojuje několik let. Imigrační právník Charles Kuck uvedl, že náhrada pracovníků zadržovaných v továrně Hyundai by Američanům trvala tři až pět let, než by dosáhli potřebné kvalifikace.

Podle Americké imigrační rady činil v roce 2024 podíl pracovníků bez dokladů ve stavebnictví téměř 14 %, zatímco ve výrobě, velkoobchodu a profesionálních službách kolem 5 %. Tento podíl je natolik vysoký, že jejich absence začíná vážně ohrožovat realizaci projektů.

Pokles zaměstnanosti v těchto odvětvích není přitom ojedinělý. Trvá minimálně tři měsíce v řadě a dopady se kumulují. Federální rezervní banka v New Yorku ve své „beige book“ uvedla, že například stavebnictví a zdravotnictví již čelí zpožděním projektů kvůli nedostatku imigrantů.

Chcete využít této příležitosti?

Fed mezi inflací a zaměstnaností

Fed sice v posledních měsících dosáhl úspěchu v boji proti inflaci – srpnová velkoobchodní inflace dokonce klesla o 0,1 % oproti červenci – ale situace na trhu práce se vyvíjí jinak. Spotřebitelé reagují primárně na inflaci, protože vyšší ceny úvěrů omezují jejich výdaje. Podniky však při rozhodování o náboru zaměstnanců sledují širší paletu faktorů, včetně globální ekonomické situace, dostupnosti pracovní síly nebo technologických změn.

Současná dvojitá rána – zpomalení náboru a úbytek imigrantské pracovní síly – ukazuje, že snížení sazeb nemusí být dostatečným impulzem. Pokud podniky nenajdou pracovníky, které potřebují, samotné levnější financování problém nevyřeší. Navíc tlak na mzdy, který z nedostatku pracovní síly plyne, může paradoxně znovu roztočit inflační spirálu.

Rizika pro rok 2025 a dál

Významný problém vyplývá také z politiky administrativy Donalda Trumpa, která letos v červnu ukončila program CHNV. Ten umožňoval pracovní povolení pro Kubánce, Haiťany, Nikaragujce a Venezuelany. Příkladem je závod Tyson Foods (TSN), jenž do té doby zaměstnával haitské pracovníky s povolením. Po zrušení programu se podnik dostal do problémů s obsazením směn.

Pokud se americká ekonomika bude spoléhat na návrat růstu pouze díky nižším nákladům na půjčky, může se dostat do slepé uličky. Firmy by sice mohly získat více důvěry k expanzi, ale bez dostupných pracovníků se nevyhnou problémům. A pokud budou muset nabídnout vyšší mzdy, aby přilákaly domácí zaměstnance, mohou se náklady rychle přelít do cen zboží a služeb, což by opět podkopalo stabilitu.

Zkušenosti posledních let ukazují, že inflace se může vrátit nečekaně rychle. Pokud by k tomu došlo kvůli nedostatku pracovní síly, Fed by se ocitl v obtížné situaci. Balancoval by mezi potřebou udržet růst a zároveň bránit opětovnému růstu cen, což je úkol mimořádně složitý.

Americký trh práce tedy stojí na křižovatce. Z krátkodobého hlediska přináší snížení sazeb úlevu, ale skutečné problémy pramení z nedostatku pracovní síly a strukturálních změn. Pokud se tyto faktory nepodaří vyřešit, zůstane hospodářský růst ohrožený i navzdory agresivním krokům Fedu, a investoři se musí připravit na dlouhodobější výzvy.

