Klíčové body

USA uvalily sankce na Rosneft a Lukoil, což zasáhlo čínské odběratele
Čínské rafinerie čelí tlaku mezi dodržováním sankcí a zajištěním dodávek
Ropné futures po oznámení sankcí vzrostly o více než 5 %

Americká opatření míří na společnosti Rosneft PJSC a Lukoil PJSC, které se ocitly na černé listině.

Tento krok Washingtonu vyvolal silné obavy v čínském ropném průmyslu, kde rafinerie – státní i soukromé – nyní řeší, jak udržet dodávky z Ruska a zároveň se vyhnout postihu.

Čína pod tlakem mezi levnou ruskou ropou a rizikem sankcí

Rusko je pro Čínu klíčovým dodavatelem energií. V prvních devíti měsících roku 2025 pocházelo z Ruska přibližně 20 % čínského dovozu ropy, tedy okolo 2 milionů barelů denně. Tato surovina tvoří základ pro výrobu nafty, benzínu i plastů, a její levná cena pomáhala dlouhodobě udržovat nízké náklady pro čínský průmysl i spotřebitele.

Nové americké sankce ale zásadně mění situaci. Transakce se společnostmi Rosneft a Lukoil musí být ukončeny do 21. listopadu, uvedla americká vláda. To znamená, že čínské firmy obchodující s těmito subjekty riskují sekundární sankce, které by je mohly odříznout od mezinárodního finančního systému.

Sekundární sankce mohou mít pro Čínu vážné následky – například ztrátu přístupu k dolarovým transakcím, zmrazení účtů nebo omezení spolupráce se západními pojišťovnami, bankami a přepravci, kteří představují páteř globálního komoditního trhu. Riziko se netýká jen Číny, ale také Indie, která zůstává dalším velkým odběratelem ruské ropy.

Čínské společnosti se tak ocitají v těžkém dilematu: pokud budou sankce dodržovat, přijdou o levnou surovinu, která jim zajišťovala konkurenční výhodu. Pokud se naopak rozhodnou spolupráci s ruskými firmami zachovat, riskují izolaci od globálního finančního systému a ztrátu důvěry mezinárodních partnerů.

Chcete využít této příležitosti?

Mezinárodní napětí roste

Napětí kolem dodávek ruské ropy roste i kvůli aktivitám dalších západních zemí. Velká Británie minulý týden rovněž rozšířila svůj sankční seznam – vedle Rosneftu a Lukoilu se na něj dostala i čínská společnost Shandong Yulong Petrochemical Co., a to kvůli jejím dovozům ruské ropy. Tento krok vyvolal nervozitu mezi obchodníky a zvýšil opatrnost západních firem vůči dodávkám do Číny.

Současně se americké sankce zaměřily i na hlavní čínské přístavy, včetně Rizhao a Dongjiakou. Ty patří k nejdůležitějším uzlům pro dovoz ruské a íránské ropy. Omezení aktivit těchto přístavů tak může narušit celé dodavatelské řetězce a ohrozit kontinuitu obchodních toků.

Čína se proti postupu Washingtonu ostře ohradila. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Guo Jiakun prohlásil, že Peking „důsledně odmítá jednostranné sankce, které nejsou podloženy mezinárodním právem ani schváleny Radou bezpečnosti OSN“. Dodal, že tyto kroky podle Číny pouze zvyšují nestabilitu na globálním trhu s energiemi.

Bezprostřední reakcí trhu byl prudký nárůst cen ropných futures, které po oznámení sankcí vzrostly o více než 5 %. To jen potvrzuje, jak citlivý je globální ropný trh na jakékoli narušení obchodních vztahů mezi největšími producenty a odběrateli.

Klíčové toky ruské ropy do Číny jsou v ohrožení

Zvláštní pozornost se nyní upírá k dlouhodobé smlouvě mezi Rosneftem a státní společností China National Petroleum Corp.. Tato dohoda zajišťuje dodávky ropy ESPO prostřednictvím ropovodů do severočínského regionu Daqing, který nemá přístup k moři a je zcela závislý na ruské surovině.

Podle obchodníků proudí tímto ropovodem přibližně 800 000 barelů denně, což představuje téměř polovinu ruského exportu do Číny. Není však jasné, zda se tyto dodávky dotknou amerických sankcí – jejich mezivládní charakter totiž může poskytovat určitou právní ochranu. Společnost CNPC se k situaci odmítla vyjádřit.

Rosneft a Lukoil také vyvážejí ropu ESPO z přístavu Kozmino na ruském Dálném východě. Tyto zásilky směřují především do soukromých rafinérií v čínské provincii Šan-tung a do dalších závodů podél pobřeží. Data analytické společnosti Kpler ukazují, že tyto dvě ruské firmy se podílely přibližně na čtvrtině celkového ruského vývozu ropy do Číny.

Obchodníci upozorňují, že jakékoli omezení těchto toků by mohlo vážně narušit fungování čínských rafinerií a vyvolat tlak na zvýšení dovozů z jiných zemí, například ze Saúdské Arábie nebo Angoly. Tyto alternativní zdroje jsou však dražší a logisticky náročnější, což by mohlo zvýšit náklady napříč čínským průmyslem.

