Průměrná investice dosahuje 32.000 korun na smlouvu
Počet klientů může do konce roku překročit 200.000
Roste zájem o nový způsob spoření na důchod
Do dlouhodobého investičního produktu (DIP), který stát spustil začátkem loňského roku jako moderní formu spoření na stáří, vložilo během prvních 21 měsíců své prostředky více než 184.000 Čechů. Vyplývá to z aktuálních statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT). Tento produkt umožňuje lidem investovat do akcií, dluhopisů, podílových fondů, spořicích či termínovaných účtů a slouží jako doplněk k tradičnímu penzijnímu připojištění.
<!– DIP popup–>
Ke konci září bylo v rámci DIP investováno 5,9 miliardy korun, přičemž drtivou většinu – zhruba 89 procent – tvoří investiční fondy. Dalších sedm procent připadá na depozita a čtyři procenta na ostatní typy investic. Tento rozložení ukazuje, že většina klientů volí aktivnější formu zhodnocování svých prostředků, místo aby je nechávali pouze na spořicích účtech.
DIP rozšířil škálu možností, jak si lidé v Česku mohou vytvářet finanční rezervu na penzi. Produkt nabízí banky, investiční společnosti a obchodníci s cennými papíry, čímž se otevřela cesta k širšímu investičnímu plánování pro běžné střadatele. Stát si od zavedení sliboval větší zapojení obyvatel do kapitálového trhu a posílení finanční gramotnosti v oblasti dlouhodobého investování.
Zdroj: Shutterstock
Průměrná investice přesáhla 30 000 korun na smlouvu
Výkonná ředitelka AKAT ČR Jana Brodani uvedla, že vývoj počtu uzavřených smluv naznačuje, že by Česko mohlo do konce letošního roku překročit hranici 200.000 klientů DIP. Ještě důležitější než samotný počet smluv je však objem investovaných prostředků. „Průměrně je na jednu smlouvu investováno 32.000 korun, což ve spojení s průměrným objemem 160.000 korun na účastníka v penzijních fondech ukazuje, že DIP výrazně **zrychluje tempo vytváření penzijních úspor prostřednictvím investic,“ uvedla Brodani.
Z dat AKAT vyplývá, že lidé stále více chápou význam dlouhodobého investování. Na rozdíl od klasického penzijního připojištění, které je často vnímáno jako pasivní forma spoření, DIP motivuje k aktivnímu přístupu a umožňuje zhodnocovat prostředky i mimo konzervativní fondy. To může v dlouhodobém horizontu přinést vyšší výnosy, pokud se investice rozloží mezi různé druhy aktiv.
Rostoucí zájem podporují i samotné finanční instituce, které DIP aktivně nabízejí jako alternativu k tradičním produktům. Banky a investiční společnosti lákají klienty na daňové zvýhodnění a možnost individuální správy portfolia. Díky tomu si klienti mohou přizpůsobit investiční strategii svým cílům, věku i míře rizika, které jsou ochotni podstoupit.
Podle předsedy asociace Jaromíra Sladkovského lze největší nárůst počtu uzavřených smluv a investovaného majetku očekávat právě na konci letošního roku. Tento trend je podobný i u jiných produktů s daňovým zvýhodněním, kdy lidé i firmy tradičně využívají závěr roku k optimalizaci svých financí. „Je potěšitelné, že k vytváření penzijních úspor přispívá i řada zaměstnavatelů, kteří pro své pracovníky zavádějí příspěvky do DIP,“ dodal Sladkovský.
Zaměstnavatelé se tak stávají důležitým článkem celého systému. Nabízejí svým zaměstnancům možnost, jak zvýšit jejich dlouhodobé zabezpečení a zároveň optimalizovat daňové odvody. Tento přístup pomáhá nejen jednotlivcům, ale i celkovému penzijnímu systému, který je dlouhodobě pod tlakem kvůli stárnutí populace a nižší míře porodnosti.
Závěr roku proto bývá pro finanční trh tradičně silným obdobím. Daňové zvýhodnění motivuje k vyšším vkladům a instituce zaznamenávají nárůst nových smluv. Tento sezónní efekt může posunout DIP z doplňkového produktu do stabilní součásti dlouhodobé investiční strategie českých domácností.
Zdroj: Shutterstock
Pokles zájmu o třetí pilíř, ale posun k modernějším formám spoření
Na druhé straně však klesá počet lidí, kteří využívají klasické penzijní připojištění se státním příspěvkem. Podle dat ministerstva financí ubylo v prvním pololetí letošního roku přibližně 54.000 účastníků, což snížilo celkový počet na 3,944 milionu. Tento trend je patrný zejména u transformovaných fondů, kam už nelze nově vstoupit – jejich počet účastníků klesl ke konci června na 1,874 milionu, tedy o 147.000 méně než na konci roku 2024.
Naproti tomu doplňkové penzijní spoření, které v roce 2013 nahradilo původní systém, si vede lépe. Počet jeho účastníků vzrostl o 93.000 na 2,07 milionu. Roste také objem prostředků v jeho účastnických fondech, což ukazuje, že lidé se postupně přesouvají k modernějším produktům, které umožňují širší investiční strategie a větší flexibilitu.
Zavedení DIP tedy přichází ve správný okamžik. Nabízí atraktivní alternativu pro ty, kdo hledají způsob, jak se připravit na stáří mimo tradiční modely, a zároveň chtějí mít nad svými penězi větší kontrolu. S rostoucí inflací a nejistotou budoucího důchodového systému se tak tento nástroj může stát klíčovým pilířem osobních financí mnoha Čechů.
