Rekordní příjmy z cel dosáhly 190 miliard dolarů, ale nelze je použít
Denní náklady na platy federálních zaměstnanců přesahují 400 milionů dolarů
Peníze z cel jsou zmrazeny v obecném fondu ministerstva financí
Politické spory brání využití těchto prostředků k ukončení uzavření vlády
Stovky tisíc zaměstnanců federální vlády zůstávají bez práce nebo bez výplaty, zatímco Spojené státy čelí prodlužujícímu se uzavření vlády (shutdownu). Patová situace mezi republikány a demokraty ohledně rozpočtu ochromila řadu klíčových funkcí – od kontrol potravin a léků až po běžné administrativní úkony. I přes tuto paralýzu však vláda dál vybírá obrovské částky na clech z dovozu, kterými se bývalý prezident Donald Trump často chlubil jako důkazem ekonomické síly své politiky.
Tyto peníze sice představují značný příjem, ale jejich přímé využití k udržení provozu vlády je omezené. Jak ukazují aktuální údaje ministerstva financí, jde sice o desítky miliard dolarů, ale tyto prostředky jsou prozatím nevyužitelné – kvůli blokaci rozpočtového zákona.
Rekordní příjmy z cel, ale žádné řešení krize
Ministerstvo financí uvedlo, že v posledním měsíci vláda vybrala na clech 31,7 miliardy dolarů. Za letošní fiskální rok to představuje už 190 miliard dolarů, což je nárůst o 160 % oproti stejnému období předchozího roku. Tyto výběry jsou přímým důsledkem Trumpovy celní politiky, která v době jeho vlády zasáhla zejména čínské zboží a část dovozu z Evropy či Mexika.
Zdroj: Shutterstock
Na první pohled by se mohlo zdát, že tak vysoké příjmy by mohly alespoň částečně vyrovnat finanční dopady uzavření vlády. Jenže i když vláda denně vybírá stovky milionů dolarů, objem prostředků potřebných k zajištění základních funkcí je mnohonásobně vyšší. Například jen 1. října, tedy v první den aktuálního uzavření vlády, vybrala vláda na clech 315 milionů dolarů. To je sice značná částka, ale denní náklady na platy 750 000 federálních zaměstnanců, kteří byli posláni domů bez mzdy, činí podle Kongresového rozpočtového úřadu (CBO) přibližně 400 milionů dolarů. I kdyby tedy celní příjmy mohly být okamžitě použity, nestačily by pokrýt ani tuto jedinou položku.
Kam peníze z cel skutečně jdou
Všechny vybrané celní poplatky směřují do obecného fondu ministerstva financí. Tento fond, který úředníci často označují jako „americkou šekovou knížku“, slouží k úhradě široké škály vládních výdajů – od vyplácení daňových refundací po běžné provozní náklady federálních úřadů.
Jenže v době, kdy vláda nemá schválený rozpočtový zákon, jsou tyto prostředky v praxi zmrazené. To znamená, že i když peníze na účtu jsou, vláda je nemůže použít bez souhlasu Kongresu. Jediným způsobem, jak by mohly být využity, by bylo přijetí zvláštního zákona, který by tyto příjmy přesměroval na konkrétní účely – například na vyplácení mzdy zaměstnancům postiženým uzavřením vlády.
Podobné opatření by mohli společně schválit Kongres a Bílý dům, ale v současné situaci o něj neprojevuje zájem ani jedna strana. Spor se tak dál točí kolem základního politického problému – kdo ponese odpovědnost za pokračující ochromení vládních institucí.
Zatímco republikáni tvrdí, že uzavření vlády je důsledkem obstrukcí demokratů, opoziční strana viní Trumpa a jeho politiku z eskalace napětí. Mluvčí Bílého domu Kush Desai pro CNN uvedl, že „nejsou potřeba žádná nová řešení – stačí, aby demokraté znovu otevřeli vládu schválením čistého pokračovacího usnesení“.
