Elon Musk spouští Grokipedii – vlastní verzi Wikipedie poháněnou umělou inteligencí Nejbohatší muž světa Elon Musk rozšiřuje své impérium o další ambiciózní projekt. Po automobilech, vesmírných raketách, satelitním internetu a sociální síti X nyní vstupuje do oblasti online encyklopedií. V pondělí oficiálně spustil Grokipedii – svou alternativu k Wikipedii, která má podle něj nabídnout „pravdu, celou pravdu a nic než pravdu“. Projekt je propojen s jeho umělou inteligencí Grok AI, kterou vyvinula společnost xAI, a která automaticky generuje a spravuje obsah na webu. Nová platforma na první pohled připomíná klasickou Wikipedii – minimalistický design, struktura článků i systém interních odkazů jsou velmi podobné. Zatímco však Wikipedia obsahuje přes 7 milionů článků, Grokipedia jich má zatím zhruba 800 000. Rozdíl je nejen v rozsahu, ale především v přístupu: zatímco Wikipedia staví na otevřené spolupráci dobrovolníků, Grokipedia je řízená systémem umělé inteligence a není jasné, do jaké míry se na tvorbě obsahu podílejí skuteční lidé. Grokipedia: AI jako nástroj „pravdy“ Musk na své síti X představil Grokipedii jako projekt s posláním „obnovit důvěru v informace“. Podle něj má být cílem platformy boj proti „ideologické zaujatosti“ a poskytování faktického obsahu bez politického filtru. „Nikdy nebudeme dokonalí, ale budeme se snažit o pravdu,“ napsal Musk s tím, že plánuje uložit kopie Grokipedie „vyryté do stabilního oxidu“ na oběžnou dráhu, Měsíc a Mars, aby byly uchovány „pro budoucnost lidstva“. Musk dlouhodobě kritizuje Wikipedii i tradiční média, která podle něj trpí „systémovou levicovou zaujatostí“. Grokipedia má být tedy nejen technologickým experimentem, ale také ideologickou odpovědí – pokusem vytvořit paralelní mediální a informační ekosystém mimo vliv redakčních struktur. Zatím není jasné, jak Grokipedia ověřuje fakta a jak probíhá redakční kontrola obsahu. Uživatelé mají pouze možnost odeslat zpětnou vazbu, pokud narazí na chybu. To vyvolává otázky ohledně transparentnosti a spolehlivosti informací, zejména s ohledem na Muskovu pověst kontroverzního komunikátora, který na své platformě často sdílí i neověřené či provokativní informace. Chcete využít této příležitosti?Obsahové rozdíly: mezi encyklopedií a ideologií Již první srovnání článků mezi Grokipedií a Wikipedií ukazuje zásadní odchylky v tónu i výběru informací. Například článek o samotném Muskovi na Wikipedii popisuje šéfa Tesly a SpaceX jako „polarizující postavu“, která byla „kritizována za šíření dezinformací o COVID-19, podporu konspiračních teorií a za tolerování nenávistných projevů na sociální síti X“. Grokipedie naproti tomu uvádí, že Musk „ovlivnil širší debaty o technologickém pokroku, demografickém úpadku a institucionálních předsudcích“, a jeho přístup k moderaci obsahu označuje za „reformu proti systémovým mediálním zkreslením“. Ještě větší rozdíly se objevují u citlivých společenských témat. Článek o Georgi Floydovi, jehož smrt v roce 2020 vyvolala protesty proti policejní brutalitě, začíná na Wikipedii konstatováním, že Floyd byl „zavražděn bílým policistou“. Grokipedie však jeho život otevírá slovy, že šlo o „Američana s dlouhým trestním rejstříkem“. Text se následně soustředí na jeho trestní minulost a přítomnost drog v těle, přičemž opomíjí klíčový závěr soudního lékaře, že Floyd zemřel na následky vraždy. Navíc Grokipedie uvádí problematické citace – například pasáž o protestech po Floydově smrti cituje nekrolog Texas State Historical Association, který vůbec neobsahuje údaje o výtržnostech či škodách na majetku. Tento nesoulad vyvolal kritiku odborníků i uživatelů, kteří upozorňují, že Grokipedia může fungovat jako nástroj ideologického přepisování dějin pod rouškou technologické objektivity. Muskův boj s „legacy media“ a reakce veřejnosti Když byla Muskově firmě xAI položena otázka ohledně těchto nesrovnalostí, odpověď z firemního e-mailu byla stručná: „Legacy Media Lies“ – tedy „Lži tradičních médií“. Tato reakce jen posílila dojem, že Grokipedia není klasickým informačním projektem, ale spíše součástí širší strategie Elona Muska, který chce postupně vytvořit soběstačný ekosystém pro tvorbu, distribuci a interpretaci informací. Od převzetí Twitteru v roce 2022 a jeho přeměny na sociální síť X Musk opakovaně kritizuje novináře, akademiky a fakt-checkery a označuje je za „aktivisty převlečené za experty“. Projekty jako Grok AI či Grokipedia tak zapadají do jeho snahy eliminovat zprostředkovatele a vytvořit infrastrukturu, kde uživatelé získávají informace přímo od Muskových technologií. Na sociálních sítích se však už objevují pochybnosti o tom, zda může být systém založený na jedné osobnosti a řízený umělou inteligencí skutečně objektivní. Někteří uživatelé upozorňují, že Grokipedia může posílit informační bubliny a stát se platformou pro alternativní narativy, které nahrazují fakta výkladem. AI, pravda a moc: nový směr v informačním prostoru Musk tvrdí, že Grokipedia se bude průběžně vyvíjet společně s vylepšováním Grok AI. „Jak se Grok zlepšuje, tak se bude zlepšovat i Grokipedia,“ napsal na síti X. Zároveň zdůraznil, že do systému implementuje „principy kritického myšlení a přesvědčivosti“. Přesto zůstává nejasné, zda lze technologickou neutralitu skutečně oddělit od osobních postojů jejího tvůrce. Grokipedia je zatím spíše experimentem na pomezí technologie, ideologie a médií – projektem, který může změnit způsob, jakým lidé vnímají důvěryhodnost informací. Pokud se Muskově platformě podaří získat širší uživatelskou základnu, mohla by se stát významným konkurentem Wikipedie. Pokud však zůstane nástrojem pro posilování vlastního narativu, bude spíše připomínat mediální projekt s ambicí ovlivnit veřejné mínění, než skutečně otevřenou encyklopedii.