To mu můžeme upřít opravdu jen stěží. Ať už ho milujeme, nebo mu nemůžeme přijít na jméno – jeho příběh je bezesporu inspirativní.

Dne 2. října roku 2018 Elon Musk, generální ředitel společnosti Tesla, se dohodl s americkou Komisí pro cenné papíry (SEC) na urovnání obvinění z podvodu s cennými papíry. Musk souhlasil, že odstoupí z funkce předsedy představenstva společnosti Tesla a zaplatí pokutu za urovnání obvinění. Musk je bezesporu kontroverzní vizionář – jeho vliv je ale nepochybný. Pojďme si připomenout jeho příběh.

Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více:

• 1924 – Ženevské protokoly, usnesení Společnosti národů o mírovém řešení mezinárodních konfliktů, v Ženevě podepsalo 21 zemí světa.
• 1925 – Americká tanečnice Josephine Bakerová poprvé vystupuje v Paříži v La Revue Nègre v divadle Théâtre des Champs-Élysées
• 1928 – Josemaría Escrivá de Balaguer založil Opus Dei.
• 1939 – Kapitulace polských obránců poloostrova Hel
• 1944 – Varšavské povstání: Varšavská Zemská armáda se vzdala německým jednotkám.
• 1958 – Guinea vyhlásila nezávislost na Francii.
• 1986 – V Černobylu se při stavbě ochranného sarkofágu zřítil vrtulník Mi-8.
• 1997 – Byla podepsána Amsterodamská smlouva.

A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky:

• 1955 – Stanice ITV odvysílala první britskou televizní reklamu, což znamenalo počátek tohoto typu inzerce ve Spojeném království.
• 2000 – Společnost Microsoft vydala systém Windows Me (Windows Millennium Edition), který byl poslední verzí operačních systémů řady Windows 9x.
• 2001 – Švýcarská národní letecká společnost Swissair vyhlásila bankrot. V té době se jednalo o jeden z největších krachů leteckých společností v historii.
• 2016 – Společnost Samsung celosvětově stáhla své chytré telefony Galaxy Note 7 kvůli závadě na baterii, která způsobila, že některá zařízení začala hořet nebo explodovala. Toto stažení mělo významný dopad na pověst a finanční výsledky společnosti.

Musk se narodil jihoafrickému otci a kanadské matce. Již v raném věku projevil nadání pro počítače a podnikání.
Ve 12 letech vytvořil videohru a prodal ji počítačovému časopisu. V roce 1988, po získání kanadského pasu, Musk opustil Jihoafrickou republiku, protože nechtěl podporovat apartheid povinnou vojenskou službou a protože hledal větší ekonomické možnosti ve Spojených státech.

Musk navštěvoval Queen’s University v Kingstonu v Ontariu a v roce 1992 přestoupil na University of Pennsylvania ve Filadelfii, kde v roce 1997 získal bakalářský titul z fyziky a ekonomie. Zapsal se na postgraduální studium fyziky na Stanfordově univerzitě v Kalifornii, ale odešel z něj již po dvou dnech, protože měl pocit, že internet má mnohem větší potenciál změnit společnost než práce ve fyzice. V roce 1995 založil společnost Zip2, která poskytovala mapy a adresáře firem internetovým novinám. V roce 1999 společnost Zip2 koupil výrobce počítačů Compaq za 307 milionů dolarů a Musk poté založil společnost X.com, která poskytovala online finanční služby a z níž se později stal PayPal, specializující se na převody peněz online. V roce 2002 koupila PayPal za 1,5 miliardy dolarů internetová aukční síň eBay.

Musk byl dlouho přesvědčen, že pro přežití života se lidstvo musí stát multiplanetárním druhem. Nebyl však spokojen s velkými náklady na raketové nosiče. V roce 2002 založil společnost Space Exploration Technologies (SpaceX), která měla vyrábět cenově dostupnější rakety. Jejími prvními dvěma raketami byly Falcon 1 (první start v roce 2006) a větší Falcon 9 (první start v roce 2010), které byly navrženy tak, aby stály mnohem méně než konkurenční rakety. Třetí raketa, Falcon Heavy (poprvé vypuštěná v roce 2018), byla navržena tak, aby vynesla na oběžnou dráhu 117 000 liber (53 000 kg), což je téměř dvakrát více než její největší konkurent, Delta IV Heavy společnosti Boeing, za třetinovou cenu. Společnost SpaceX oznámila nástupce Falconu 9 a Falconu Heavy: systém Super Heavy-Starship. První stupeň Super Heavy by byl schopen vynést na nízkou oběžnou dráhu Země 100 000 kg (220 000 liber). Nákladem by byla kosmická loď Starship, určená k zajištění rychlé přepravy mezi městy na Zemi a budování základen na Měsíci a Marsu. SpaceX vyvinula také kosmickou loď Dragon, která dopravuje zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Dragon může přepravovat až sedm astronautů a v roce 2020 měl let s posádkou, která na ISS dopravila astronauty Douga Hurleyho a Roberta Behnkena. První zkušební lety systému Super Heavy-Starship odstartovaly v roce 2020. Kromě toho, že je Musk generálním ředitelem společnosti SpaceX, byl také hlavním konstruktérem při stavbě raket Falcon, Dragon a Starship. SpaceX má smlouvu na stavbu přistávacího modulu pro astronauty, kteří se do roku 2025 vrátí na Měsíc v rámci vesmírného programu NASA Artemis.

Musk se již dlouho zajímal o možnosti elektromobilů a v roce 2004 se stal jedním z hlavních sponzorů společnosti Tesla Motors (později přejmenované na Tesla), která vyráběla elektromobily a kterou založili podnikatelé Martin Eberhard a Marc Tarpenning. V roce 2006 Tesla představila svůj první vůz Roadster, který na jedno nabití ujel 245 mil (394 km). Na rozdíl od většiny předchozích elektromobilů, které Musk považoval za strnulé a nezajímavé, šlo o sportovní vůz, který dokázal zrychlit z 0 na 60 mil (97 km) za hodinu za méně než čtyři sekundy. V roce 2010 společnost při primární veřejné nabídce akcií získala přibližně 226 milionů dolarů. O dva roky později Tesla představila sedan Model S, který automobilová kritika ocenila za jeho výkon a design. Další chválu si společnost získala za své luxusní SUV Model X, které bylo uvedeno na trh v roce 2015. Model 3, levnější vůz, se začal vyrábět v roce 2017 a stal se nejprodávanějším elektromobilem všech dob.

Nespokojen s předpokládanými náklady (68 miliard dolarů) na vysokorychlostní železniční systém v Kalifornii, Musk v roce 2013 navrhl alternativní rychlejší systém Hyperloop, pneumatickou trubku, v níž by modul s 28 cestujícími urazil 350 mil (560 km) mezi Los Angeles a San Franciscem za 35 minut maximální rychlostí 760 mil (1 220 km) za hodinu, což je téměř rychlost zvuku. Musk prohlásil, že Hyperloop bude stát pouze 6 miliard dolarů a že s moduly vyjíždějícími v průměru každé dvě minuty by systém mohl pojmout šest milionů lidí, kteří tuto trasu ročně absolvují. Uvedl však, že mezi řízením společností SpaceX a Tesla nemůže věnovat čas vývoji Hyperloopu. A to ještě nemluvě o Twitteru.