Demokraté naopak zdůrazňují, že příjmy z cel nejsou skutečným řešením, protože jsou založeny na ekonomickém zatížení amerických spotřebitelů. Vyšší cla totiž v praxi znamenají dražší dovozní zboží, což vede k růstu cen a tlaku na domácnosti i podniky.
Senátor Ron Wyden z Oregonu, který je nejvýše postaveným demokratem ve finančním výboru Senátu, k tomu řekl: „Kongres by měl zrušit Trumpovy obchodní daně a poskytnout Američanům úlevu místo toho, aby jim ukládal vyšší ceny.“
Podle Wydna přináší i „Trumpův nadměrný celní systém jen malou část příjmů potřebných k financování armády, národních parků, dálnic či federálních orgánů činných v trestním řízení“. V jeho pohledu jsou tedy cla spíše problémem než řešením – symbolem ekonomické politiky, která místo podpory růstu zatěžuje běžné občany.
Proč celní příjmy vládu nezachrání
I když Trumpova cla přinesla do státní pokladny rekordní sumy, jejich rozpočtový význam je omezený. Spojené státy mají rozpočet v řádu bilionů dolarů, a tak ani desítky miliard z cel nemohou pokrýt potřeby rozsáhlého státního aparátu. Navíc bez schváleného financování zůstávají tyto prostředky nepřístupné.
Je to paradox, který ukazuje, jak politické spory mohou zablokovat i ty části systému, které by teoreticky mohly pomoci. Přestože peníze na účtech existují, bez rozpočtu zůstávají mimo dosah – a federální zaměstnanci dál čekají, až se zákonodárci dohodnou.
Tento stav je varováním, že ani výrazné zvýšení cel či jiných příjmů nemůže nahradit politickou dohodu. Fiskální systém Spojených států je postaven tak, že žádný prezident – ať už Donald Trump nebo kdokoli jiný – nemůže sám rozhodnout o přesměrování federálních zdrojů, dokud Kongres neschválí financování.
Stovky tisíc zaměstnanců federální vlády zůstávají bez práce nebo bez výplaty, zatímco Spojené státy čelí prodlužujícímu se uzavření vlády . Patová situace mezi republikány a demokraty ohledně rozpočtu ochromila řadu klíčových funkcí – od kontrol potravin a léků až po běžné administrativní úkony. I přes tuto paralýzu však vláda dál vybírá obrovské částky na clech z dovozu, kterými se bývalý prezident Donald Trump často chlubil jako důkazem ekonomické síly své politiky.Tyto peníze sice představují značný příjem, ale jejich přímé využití k udržení provozu vlády je omezené. Jak ukazují aktuální údaje ministerstva financí, jde sice o desítky miliard dolarů, ale tyto prostředky jsou prozatím nevyužitelné – kvůli blokaci rozpočtového zákona.Rekordní příjmy z cel, ale žádné řešení krizeMinisterstvo financí uvedlo, že v posledním měsíci vláda vybrala na clech 31,7 miliardy dolarů. Za letošní fiskální rok to představuje už 190 miliard dolarů, což je nárůst o 160 % oproti stejnému období předchozího roku. Tyto výběry jsou přímým důsledkem Trumpovy celní politiky, která v době jeho vlády zasáhla zejména čínské zboží a část dovozu z Evropy či Mexika.Na první pohled by se mohlo zdát, že tak vysoké příjmy by mohly alespoň částečně vyrovnat finanční dopady uzavření vlády. Jenže i když vláda denně vybírá stovky milionů dolarů, objem prostředků potřebných k zajištění základních funkcí je mnohonásobně vyšší. Například jen 1. října, tedy v první den aktuálního uzavření vlády, vybrala vláda na clech 315 milionů dolarů. To je sice značná částka, ale denní náklady na platy 750 000 federálních zaměstnanců, kteří byli posláni domů bez mzdy, činí