Roste zájem o nový způsob spoření na důchod
Do dlouhodobého investičního produktu , který stát spustil začátkem loňského roku jako moderní formu spoření na stáří, vložilo během prvních 21 měsíců své prostředky více než 184.000 Čechů. Vyplývá to z aktuálních statistik Asociace pro kapitálový trh . Tento produkt umožňuje lidem investovat do akcií, dluhopisů, podílových fondů, spořicích či termínovaných účtů a slouží jako doplněk k tradičnímu penzijnímu připojištění.
<!– DIP popup–>
Ke konci září bylo v rámci DIP investováno 5,9 miliardy korun, přičemž drtivou většinu – zhruba 89 procent – tvoří investiční fondy. Dalších sedm procent připadá na depozita a čtyři procenta na ostatní typy investic. Tento rozložení ukazuje, že většina klientů volí aktivnější formu zhodnocování svých prostředků, místo aby je nechávali pouze na spořicích účtech.
DIP rozšířil škálu možností, jak si lidé v Česku mohou vytvářet finanční rezervu na penzi. Produkt nabízí banky, investiční společnosti a obchodníci s cennými papíry, čímž se otevřela cesta k širšímu investičnímu plánování pro běžné střadatele. Stát si od zavedení sliboval větší zapojení obyvatel do kapitálového trhu a posílení finanční gramotnosti v oblasti dlouhodobého investování.
Průměrná investice přesáhla 30 000 korun na smlouvu
Výkonná ředitelka AKAT ČR Jana Brodani uvedla, že vývoj počtu uzavřených smluv naznačuje, že by Česko mohlo do konce letošního roku překročit hranici 200.000 klientů DIP. Ještě důležitější než samotný počet smluv je však objem investovaných prostředků. „Průměrně je na jednu smlouvu investováno 32.000 korun, což ve spojení s průměrným objemem 160.000 korun na účastníka v penzijních fondech ukazuje, že DIP výrazně **zrychluje tempo vytváření penzijních úspor prostřednictvím investic,“ uvedla Brodani.
Z dat AKAT vyplývá, že lidé stále více chápou význam dlouhodobého investování. Na rozdíl od klasického penzijního připojištění, které je často vnímáno jako pasivní forma spoření, DIP motivuje k aktivnímu přístupu a umožňuje zhodnocovat prostředky i mimo konzervativní fondy. To může v dlouhodobém horizontu přinést vyšší výnosy, pokud se investice rozloží mezi různé druhy aktiv.
Rostoucí zájem podporují i samotné finanční instituce, které DIP aktivně nabízejí jako alternativu k tradičním produktům. Banky a investiční společnosti lákají klienty na daňové zvýhodnění a možnost individuální správy portfolia. Díky tomu si klienti mohou přizpůsobit investiční strategii svým cílům, věku i míře rizika, které jsou ochotni podstoupit.
Chcete využít této příležitosti?Podpora zaměstnavatelů i sezónní efekt konce roku
Podle předsedy asociace Jaromíra Sladkovského lze největší nárůst počtu uzavřených smluv a investovaného majetku očekávat právě na konci letošního roku. Tento trend je podobný i u jiných produktů s daňovým zvýhodněním, kdy lidé i firmy tradičně využívají závěr roku k optimalizaci svých financí. „Je potěšitelné, že k vytváření penzijních úspor přispívá i řada zaměstnavatelů, kteří pro své pracovníky zavádějí příspěvky do DIP,“ dodal Sladkovský.
Zaměstnavatelé se tak stávají důležitým článkem celého systému. Nabízejí svým zaměstnancům možnost, jak zvýšit jejich dlouhodobé zabezpečení a zároveň optimalizovat daňové odvody. Tento přístup pomáhá nejen jednotlivcům, ale i celkovému penzijnímu systému, který je dlouhodobě pod tlakem kvůli stárnutí populace a nižší míře porodnosti.
Závěr roku proto bývá pro finanční trh tradičně silným obdobím. Daňové zvýhodnění motivuje k vyšším vkladům a instituce zaznamenávají nárůst nových smluv. Tento sezónní efekt může posunout DIP z doplňkového produktu do stabilní součásti dlouhodobé investiční strategie českých domácností.
Pokles zájmu o třetí pilíř, ale posun k modernějším formám spoření
Na druhé straně však klesá počet lidí, kteří využívají klasické penzijní připojištění se státním příspěvkem. Podle dat ministerstva financí ubylo v prvním pololetí letošního roku přibližně 54.000 účastníků, což snížilo celkový počet na 3,944 milionu. Tento trend je patrný zejména u transformovaných fondů, kam už nelze nově vstoupit – jejich počet účastníků klesl ke konci června na 1,874 milionu, tedy o 147.000 méně než na konci roku 2024.
Naproti tomu doplňkové penzijní spoření, které v roce 2013 nahradilo původní systém, si vede lépe. Počet jeho účastníků vzrostl o 93.000 na 2,07 milionu. Roste také objem prostředků v jeho účastnických fondech, což ukazuje, že lidé se postupně přesouvají k modernějším produktům, které umožňují širší investiční strategie a větší flexibilitu.
Zavedení DIP tedy přichází ve správný okamžik. Nabízí atraktivní alternativu pro ty, kdo hledají způsob, jak se připravit na stáří mimo tradiční modely, a zároveň chtějí mít nad svými penězi větší kontrolu. S rostoucí inflací a nejistotou budoucího důchodového systému se tak tento nástroj může stát klíčovým pilířem osobních financí mnoha Čechů.