Cena zlata se v posledních dnech dostala na nová historická maxima a přitahuje pozornost investorů po celém světě. Přesto se s příchodem září opět otevírá debata o tzv. sezónní síle, tedy o myšlence, že právě tento měsíc bývá pro zlato obzvlášť příznivý. Myšlenka se opírá o akademickou studii publikovanou v roce 2013 v časopise Research in International Business and Finance, která zkoumala období 1980–2010. Tehdy se ukázalo, že průměrný výkon zlata v září byl lepší než v kterémkoli jiném měsíci roku. Jenže realita posledních let tento závěr značně zpochybnila. Od roku 2010 zlato v září ve většině případů spíše ztrácelo – konkrétně v 11 ze 14 let, tedy v 79 % případů. Průměrně se jednalo o pokles kolem 2,2 %, zatímco v ostatních měsících naopak rostlo o 0,8 %. Tento obrat oslabil statistickou sílu dřívějších závěrů a naznačil, že tzv. „podzimní efekt zlata“ může být spíše historickou kuriozitou než spolehlivým pravidlem. Zdroj: Shutterstock Současná výkonnost a otázka udržitelnosti Navzdory těmto statistikám cena zlata od konce srpna stoupla během pouhých šesti obchodních dnů o více než 5 %. Tak silný začátek září vyvolává otázku, zda by se původní sezónní vzorec mohl vrátit. Abychom to ale mohli tvrdit, potřebujeme více než jen krátkodobý růst – je nutné nalézt racionální vysvětlení, proč by právě září mělo být systematicky lepší než ostatní měsíce. Teoretické argumenty jsou přitom slabé. Nejčastěji se uvádí, že zlato má těžit z toho, že akciové trhy, například index Dow Jones Industrial Average (DJIA), v září historicky častěji klesají. Jenže od roku 2010 DJIA v září sice skutečně v průměru ztratil kolem 1 %, ale zlato ve stejném období neposílilo – spíše naopak. Pokud by tedy mezi akciemi a zlatem existovala jasná sezónní vazba, měla by se projevit právě v těchto letech. Nestalo se. Investování podle sezónních vzorců Investoři, kteří se orientují na sezónní strategie, si musí uvědomit jedno: krátkodobé statistické vzorce samy o sobě nestačí. Studie ukázala, že v letech 1980–2010 zlato v září rostlo v 21 z 30 případů, tedy v 70 % let. To zní přesvědčivě, ale zároveň to znamená, že i tehdy v 30 % případů obchodník prodělal. Aby se ze strategie stala spolehlivá metoda, musel by investor sázet na zlato v září každoročně, a to po několik desetiletí. Pouze tak lze využít výhodu, kterou statistika naznačuje. Praktická zkušenost ukazuje, že krátkodobé ztráty dokážou investory rychle odradit. Zářijové poklesy v letech 2013, 2015 a 2016 dosáhly 5,4 %, 7,0 % a 7,4 %. To jsou největší ztráty od roku 1980, a právě v roce 2016 by většina obchodníků sází na sezónní sílu zlata pravděpodobně strategii opustila. Přesto i po těchto neúspěšných letech zůstávaly dlouhodobé výsledky statisticky významné na úrovni 93 %, což je blízko hranice 95 %, kterou ekonomové obvykle používají pro potvrzení spolehlivosti modelu. To vše ukazuje, že sezónní strategie vyžadují obrovskou dávku disciplíny a trpělivosti. Kdo je nedokáže udržet přes krátkodobé propady, riskuje, že ztratí výhodu, kterou dlouhodobá statistika nabízí. Co znamená současný růst zlata pro investory Současný růst ceny zlata v září tak může mít dva možné výklady. Buď se jedná o pouhou náhodu, která nemá s původním „podzimním efektem“ nic společného, nebo se sezónní vzorec skutečně vrací. Pravdu ukáže až několik dalších let. Důležité je, že samotný fakt, že zlato láme rekordy, ještě neznamená, že září musí být automaticky výjimečným měsícem. Investoři by měli brát do úvahy širší souvislosti – například pohyby amerického dolaru, úrokové sazby či geopolitická rizika. Právě tyto faktory obvykle hrají při růstu zlata klíčovou roli. Pro krátkodobé obchodníky není spolehnutí se na sezónní vzorce bezpečnou strategií. Pro dlouhodobé investory ale může být zlato i nadále atraktivní složkou portfolia díky své pověsti uchovatele hodnoty v období nejistoty. Pokud se sezónní efekt skutečně vrací, projeví se to až s odstupem času. Do té doby je nutné zůstat realistický a nepodléhat krátkodobým výkyvům. Zdroj: Getty Images