podle Kongresového rozpočtového úřadu přibližně 400 milionů dolarů. I kdyby tedy celní příjmy mohly být okamžitě použity, nestačily by pokrýt ani tuto jedinou položku.Kam peníze z cel skutečně jdouVšechny vybrané celní poplatky směřují do obecného fondu ministerstva financí. Tento fond, který úředníci často označují jako „americkou šekovou knížku“, slouží k úhradě široké škály vládních výdajů – od vyplácení daňových refundací po běžné provozní náklady federálních úřadů.Jenže v době, kdy vláda nemá schválený rozpočtový zákon, jsou tyto prostředky v praxi zmrazené. To znamená, že i když peníze na účtu jsou, vláda je nemůže použít bez souhlasu Kongresu. Jediným způsobem, jak by mohly být využity, by bylo přijetí zvláštního zákona, který by tyto příjmy přesměroval na konkrétní účely – například na vyplácení mzdy zaměstnancům postiženým uzavřením vlády.Podobné opatření by mohli společně schválit Kongres a Bílý dům, ale v současné situaci o něj neprojevuje zájem ani jedna strana. Spor se tak dál točí kolem základního politického problému – kdo ponese odpovědnost za pokračující ochromení vládních institucí.Chcete využít této příležitosti?Politické obviňování a spory o dopady celZatímco republikáni tvrdí, že uzavření vlády je důsledkem obstrukcí demokratů, opoziční strana viní Trumpa a jeho politiku z eskalace napětí. Mluvčí Bílého domu Kush Desai pro CNN uvedl, že „nejsou potřeba žádná nová řešení – stačí, aby demokraté znovu otevřeli vládu schválením čistého pokračovacího usnesení“.Demokraté naopak zdůrazňují, že příjmy z cel nejsou skutečným řešením, protože jsou založeny na ekonomickém zatížení amerických spotřebitelů. Vyšší cla totiž v praxi znamenají dražší dovozní zboží, což vede k růstu cen a tlaku na domácnosti i podniky.Senátor Ron Wyden z Oregonu, který je nejvýše postaveným demokratem ve finančním výboru Senátu, k tomu řekl: „Kongres by měl zrušit Trumpovy obchodní daně a poskytnout Američanům úlevu místo toho, aby jim ukládal vyšší ceny.“Podle Wydna přináší i „Trumpův nadměrný celní systém jen malou část příjmů potřebných k financování armády, národních parků, dálnic či federálních orgánů činných v trestním řízení“. V jeho pohledu jsou tedy cla spíše problémem než řešením – symbolem ekonomické politiky, která místo podpory růstu zatěžuje běžné občany.Proč celní příjmy vládu nezachráníI když Trumpova cla přinesla do státní pokladny rekordní sumy, jejich rozpočtový význam je omezený. Spojené státy mají rozpočet v řádu bilionů dolarů, a tak ani desítky miliard z cel nemohou pokrýt potřeby rozsáhlého státního aparátu. Navíc bez schváleného financování zůstávají tyto prostředky nepřístupné.Je to paradox, který ukazuje, jak politické spory mohou zablokovat i ty části systému, které by teoreticky mohly pomoci. Přestože peníze na účtech existují, bez rozpočtu zůstávají mimo dosah – a federální zaměstnanci dál čekají, až se zákonodárci dohodnou.Tento stav je varováním, že ani výrazné zvýšení cel či jiných příjmů nemůže nahradit politickou dohodu. Fiskální systém Spojených států je postaven tak, že žádný prezident – ať už Donald Trump nebo kdokoli jiný – nemůže sám rozhodnout o přesměrování federálních zdrojů, dokud Kongres neschválí financování.
Umělá inteligence se stala jedním z největších motorů růstu polovodičového průmyslu a každá zpráva o dodavatelském řetězci přitahuje pozornost investorů.