Zatímco Federální rezervní systém se chystá příští týden snížit úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, samotné měnové uvolnění nemusí stačit k oživení ekonomické aktivity. Základním problémem je úbytek pracovní síly, způsobený tvrdými zásahy proti imigrantům. Tyto kroky se začaly výrazně projevovat v průmyslu i službách, což potvrzuje nedávná razie v továrně na baterie Hyundai v Georgii.Data zveřejněná tento týden ukázala, že počet pracovních míst byl za 12 měsíců končících letošním březnem nadhodnocen o 911 tisíc pozic. Měsíční zpráva o zaměstnanosti z minulého týdne přinesla další zklamání: ekonomika vytvořila v srpnu pouhých 22 tisíc pracovních míst, zatímco trh očekával nárůst o 75 tisíc. Většinu přírůstku navíc táhl sektor zdravotnictví a sociální pomoci s 47 tisíci nových míst, zatímco odvětví silně závislá na imigrantské pracovní síle – stavebnictví, výroba, velkoobchod či profesionální služby – zaznamenala čistý úbytek téměř 48 tisíc pracovních míst.Nedostatek pracovní síly se prohlubujeÚbytek imigrantů nezaplnili ani domácí zaměstnanci. Problém tkví v tom, že tato odvětví vyžadují specifické dovednosti, které si průměrný Američan osvojuje několik let. Imigrační právník Charles Kuck uvedl, že náhrada pracovníků zadržovaných v továrně Hyundai by Američanům trvala tři až pět let, než by dosáhli potřebné kvalifikace.Podle Americké imigrační rady činil v roce 2024 podíl pracovníků bez dokladů ve stavebnictví téměř 14 %, zatímco ve výrobě, velkoobchodu a profesionálních službách kolem 5 %. Tento podíl je natolik vysoký, že jejich absence začíná vážně ohrožovat realizaci projektů.Pokles zaměstnanosti v těchto odvětvích není přitom ojedinělý. Trvá minimálně tři měsíce v řadě a dopady se kumulují. Federální rezervní banka v New Yorku ve své „beige book“ uvedla, že například stavebnictví a zdravotnictví již čelí zpožděním projektů kvůli nedostatku imigrantů.Chcete využít této příležitosti?Fed mezi inflací a zaměstnanostíFed sice v posledních měsících dosáhl úspěchu v boji proti inflaci – srpnová velkoobchodní inflace dokonce klesla o 0,1 % oproti červenci – ale situace na trhu práce se vyvíjí jinak. Spotřebitelé reagují primárně na inflaci, protože vyšší ceny úvěrů omezují jejich výdaje. Podniky však při rozhodování o náboru zaměstnanců sledují širší paletu faktorů, včetně globální ekonomické situace, dostupnosti pracovní síly nebo technologických změn.Současná dvojitá rána – zpomalení náboru a úbytek imigrantské pracovní síly – ukazuje, že snížení sazeb nemusí být dostatečným impulzem. Pokud podniky nenajdou pracovníky, které potřebují, samotné levnější financování problém nevyřeší. Navíc tlak na mzdy, který z nedostatku pracovní síly plyne, může paradoxně znovu roztočit inflační spirálu.Rizika pro rok 2025 a dálVýznamný problém vyplývá také z politiky administrativy Donalda Trumpa, která letos v červnu ukončila program CHNV. Ten umožňoval pracovní povolení pro Kubánce, Haiťany, Nikaragujce a Venezuelany. Příkladem je závod Tyson Foods , jenž do té doby zaměstnával haitské pracovníky s povolením. Po zrušení programu se podnik dostal do problémů s obsazením směn.Pokud se americká ekonomika bude spoléhat na návrat růstu pouze díky nižším nákladům na půjčky, může se dostat do slepé uličky. Firmy by sice mohly získat více důvěry k expanzi, ale bez dostupných pracovníků se nevyhnou problémům. A pokud budou muset nabídnout vyšší mzdy, aby přilákaly domácí zaměstnance, mohou se náklady rychle přelít do cen zboží a služeb, což by opět podkopalo stabilitu.Zkušenosti posledních let ukazují, že inflace se může vrátit nečekaně rychle. Pokud by k tomu došlo kvůli nedostatku pracovní síly, Fed by se ocitl v obtížné situaci. Balancoval by mezi potřebou udržet růst a zároveň bránit opětovnému růstu cen, což je úkol mimořádně složitý.Americký trh práce tedy stojí na křižovatce. Z krátkodobého hlediska přináší snížení sazeb úlevu, ale skutečné problémy pramení z nedostatku pracovní síly a strukturálních změn. Pokud se tyto faktory nepodaří vyřešit, zůstane hospodářský růst ohrožený i navzdory agresivním krokům Fedu, a investoři se musí připravit na dlouhodobější výzvy.