Tento krok znamená zásadní úlevu oproti původně vyhlášenému 100% clu, které prezident Trump oznámil jen o den dříve. Strop je v souladu s obchodními dohodami, které Washington dříve uzavřel s Tokiem a Bruselem, a jeho potvrzení přineslo na farmaceutický trh určité uklidnění.Oznámení, které se objevilo ve čtvrtek večer na Trumpově platformě Truth Social, vyvolalo mezi firmami i investory značnou nejistotu. Trump tehdy uvedl, že od 1. října budou uvalena 100% cla na dovoz patentovaných a značkových léčiv, zatímco generické léky, které tvoří většinu dovozu, budou z tohoto opatření vyňaty. Páteční doplnění o 15% strop však dalo jasně najevo, že USA se budou držet rámce platných mezinárodních dohod.Od oznámení k úlevěNa rozdíl od jiných celních kroků administrativy nebylo zavedení cla na léčiva překvapivé. Již v dubnu totiž Bílý dům zahájil vyšetřování farmaceutických výrobků z hlediska národní bezpečnosti, což bývá obvyklý předstupeň zavedení cel. O to větší zmatek však vyvolalo čtvrteční oznámení o 100% sazbě, které mnozí vyhodnotili jako těžko udržitelné.Trump navíc upřesnil, že cla se nemají vztahovat na společnosti, které v USA budují nové výrobní kapacity. Podle jeho slov se bude za splnění podmínky považovat jak „zahájení výstavby“, tak stav „ve výstavbě“. Tato nejasná formulace ale mezi investory a analytiky vyvolala pochybnosti. Investiční banka Jefferies ve své zprávě upozornila, že definice výroby není jasná a zůstává otázkou, jak přesně budou pravidla aplikována.Reakce farmaceutických firemNejistota ohledně budoucích cel vedla farmaceutické společnosti k intenzivní komunikaci o nových investicích v USA. V posledních měsících oznámily své projekty například AstraZeneca , GSK , švýcarské skupiny Novartis a Roche . Tyto firmy plánují miliardové investice do amerických výrobních závodů, což jim může zajistit výjimku z nových opatření.Analytici společnosti Morningstar uvedli, že i přes nejistotu budou mít nová cla pravděpodobně jen minimální dopad na velké farmaceutické firmy působící v USA a Evropě. Klíčovým faktorem je právě rozšiřování výroby přímo na americkém trhu, které podniky v posledních letech akcelerovaly.Příkladem jsou společnosti Eli Lilly a Novo Nordisk , které již navyšují kapacity pro výrobu svých vysoce poptávaných léků na hubnutí. Podobně i Novartis a GSK ohlásily nové projekty, jejichž realizace jim může umožnit vyhnout se dopadům případných cel.Chcete využít této příležitosti?Význam pro investory a trhV pátek se akcie farmaceutických firem, od AstraZeneca po Merck , pohybovaly v souladu s širším vývojem na trhu, bez dramatických výkyvů. To naznačuje, že investoři opatření nepovažují za bezprostřední hrozbu. Strop na cla ve výši 15 % je navíc relativně mírný a díky dohodám s EU a Japonskem byl očekáván.Trumpův tlak na rozvoj domácí výroby se tak setkal s odpovědí firem, které se předhánějí v oznamování nových projektů. Pro farmaceutický sektor to znamená nejen strategickou adaptaci na nové obchodní podmínky, ale i dlouhodobou možnost posílení výrobní základny v USA.Dlouhodobé dopady na farmaceutický průmyslZavedení stropu na cla může mít významné dlouhodobé důsledky pro celý farmaceutický sektor. Společnosti, které už nyní plánují expanzi výroby na americkém trhu, mohou získat nejen výhodu v podobě osvobození od cel, ale také posílit svou pozici na největším farmaceutickém trhu světa. Tím se zároveň snižuje závislost USA na dovozu léčiv z Evropy a Asie, což zapadá do strategie Bílého domu posilovat domácí průmysl.Signál pro zahraniční partneryPotvrzení 15% stropu je také důležitým diplomatickým signálem směrem k EU a Japonsku. Ukazuje, že Spojené státy chtějí dodržovat uzavřené obchodní dohody, i když prezident Trump často preferuje tvrdý postup v oblasti celní politiky. Pro Brusel i Tokio je to uklidňující zpráva, protože zachování předvídatelných podmínek obchodu s USA má zásadní význam pro jejich farmaceutické společnosti i investory.Investiční příležitostiPro investory může být současná situace příležitostí sledovat, které farmaceutické společnosti dokážou na nová pravidla reagovat nejrychleji. Firmy, které již rozšiřují výrobu v USA, mohou z této politiky těžit a posílit svůj podíl na trhu. Zvláštní pozornost se soustředí na výrobce moderních terapií, například léků na obezitu, kde je poptávka v USA obrovská a stále roste.Výhled do budoucnaAčkoli cla zůstávají citlivým tématem, zdá se, že farmaceutický sektor našel cestu, jak se s novými pravidly vyrovnat. Pokud se investice do amerických závodů uskuteční podle oznámených plánů, mohou Spojené státy do několika let posílit svou soběstačnost ve výrobě léků. Pro trh to znamená stabilnější prostředí, v němž velcí hráči dokážou čelit politickým tlakům a zároveň zajistit plynulé dodávky pro pacienty.