Americká opatření míří na společnosti Rosneft PJSC a Lukoil PJSC, které se ocitly na černé listině. Tento krok Washingtonu vyvolal silné obavy v čínském ropném průmyslu, kde rafinerie – státní i soukromé – nyní řeší, jak udržet dodávky z Ruska a zároveň se vyhnout postihu.Čína pod tlakem mezi levnou ruskou ropou a rizikem sankcíRusko je pro Čínu klíčovým dodavatelem energií. V prvních devíti měsících roku 2025 pocházelo z Ruska přibližně 20 % čínského dovozu ropy, tedy okolo 2 milionů barelů denně. Tato surovina tvoří základ pro výrobu nafty, benzínu i plastů, a její levná cena pomáhala dlouhodobě udržovat nízké náklady pro čínský průmysl i spotřebitele.Nové americké sankce ale zásadně mění situaci. Transakce se společnostmi Rosneft a Lukoil musí být ukončeny do 21. listopadu, uvedla americká vláda. To znamená, že čínské firmy obchodující s těmito subjekty riskují sekundární sankce, které by je mohly odříznout od mezinárodního finančního systému.Sekundární sankce mohou mít pro Čínu vážné následky – například ztrátu přístupu k dolarovým transakcím, zmrazení účtů nebo omezení spolupráce se západními pojišťovnami, bankami a přepravci, kteří představují páteř globálního komoditního trhu. Riziko se netýká jen Číny, ale také Indie, která zůstává dalším velkým odběratelem ruské ropy.Čínské společnosti se tak ocitají v těžkém dilematu: pokud budou sankce dodržovat, přijdou o levnou surovinu, která jim zajišťovala konkurenční výhodu. Pokud se naopak rozhodnou spolupráci s ruskými firmami zachovat, riskují izolaci od globálního finančního systému a ztrátu důvěry mezinárodních partnerů.Chcete využít této příležitosti?Mezinárodní napětí rosteNapětí kolem dodávek ruské ropy roste i kvůli aktivitám dalších západních zemí. Velká Británie minulý týden rovněž rozšířila svůj sankční seznam – vedle Rosneftu a Lukoilu se na něj dostala i čínská společnost Shandong Yulong Petrochemical Co., a to kvůli jejím dovozům ruské ropy. Tento krok vyvolal nervozitu mezi obchodníky a zvýšil opatrnost západních firem vůči dodávkám do Číny.Současně se americké sankce zaměřily i na hlavní čínské přístavy, včetně Rizhao a Dongjiakou. Ty patří k nejdůležitějším uzlům pro dovoz ruské a íránské ropy. Omezení aktivit těchto přístavů tak může narušit celé dodavatelské řetězce a ohrozit kontinuitu obchodních toků.Čína se proti postupu Washingtonu ostře ohradila. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Guo Jiakun prohlásil, že Peking „důsledně odmítá jednostranné sankce, které nejsou podloženy mezinárodním právem ani schváleny Radou bezpečnosti OSN“. Dodal, že tyto kroky podle Číny pouze zvyšují nestabilitu na globálním trhu s energiemi.Bezprostřední reakcí trhu byl prudký nárůst cen ropných futures, které po oznámení sankcí vzrostly o více než 5 %. To jen potvrzuje, jak citlivý je globální ropný trh na jakékoli narušení obchodních vztahů mezi největšími producenty a odběrateli.Klíčové toky ruské ropy do Číny jsou v ohroženíZvláštní pozornost se nyní upírá k dlouhodobé smlouvě mezi Rosneftem a státní společností China National Petroleum Corp.. Tato dohoda zajišťuje dodávky ropy ESPO prostřednictvím ropovodů do severočínského regionu Daqing, který nemá přístup k moři a je zcela závislý na ruské surovině.Podle obchodníků proudí tímto ropovodem přibližně 800 000 barelů denně, což představuje téměř polovinu ruského exportu do Číny. Není však jasné, zda se tyto dodávky dotknou amerických sankcí – jejich mezivládní charakter totiž může poskytovat určitou právní ochranu. Společnost CNPC se k situaci odmítla vyjádřit.Rosneft a Lukoil také vyvážejí ropu ESPO z přístavu Kozmino na ruském Dálném východě. Tyto zásilky směřují především do soukromých rafinérií v čínské provincii Šan-tung a do dalších závodů podél pobřeží. Data analytické společnosti Kpler ukazují, že tyto dvě ruské firmy se podílely přibližně na čtvrtině celkového ruského vývozu ropy do Číny.Obchodníci upozorňují, že jakékoli omezení těchto toků by mohlo vážně narušit fungování čínských rafinerií a vyvolat tlak na zvýšení dovozů z jiných zemí, například ze Saúdské Arábie nebo Angoly. Tyto alternativní zdroje jsou však dražší a logisticky náročnější, což by mohlo zvýšit náklady napříč čínským průmyslem.